Dron proti dronu. Video z Ukrajiny ukazuje nový typ vzdušného boje

Na twitterovém účtu ukrajinského politika Serhije Prytuly se 12. října objevily záběry, které zachycují jednu zatím nezdokumentovanou stránku moderní války. Je na něm vidět souboj dvou malých „dronů“.

Na záběrech je vidět pouze jeden ze strojů, druhý je pořídil, v obou případech se ovšem mělo jednat o modely čínské značky DJI. Nejde tedy o žádné speciální vojenské přístroje, nýbrž běžné „hračky“ v ceně několika desítek tisíc.

Používají je běžně obě strany. Tyto a další podobné malé stroje slouží především k průzkumu v bezprostředním okolí svých pozici. Vzhledem ke svým výkonům a také k tomu, že nejsou příliš odolné vůči rušení a obecně „prostředkům elektronického boje“, se na průzkum na větší vzdálenosti nehodí. I tak mají poměrně krátkou životnost, podle některých údajů z fronty v průměru pouze jednotky dnů.

O videu toho mnoho nevíme. Například není známo, kdy a kde bylo pořízeno. Podle Prytuly záběry pořizující dron byl ukrajinský. Ten, který je na záběrech vidět – a na konci videa je zničen –, je podle něj ruský.

Ze záběrů se zdá, že stroj, jenž spadl k zemi (tedy údajně ruský), v okamžiku nárazu mířil kamerou směrem pryč od přilétajícího dronu. Zřejmě tedy byl napaden zezadu a jeho operátor o druhém dronu nejspíše vůbec nevěděl. Ukrajinský pilot, ať už pouze díky štěstí, nebo cíleně, zřejmě zaútočil na nic netušícího protivníka a poslal ho k zemi.

Nevíme o žádném jiném případu podobného fyzického útoku nepilotovaného dronu na jiný, rádi se od čtenářů ovšem necháme poučit (napište případně do diskuse). Obecně ovšem tento způsob nárazu jednoho stroje do druhého, pro který se i v češtině vžil původně ruský výraz taran, není ve vojenské historii nic nového. Shodou okolností přitom vůbec první doložený případ vzdušného taranu máme právě z ukrajinského bojiště.

Tehdy na něm proti sobě ovšem stály jiné armády: na jedné straně carská, na druhé rakousko-uherská a německá. Na sklonku léta 1914, během první fáze bojů na ruské frontě, ruský letec Pjotr Něstěrov nad územím dnešní Ukrajiny stejným způsobem zničil rakousko-uherské letadlo.

Stalo se tak přesně 8. září 1914 nad obcí Žovkva na západě dnešní Ukrajiny. Něstěrov byl elitní letec, zřejmě první na světě, kdo s letadlem předvedl přemet, tedy looping. Mělo k tomu dojít 9. září 1913, Francouz Adolphe Pégoud ho údajně předvedl 6. října.

8. září 1914 podle svědectví vrstevníků vystartoval proti rakouskému pozorovacímu letadlu, které si prohlíželo ruské pozice v oblasti. Jakmile zaslechl zvuk nepřátelského stroje, údajně všeho nechal a jen v lehkém oblečení vyrazil se svým Morane-Saulnier G na nebe.

Byla to doba, kdy letadla sloužila především k pozorování a průzkumu a nenesla žádnou výzbroj. To vše přišlo později: nejprve se piloti začali vyzbrojovat sami puškami a pistolemi, poté dostávali na stroje „strojní pušky“, tedy kulomety. Ale první skutečné stíhací stroje přišly až v létě roku 1915.

Něstěrov neměl žádnou pistoli ani pušku (ostatně údajně neměl ani kalhoty), a tak se pokusil zničit protivníka přímým nárazem. Nevíme přesně, jak se pokusil protivníka zasáhnout, zřejmě ovšem nešlo o útok přímo sebevražedný. Rozhodně se nesrazil s protivníkem přímo čelně a jeho stroj byl po srážce ještě do určité míry ovladatelný. Něstěrov zahynul při pokusu o přistání, rakouské letadlo údajně dopadlo na zem zcela nekontrolovaně.

Nechceme rýsovat naivní historické paralely, ovšem v tomto případě se jich nabízí hned několik. Stejně jako pilotované stroje těžší než vzduch před více než 100 lety i dnes drony nabízejí nové možnosti, jak se na bojištích můžeme ničit a zabíjet.

Svou hlavní roli plní v průzkumu a řízení dělostřelecké palby, ale nejen to. Spouští malé bomby a granáty na techniku protivníka nebo přímo na jeho vojáky. Ty největší bezpilotní letouny mohou nést naváděné střely, „kamikadze“ drony mohou být určeny jak proti těžké technice, tak i malým skupinám personálu nepřítele. Malým dronům s podvěšenými granáty či minometnou municí stojí za útok i jeden jediný voják, a tak si před nimi na frontě nemůže být nikdo jistý.

Obrana proti těmto zbraním je přitom obtížná. Dnešní systémy protivzdušné obrany mohou dobře chránit proti větším bezpilotním prostředkům, ty menší pro ni představují větší oříšek. Buď jsou prostě příliš malé, nebo je munice (hlavně řízené střely) dražší než samotný cíl. Zkouší se tak různé nové zbraně nebo se spekuluje o návratu některých starších konceptů (protiletadlových kanonů).

V téhle nové válečné realitě by se vzdušné bezpilotní souboje mohly stát mnohem všednější záležitostí. Ruští operátoři dronů se podle ruského tisku údajně na takové případy připravují a cvičí. Na Ukrajině také vznikl (ale není jasné, zda byl vyroben, či nasazen) speciální „stíhač dronů“ nazvaný Fowler, který má ničit protivníkovy stroje buď taranem, nebo vystřelovanou síťkou.

Souboj dvou dronů nad ukrajinskou frontou byl tedy nejspíše jen malou ochutnávkou toho, co se bude dít nad frontami ve válkách budoucnosti.