Dvě prvenství na Měsíci. První roj miniaturních robotů a poprvé Mexiko

Mexiko plánuje ještě letos vyslat na Měsíc pět malých robotů v rámci své vůbec první mise na tuto oběžnici Země. Každý by měl vážit asi 60 gramů a v průměru mít 12 centimetrů. Lunární povrch jim umožní brázdit dvojice kol zasazených v jejich kruhovém těle. A v tom se skrývají i drobná, ale citlivá čidla a elektronika napájená energií z jediného solárního panelu.

Trik je v tom, že všech pět malých robotů bude kromě spojení se Zemí komunikovat autonomně i mezi sebou. A pro lepší možnost dobíjení mohou z pěti malých solárních panelů vytvořit koordinovaným spojením jeden velký. Půjde tak v podstatě o první robotický roj, jehož fungování bude lidstvo testovat na jiném kosmickém tělese.

„Tohle je malá mise, kde koncept otestujeme a potom s ním podnikneme další mise, nejdříve na Měsíc a pak na asteroidy,” vysvětluje pro agenturu AP vedoucí projektu Gustavo Medina Tanco.

Projekt nazvaný Colmena, neboli v překladu „úl", je dílem Mexické národní autonomní univerzity (UNAM). Spolupracovala na něm a financovala ho však i tamní kosmická agentura (AEM), Institut pro jaderný výzkum (ICN) a ministerstvo zahraničí. Podílelo se na něm prý také asi 200 studentů strojírenství, fyziky, matematiky a chemie.

Roboti by měli strávit na lunárním povrchu zhruba měsíc a vůbec poprvé by také měli změřit teplotu lunárního plazmatu, jeho elektromagnetiku a velikost částic lunárního prachu. Podle agentury Reuters by údaje mohly být užitečné pro budoucí těžbu minerálů ve vesmíru.

„Nikdo něco takového ještě nedokázal. Nikdo. Nejen nikdo tady v Mexiku. Můžeme změnit pojetí technologií a mezinárodní spolupráce, která může vést ke klíčovým společným podnikům za účelem studování minerálů nebo zdolání dalších vědeckých objevů,” dodává šéf projektu Colmena.

Pětice autonomních strojů bude data kvůli svým drobným rozměrům sbírat jen dva centimetry nad povrchem Měsíce. Případné překážky by ale měly ustát. Vyrobené jsou z nerezové oceli, slitin titanu a hliníku.

Roboti mají překonat asi 386 tisíc kilometrů dlouhou vzdálenost na palubě lunárního landeru Peregrine od soukromé americké společnosti Astrobotic.

Ten by měla vynést do kosmu už letos v červnu raketa Vulcan, na které pracuje společný podnik Boeingu a Lockheed Martin – United Launch Alliance (ULA).

Pokud k misi opravdu dojde, půjde také o první přistání stroje USA na Měsíci od posledního letu Apolla v roce 1972, tedy za 50 let.