Elon Musk ukázal „Mechazillu“. Bude za letu chytat přistávající rakety

Měří 140 metrů a jednou by mohla přímo ze vzduchu zachytávat kosmické rakety a lodě po návratu z Měsíce a Marsu. Nejbohatší muž světa a šéf nejznámější soukromé firmy podnikající v miliardovém vesmírném průmyslu Elon Musk poprvé sám ukázal záběry dokončované obslužné věže přezdívané Mechazilla.

Konstrukce manipulačního zařízení se dvěma obřími rameny začala v srpnu. Už teď, začátkem ledna ale SpaceX začala na své texaské základně Starbase testovat jak otevírání i zavírání „jídelních hůlek“ (jak se ramenům přezdívá), tak i pohyb aparátu okolo věže či do výšky, píše server Universe Today.

Zprvu by měla ale sloužit pouze k usazování 50 metrů vysoké lodě Starship na 70 metrů dlouhou raketu Super Heavy. Elon Musk ale doufá, že Mechazilla jednou bude dělat i víc než jen nasazovat loď na raketu. Raketa Super Heavy se 33 motory má být totiž stejně jako nyní používaný Falcon 9 také znovupoužitelný nosič. Tři minuty po startu ve výšce asi 70 kilometrů by se měl od lodi Starship odpojit a s pomocí už pouze 13 motorů navádět své přistání na Zemi.

Obslužná věž s mechanizovanými rameny by tak mohla sloužit rovněž k zachycení Super Heavy, čímž by raketa nemusela potřebovat přistávací nohy, které se po každém použití musí vyměnit. Snížila by se tak i její váha, a tudíž i množství paliva nutného k vzletu, nebo naopak zvýšila nosnost, uvádí časopis Inverse.

A jednou by věž mohla podle slov šéfa SpaceX zachytávat také samotnou loď Starship po jejím návratu z Měsíce nebo Marsu. Lunární povrch by přitom mohla spatřit už za dva roky, uvedl dříve Musk. První orbitální test však firma plánuje nejdřív na březen. Ten ale nepočítá ani s tím, že Starship nebo Super Heavy vůbec přistanou v jednom kuse. Alespoň raketu by se ale mohla Mechazilla údajně pokusit zachytit už při druhém orbitálním startu. Pokud tou dobou tedy bude věž hotová a také schválená k testům.

Loni v únoru oznámil soukromý vesmírný podnik plán odkupovat nepoužívané ropné plošiny na oceánu a předělávat je na tzv. offshore přistávací základny. Rakety Super Heavy a lodě Starship chce totiž po dokončení vývoje a testování začít vyrábět masově. Vzdáleně SpaceX plánuje vytvořit celou vesmírnou flotilu, s jejíž pomocí plánuje založit trvalou lidskou kolonii na Marsu, dodává britský list Independent.

Až 2,89 miliardami dolarů přitom firmě přispěla americká vláda, jejíž kosmický program si Muskův podnik vybral k dodání lunárního pilotovaného modulu pro misi Artemis, tedy znovudobytí Měsíce lidmi v roce 2024. Astronauti by tak na Měsíc měli letět ve Starship. Konkurenční společnost Blue Origin druhého nejbohatšího člověka světa Jeffa Bezose se toto rozhodnutí pokusila napadnout u soudu a neuspěla, zato prý ale zpozdila práci na vesmírné lodi.

SpaceX kromě spolupráce s NASA a levnějšího dopravování nákladu i astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) pomocí znovupoužitelných raket Falcon 9 a lodí Crew Dragon už do kosmu také dostala asi dva tisíce satelitů vlastní internetové sítě Starlink. Cílem tohoto projektu je dostupnější vysokorychlostní připojení k internetu po celém světě. Původně počítala se 1440 satelity, nakonec ale dostala povolení pro 12 tisíc a uvažuje i o pozdějším rozšíření až na 30 tisíc družic.

Soukromá společnost také ještě do začátku prosince figurovala na seznamu NASA se zájemci a kandidáty o navržení a posléze zřejmě i výstavbu komerční vesmírné stanice na oběžné dráze Země. Ta by měla v roce 2028 nahradit ISS, která doslouží o dva roky později. V tomto případě však americký úřad na rozdíl od zakázky na lunární modul už upřednostnil Blue Origin, který na úkol vedle dvou dalších vybraných firem z celkového balíčku více než 415 milionů dolarů vyčlenil 130 milionů.

Americká banka Morgan Stanley loni v říjnu zdvojnásobila svůj odhad hodnoty soukromého vesmírného podniku Elona Muska na více než 100 miliard dolarů. Z toho nejvyšší díl připadá na potenciál internetové sítě Starlink, a to 80,9 miliardy, zatímco „raketový byznys“ ocenila investiční společnost na 11,7 miliardy a cestování do kosmu na 8,7 miliardy, píše server CNBC.