Po Tesle a Xiaomi představuje humanoida, co zastane práci lidí, další firma

Říkají mu Apollo. Na výšku měří 172 centimetrů, váží asi 72,5 kilogramu, a přestože prozatím nemá hlavu, je to humanoidní robot, jehož ruce a nohy by měly jednou sloužit pro takzvané „obecné účely“ pomáhající lidem. Jeho výrobce, texaský startup Apptronik ve spolupráci s americkým úřadem NASA však cílí konkrétně na tři oblasti: vesmír, byznysový sektor a domácnost.

Informace i záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.

Takového robotického pomocníka na všeobecné využití, a především domácí práce, loni představily už i jiné dvě firmy - Xiaomi a Tesla, které se tak v tomto odvětví staly hlavními konkurenty.

CyberOne od čínského technologického giganta Xiaomi uvedený v srpnu měří také okolo 170 centimetrů, ale je o 20 kilogramů lehčí. A to má navíc hlavu a unikátní obličej, který tvoří zakřivený OLED displej zobrazující informace a skrývající Mi-Sense modul pro hloubkové čili 3D vidění. S takzvaným „algoritmem interakce“ tak rozliší osoby, gesta i výrazy - pozná prý až 45 emocí a pomocí dvojice mikrofonů i 85 druhů zvuků. Další algoritmus pak ovládá stabilitu a přirozenost pohybů, které zajišťuje 13 kloubů umožňujících 21 stupňů volnosti.

Optimus od texaské automobilky Tesla odhalený v říjnu je oproti Apollu asi o 15 centimetrů vyšší, a přitom jen o půl kila těžší. Unikátní je ale proto, že nespoléhá na žádné hloubkové vidění. Navigaci i orientaci zajišťuje analýza obrazu z běžných kamer pomocí vyspělého strojového učení. A měl by také být obratnější. Po celém těle má 28 strukturálních aktuátorů čili převaděčů rotací elektromotorů na lineární pohyb, a ty mu zajišťují až 200 stupňů volnosti.

Zatímco Xiaomi chce svého robota prodávat v přepočtu za více než dva miliony korun, Tesla plánuje vlastního humanoida nabízet v ceně okolo 400 tisíc korun. Alespoň to tvrdí Elon Musk, který je ale pro své nadsazené sliby už poměrně známý. Nový konkurent v tomto odvětví Apptronik zatím uvádí vyšší cenu - její android by měl stát do 100 tisíc dolarů, tedy zhruba 2,2 milionu korun.

Firma prototyp svého robota odhalí světu už v březnu. Dá se přitom očekávat, že ohledně plánů bude sdílnější než Čína, která dobu uvedení nekomentuje, a střízlivější než Musk, který cílí na tři až pět let. Apptronik by chtěl doručit první milion kusů robotů do roku 2030.

Přestože by se ale cíl nového hráče mohl také zdát nadsazený, oproti Xiaomi a Tesle má více zkušeností. Už v roce 2013 totiž začal poprvé spolupracovat s NASA na robotovi Valkyrie, se kterým se chtěl úřad zúčastnit mezinárodní soutěže DARPA Subterranean Challenge čili robotické výzvy amerického ministerstva obrany.

Také šlo o humanoida pro „obecné účely“ a měl celkem 44 stupňů volnosti. Ihned po startu mu ale selhalo ovládání, protože ho úřad s firmou v úvodním nadšení doslova přecpali senzory a programy. Inženýři však jeho technologie a nápady stále používají pro vývoj dalších nástupců. Texaský startup vytvořil především novou generaci elastických aktuátorů čili převaděčů rotací elektromotorů na lineární pohyb.

Od té doby ale Apptronik pokračoval s vývojem po vlastní ose a už představil i torzo robota Astra, který sice nemá nohy, ale zručnost jeho obratnějších rukou už se testuje u několika firem pro využití v dodavatelském řetězci. Apollo má být v podstatě jeho nástavbou, která vznikne přidáním nohou a pár dalších stupňů volnosti. Přesné množství a jiné detaily podnik zveřejní pravděpodobně na premiéře v březnu - zbytek roku pak chce spolupracovat s vybranými zákazníky, aby jim doručil své prototypy a pozoroval jejich schopnost v praxi.

Apollo by měl sám zvednout a unést až 25 kilogramů, přičemž bude mít tři druhy aktuátorů. Také by se má skládat z co nejmenšího počtu jednoduchých součástek, z nichž by žádná neměla podléhat žádnému zvláštnímu patentu, aby se k nim a případné výměně mohl budoucí majitel dostat co nejsnáze, a robot tak byl opravdu co nejméně nákladný.

NASA si vybrala Apptronik jako svého komerčního partnera pro vývoj nové generace humanoidů pro „obecné využití“ loni v září. Od spolupráce očekává, že by roboty mohla jednou využívat při misích na Měsíc, Mars a jiná vesmírná tělesa. A to nikoli jako náhradu astronautů, ale ke snížení rizik pro ně. Zručné stroje může třeba vyslat na místo dříve, aby pomohly stavět a připravovat základny pro lidskou posádku.

Americký vládní kosmický úřad tak v současnosti vývoj Apolla spolufinancuje. Vedle něj má texaský startup ale podporu i od Pentagonu, který si od robota slibuje třeba pomoc se zneškodňováním bomb, či od ropné společnosti Woodside Energy, která by androida nasazovala do míst příliš riskantních pro člověka. Dodnes podnik získal na investicích bezmála 23 milionů dolarů.