Článek
Informace i záběry si můžete i poslechnout a prohlédnout v úvodní videoreportáži.
V pátek oficiálně skončila klimatická konference COP27, kde se členské státy OSN každoročně domlouvají, jak omezit globální oteplování a rovněž se vypořádat s jeho důsledky. A to už od uzavření první dohody o klimatu v roce 1992. Tentokrát byla v Egyptě a důraz se kladl na udržení cílů Pařížské dohody z roku 2015 při životě, jinými slovy na omezení růstu teploty na 1,5 stupně oproti době před průmyslovou revolucí.
Podle analýz OSN ale svět míří současným tempem ke katastrofálním 2,5 stupně do konce tohoto století. EU proto svůj cíl snížit emise do roku 2035 aktualizovala o dva procentní body na 57 procent.
Nulové emise prý svět před ohněm neuchrání
Třeba podle českých ekologických organizací to je ale stále nedostačující a unie by do té doby měla snížit objem skleníkových plynů vypouštěných do ovzduší snížit o 65 procent. A někteří experti tvrdí, že i cíl nulových emisí k roku 2050 musí nahradit cíl negativních emisí, čili aby se CO2 začal z ovzduší i odčerpávat.
Takzvané lapače už s podporou soukromých i vládních investic testují a rozšiřují startupy třeba v USA či Švýcarsku. O pozornost finančníků ale usilují i další firmy a technologie včetně unijních.
„Musíme firmám usnadnit eliminování jejich emisí CO2 z provozů. My k tomu používáme přírodní cesty - řasy a fotosyntézu - abychom vyřešili jednu z největších výzev současnosti: Jak můžete odstranit CO2, aniž byste z toho udělali tíživý proces pro vlastníky producentů CO2?“ říká pro agenturu AP ředitel dánského startupu Algiecel, Henrik Busch-Larsen.
Lodní kontejner se srdcem z řas
Jeho firma vyrobila asi 12metrový lodní kontejner, v jehož útrobách klíčový skleníkový plyn nejenže mizí, ale mění se na životodárný kyslík a biomasu bohatou na omega-3 mastné kyseliny. Srdcem tohoto „fotobioreaktoru“, jak ho označují sami Dánové, jsou mikrořasy, které jako všechna zeleň v přírodě absorbují CO2 jako nezbytný zdroj pro svůj růst. Sestrojit prototyp trvalo jeden rok.
„Řasy jsou vystavené světlu, které pohání fotosyntézu a přeměňuje energii - fotonovou energii - a oxid uhličitý na biomasu. Řasy pumpujeme skrz ústrojí a pořád je bombardujeme světlem a zásobujeme CO2 za produkce biomasy a kyslíku,“ uvádí k principu fungování laboratorní vědec Jonathan Burns-Tang z dánské firmy.
Přestože jsou relativně malé, mořské řasy absorbují z atmosféry obrovské množství CO2 - podle studií dokáže jeden akr řas odstranit až 2,7 tuny oxidu uhličitého za den. A to má pilotní reaktor startupu Algiecel ještě urychlit. Mikrořasy se v něm pumpují skrz dlouhé horizontální trubky, které jsou neustále vystavené ostrému světlu z LED žárovek, přísunu živin a právě i skleníkového plynu - čili všemu, co řasy potřebují k růstu.
Neustálé osvětlení dělá sice technologii energeticky náročnou, ale s příkonem z obnovitelných zdrojů ji lze pořád brát jako ekologickou.
„Když se podíváte na stromy, tak ty si musí postavit každou buňku, musí si postavit veškerou svou strukturu, a potom si teprve postaví list, který dělá celou fotosyntézu - řasy tohle celé osekávají. Řasa je prostě jedna buňka, která musí zvládnout celou fotosyntézu sama - bez struktury, bez potřeby všech těch dalších věcí, ona prostě jen roste,“ dodává vědec z dánského startupu.
Nápad může podpořit bioplyn
Firma prý svou technologií cílí na bioplynový průmysl čili energetické řešení, které je v Evropě aktuálně prosazované v úsilí oprostit se od závislosti na plynu z Ruska. Od roku 2013 bylo v Dánsku do tamní infrastruktury připojeno 51 zařízení na bioplyn a k začátku letoška obstarávala přibližně pětinu spotřeby plynu v zemi. Algiecel by chtěl tento sektor ještě posílit a plánuje nabízet své modulární fotobioreaktory na míru.
„V bioplynu je velký potenciál - a zvlášť se současnou geopolitickou krizí. Tady v Evropě potřebujeme vyrábět víc plynu, víc zeleného plynu. A pokaždé, když zvýšíte kapacitu v bioplynce, také bude mít víc CO2 vypouštěného z její produkce. A tady někde přicházíme na řadu my, protože teď můžete nafouknout celý bioplynový průmysl a přidat tuto technologii, abyste se zbavili oxidu uhličitého,“ dodává šéf firmy.
Produkt nakrmí dobytek i kosmetické firmy
Biomasa z kontejnerů pak může podle startupu posloužit jako krmivo pro dobytek a omega-3 mastné kyseliny prý lze prodávat kosmetickým firmám. Podle kosmetické společnosti Australian Bodycare se cena jejich surovin včetně olejů jenom letos zvýšila o 20 procent.
„Největší výzvou teď je, že naše suroviny těžce zdražují. Ale to v podstatě všechno, energie, doprava, balení, materiály a tak dále. Ale zdražování surovin je naší největší obavou. Naše přírodní oleje dovážíme z celého světa, takže doprava za námi do Vissenbjergu v Dánsku za sebou nechává docela velkou uhlíkovou stopu,“ přiznává ředitel Australian Bodycare Jan Kruse Hansen.
Dánský startup založený teprve v květnu roku 2021 vybral na svůj nápad už asi 14,3 milionu dánských korun, v přepočtu skoro 50 milionů českých korun. Finance na vývoj získal od kodaňského akcelerátoru BioInnovation Institute, ale i od Inovačního fondu Dánska (IFD) a Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF).
Tisíce kontejnerů, miliony tun CO2 ročně z ovzduší
Přestože je technologie Algiecelu stále v pilotní fázi, pokud vše půjde podle plánu, mělo by už příští rok vzniknout první „full-scale“ (neprototypové) demonstrační zařízení. V příští dekádě jich chce mít v provozu tisíce a čistit z ovzduší miliony tun CO2 ročně.
Prototyp zatím stojí od června v areálu partnerského Dánského technologického institutu (DTI). Tato nezisková výzkumná organizace asi 20 kilometrů od Kodaně sama hledá cesty pro boj s klimatem už řadu let.
„Pracovali jsme více než 10 let na vývoji zelených řešení a zelených technologií. A jednou z nich je to, jak můžete vypěstovat mikrořasy. Ty my používáme jako velice dobrý produkční organismus tvořící proteiny a tuky. A mikrořasy jsou úžasný organismus, protože pohlcují obrovské množství oxidu uhličitého a zároveň můžete produkovat tyto proteiny,“ doplňuje ve videoreportáži v úvodu článku ředitelka DTI Anne Maria Hansen.
