„Co jste udělali s mým okem?“ Slibují globální revoluci, lidé ale tuší podvod

Běž se podívat ke škole, vzbudila ho ráno matka. Rozdávají se tam peníze. Taková pobídka se neodmítá, a tak pětatřicetiletý truhlář Iyus Ruswandi vyrazil. K místní škole ve vesnici Gunung Guruh, která leží v horách asi sto kilometrů od indonéské Jakarty.

Našel tu dlouhou frontu lidí, někteří tu čekali už od časného rána. Vepředu stáli lidé, kteří drželi jakousi futuristickou kouli, popsal Ruswandi. Lesklá kovová věc o velikosti fotbalového míče k lidem promlouvala a snímkovala oči čekajících vesničanů.

Zástupce organizace WorldCoin Indonesia si od lidí bral e-maily a telefonní čísla, aby je následně poslal ke kouli. „Co asi s těmi fotkami očních duhovek dělají?“ přemýšlel Ruswandi.

To se však od operátorů nedozvěděl. Ti totiž o fungování celého projektu neměli žádné konkrétní informace. Věděli ale, že za každého naskenovaného člověka dostanou tři dolary (asi 66 korun). To odpovídá indonéské průměrné mzdě za půl hodiny práce, a je to tedy dostatečná motivace k získání co největšího počtu dobrovolníků.

Možná by uměli na požádání odcitovat nějakou oficiální vizi „spravedlivé kryptoměny budoucnosti“. Ale kdyby se jich někdo v indonéské vesnici zeptal, kam přesně ta koule posílá fotky očí a proč, asi by jen pokrčili rameny a dali mu přečíst několikastránkové podmínky použití. V angličtině.

A to je jen jeden z mnoha problémů, které nyní vyplouvají na povrch.

Pokud se jednou kryptoměnu WorldCoin podaří uvést do provozu, mělo by jí být omezené množství. Celých 80 % je vyhrazeno obyvatelům světa, přičemž každý unikátní jedinec se bude moci o svůj díl přihlásit právě pomocí své oční duhovky. O zbývajících 20 % mincí by se rovným dílem podělila firma WorldCoin a její investoři. Ti doufají, že díky masovému používání by celková hodnota měny rychle rostla.

„WorldCoin začne tím, že dá co největšímu počtu lidí na světě podíl na této nové měně,“ uvádí oficiální stránky americko-německého projektu. „Představte si svět, kde by se každý člověk na celém světě, bez ohledu na to, kým je, mohl účastnit rostoucí digitální ekonomiky a těžit z decentralizovaného kolektivního vlastnictví.“

Aspoň tak si to představují zakladatelé firmy WorldCoin. Sedmadvacetiletý šéf firmy Alex Blania se do projektu pustil krátce po studiu a jde o jeho první velký projekt.

Naproti tomu šestatřicetiletý Sam Altman patří mezi nejznámější investory v Silicon Valley. Nyní šéfuje slavné společnosti OpenAI zabývající se vývojem a využitím strojového učení, předtím vedl vlivný startupový inkubátor Y Combinator nebo sociální síť Reddit. Kromě toho patřil mezi rané investory v řadě úspěšných projektů včetně Airbnb, Reddit, Stripe nebo Instacart.

Bezpochyby i díky Altmanovým kontaktům se firmě WorldCoin už krátce po představení v roce 2021 podařilo dosáhnout na vysokou valuaci jedné miliardy dolarů (22 miliard korun). Po letošním kole investic je dokonce na trojnásobku (přes 66 miliard korun). WorldCoin se tak zařadil mezi tzv. miliardové jednorožce, aniž by měl něco v ruce. Tedy kromě již zmíněné „koule“.

Firma se totiž rozhodla vyřešit celkem málo známý – ale o to zajímavější – technologický problém. Obvykle se mu říká „proof of personhood“. Jinými slovy, jak dokázat, že je nějaká konkrétní osoba žijící člověk, a především člověk unikátní.

„Zatím se kryptoměny dostaly jen ke třem procentům světové populace,“ uvádí WorldCoin. „Náš projekt chce dostat kryptoměnu k novým uživatelům, a to tak, že nastavíme pobídky, aby vedly k nabírání unikátních nových lidí, kterým také připadne většina této nové kryptoměny. Čím více lidí drží a používá stejnou měnu, tím je tato měna pro každého účastníka užitečnější.“

Hypoteticky vzato by měl každý člověk mít možnost přihlásit se o svůj rovný podíl. To ale znamená, že musí mít platforma schopnost rozpoznat, zda si někdo pro svou dávku worldcoinů nepřišel dvakrát. Nebo stokrát.

Obvykle by se to řešilo nějakou státní databází občanů. V digitálním a decentralizovaném světě kryptoměn je ale jakékoli spoléhání na státní autority nevítaným pozůstatkem starého systému. Vizionáři z WorldCoinu proto zvolili „očividnou cestu“ – unikátnost lidského oka.

„Posuzovali jsme mnoho různých technologií a jsme přesvědčeni, že rozpoznávání duhovky je pro prokazování totožnosti nejvhodnější,“ uvádí zakladatelé. Splňuje zároveň tři kritéria: duhovka je unikátní, duhovka je těžko upravitelná a ukázat duhovku k naskenování je rychlé a praktické.

Nechali proto vyrobit několik desítek prototypů oněch kovových koulí, které jsou naplněné pokročilými senzory. Kromě fotografií ve vysokém rozlišení dělají i infračervené fotografie a mají v zásobě i několik dalších blíže neupřesněných fíglů, které by měly zabránit zneužití. Tyto koule mají podle plánů naskenovat do konce roku 2023 přes miliardu lidí.

To samozřejmě nemůže firma sotva o stovce zaměstnanců zvládnout, a WorldCoin se o to ani nechce pokoušet. Místo toho hodlá využít již zmíněných operátorů – nezávislých „smluvních partnerů“ pracujících samostatně v různých zemích. Za každého unikátního člověka dostávají odměnu v stablecoinové kryptoměně Tether (hodnota měny je navázána na americký dolar).

Během tří let chce WorldCoin vyrobit přes sto tisíc takových koulí. Zatím jich mají jen několik desítek, a tedy i počet „operátorů“ je zatím v nižších desítkách. O to více se musejí snažit, aby skenovali nové a nové lidi.

Skenování probíhá nebo probíhalo ve 24 zemích světa. Najdeme tu pár evropských zástupců, převážně se ale operátorům daří skenovat rohovky lidí z chudších zemí jako Súdán, Keňa, Chile, Indonésie, Nigérie nebo Jižní Afrika.

Naskenovaní dostávají za poskytnutí svých očních duhovek poukaz na 20 dolarů. Problém je, že tento příslib budoucí odměny má být vyplacen v kryptoměně WorldCoin, která zatím neexistuje. Altmanův WorldCoin by měl být později postaven na blockchainové technologii Ethereum Layer 2. Existují také minimálně dvě další kryptoměny stejného názvu, což přehlednosti nepomáhá.

Reportáže reportérů BuzzFeed News i magazínu MIT Technology Review ukázaly, že skenovaní dobrovolníci často vůbec netuší, kam „dali oči“. Pokud vůbec dostali k nahlédnutí podmínky použití, byly rozepsány na několika stránkách a v angličtině. Operátoři si s nějakým vysvětlováním kryptoměn nelámali hlavu.

„Bylo těžké vysvětlovat koncept digitálních kryptoměn lidem, kteří ani nemají e-mail,“ popsal jeden z operátorů, který sháněl dobrovolníky v Súdánu. Zafungovala mu ale loterie – možnost vyhrát sluchátka AirPod nalákala před kovovou skenovací kouli dvacet tisíc lidí.

Další používali i zákeřnější triky. Na indonéské škole zorganizoval místní operátor „kurz kryptoměn“. Ředitel jej schválil v domnění, že se děti naučí něco o tom, jak funguje bitcoin a jaká jsou rizika digitální ekonomiky.

„Během 45minutových lekcí byli zástupci WorldCoinu příliš zaneprázdněni registrací studentů, pomáhali jim stáhnout aplikaci a nakonec naskenovali jejich biometrické údaje,“ popisuje reportér Technology Review, který na jedné z přednášek osobně byl. „Rozhodně nestíhali poskytnout informace o kryptoměně, samotném WorldCoinu nebo o tom, jak mohou účastníci udělit nebo odebrat souhlas s využitím svých údajů.“

Operátoři také platili místním zastupitelům za každého člověka, kterého jim přivedou k naskenování. WorldCoin to označil za „izolovaný incident“. Což je spojení, které ve své pětadvacetistránkové odpovědi redakci Technology Review firma používá podezřele často.

Podobně stylizovanou odpověď obdrželi i reportéři BuzzFeed News. „Chceme dát jasně najevo, že jsme výslovně v testovacím režimu, což znamená, že testujeme a vylepšujeme,“ uvedla Anastasia Golovinová, mluvčí WorldCoin. „Vzhledem k tomu, že jsme vlastně ještě nespustili výsledný produkt, dají se očekávat chyby.“

To vede k logické otázce: „Pokud jim jde o přilákání uživatelů k nové kryptoměně, proč se WorldCoin zaměřil především na komunity s nižšími příjmy, a ne na kryptoměnové nadšence nebo kryptoměnové komunity?“ diví se již zmíněný indonéský truhlář Iyus Ruswandi.

Veřejně proklamovaný cíl WorldCoinu se může lišit od cíle reálného. To je ostatně u začínajících technologických společností běžné. Rychle vyzkouší různé postupy, poučí se z chyb a hledají řešení, které je tzv. škálovatelné, tedy opakovaně využitelné.

Navenek operátoři lákají tisíce lidí z odlehlých oblastí chudých zemí světa pod příslibem „rozdávání peněz zdarma“. Ve skutečnosti ale lidé dostávají jen poukázku na kryptoměnu, která zatím neexistuje a možná nikdy existovat nebude. To firma WorldCoin ostatně sama nepřímo přiznává: „Nic podobného se dosud ještě nikdy nepodařilo. Výsledek je nejistý.“

Tuto nejistotu ale operátoři nezdůrazňují. Naopak, padají fráze o pětinásobném zhodnocení a „skvělé investici do budoucna, do které je dobré naskočit co nejdříve.“ Jediné skutečné peníze ale zatím od WorldCoinu dostávají operátoři.

„Měli byste o sobě přemýšlet jako o lidech, kteří testují nový produkt,“ nabádá manuál operátory skenovací koule. „Vaším úkolem je pomoci nám vyhodnotit koule a to, jak s nimi lidé zacházejí.“ Koule (též Orby) skutečně nefungují bez chyb, některé se přehřívají, jiné trpí softwarovými problémy.

Otestování v různých zemích je podle šéfa WorldCoinu klíčové: „V Keni, kde bylo asi čtyřicetistupňové vedro, a jen odraz na Orbu je něco, co jsme tady v Německu v kanceláři nikdy neviděli,“ řekl šéf WorldCoinu Alex Blania. „Zcela jistě mohla být komunikace, marketing a všechny tyto věci na některých místech jasnější a lepší. Zlepšíme to.“

Pochybnosti ohledně projektu WorldCoin jdou ale mnohem hlouběji. Celá vize je totiž technicky postavená na teoretické možnosti bezpečné identifikace konkrétního člověka pomocí otisku oční duhovky. Zda se to povede, to nikdo neví.

Otiskem je zde myšlen speciální matematický zápis, kterému WorldCoin říká IrisHash. V podstatě jde o specifickou hašovací funkci, která by měla ze zaznamenaného obrazu oční duhovky vytvořit kód, který má dvě důležité vlastnosti: je opakovaně ověřitelný a zpětně nerozluštitelný.

Napřed si to ukážeme na něčem jednodušším. Hašovací funkce se používají v šifrování k tomu, abyste mohli například ověřit pravost tajného textu, který vám někdo poslal. Slouží k tomu krátký „hash“ spočítaný speciální, veřejně známou hašovací funkcí. Pokud by se lišilo byť jen jedno písmenko v kontrolovaném dokumentu, vyjde kontrolní hash úplně jinak, a vy tedy víte, že byl soubor změněn.

Tento princip chce WorldCoin uplatnit u oční duhovky. „Informace o vzoru duhovky se destilují do formátu takzvaného IrisHash,“ popisuje jejich web. „IrisHash je odvozen z jednosměrné funkce, jejímž vstupem je obraz duhovky. Tento kontrolní kód je uložen v databázi a je jediným údajem používaným pro kontrolu jedinečnosti. V rámci tohoto přístupu není třeba původní obraz duhovky nikde ukládat.“

Zní to logicky. Jenže nic takového v současnosti firma neumí. A vůbec není jisté, že je něco takového technicky možné. Obraz duhovky totiž není text. Duhovka není zcela neměnná, může být snímána v nepatrně různých úhlech, za trochu jiných podmínek, o trochu otočená…

To jsou zdánlivě maličké rozdíly. Nehrály by roli, pokud bychom porovnávali dvě fotky téže duhovky. Ale pokud bude software porovnávat fotku duhovky se zjednodušeným „otiskem“ v databázi, hrozí, že udělá chybu. Buď nerozpozná člověka, kterého již má uloženého (false negative). Nebo naopak označí unikátní duhovku za opakovanou (false positive). Obě chyby jsou vysoce nežádoucí.

Pokud by algoritmus firmy WorldCoin nakonec skutečně fungoval tak, jak by měl, byla by to svého druhu revoluce. Vznikl by tak nový způsob ověřování identity. Jenže odborníci varují, že biometrická data nejsou dobré identifikátory.

„Vytváření kontrolních hashů znamená možnost degradace původních dat,“ vysvětluje Stephanie Shuckersová, která se identifikačními technikami zabývá na Clarkson University. „Vzniká tak prostor pro chybu.“ K úspěšnosti je skeptická, i když ji úplně nevylučuje. WorldCoin slibuje, že „v následujících týdnech“ ukáže kód, který k analýze používá.

Zatím ale WorldCoin žádný IrisHash dělat neumí, a ukládá tak úplně všechna data, která nasnímá. „Během fáze testování v terénu shromažďujeme a bezpečně ukládáme více dat, než tomu bude v běžném provozu,“ uvádí na blogu společnosti WorldCoin. „Jakmile budou naše algoritmy plně vytrénované, všechny biometrické údaje, které jsme během testování v terénu shromáždili, odstraníme.“

Což je zjevně další důvod, proč se operátoři vypravili fotit oční duhovky až do Súdánu nebo Indonésie. Zákony na ochranu dat jsou v USA a především v Evropě celkem přísné, zato v zemích „třetího světa“ obvykle legislativní překážky nehrozí. „Jednoduše řečeno, je levnější a jednodušší provozovat tento druh sběru dat v místech, kde mají lidé málo peněz a malou právní ochranu,“ poznamenává Technology Review.

„Různé blockchainové a kryptoměnové experimenty se v těchto zemích dělají proto, že jsou zde komunity zranitelnější a nemohou se bránit,“ upozorňuje Pete Howson z Northumbria University. Praxi označuje za datový kolonialismus. Firmy sbírají data lidí v zemích, kde není jejich sběr regulován, a nasbíraná data využívají k trénování svých neuronových sítí. „Často od těchto firem uslyšíte frázi, že by si lidé měli sami udělat obrázek o tom, kam dávají svá data. Ale pravda je taková, že jim prostě moc nezáleží na pravidlech a legislativě.“

I tak ale WorldCoin už několikrát narazil. Museli například přerušit sběr dat v Zimbabwe nebo Ghaně, kde je zahraniční zpracování biometrických údajů nezákonné. V jiných zemích – včetně několika evropských – WorldCoin dočasně přerušil skenování.

Jaký je tedy skutečný potenciál celého projektu? Firma WorldCoin vybrala asi sto milionů dolarů od investorů. Svou neuronovou síť trénuje na datech získaných v zemích třetího světa. Za naskenované oči lidem slibuje odměnu v kryptoměně, která zatím neexistuje. A možná nikdy existovat nebude.

Šéf WorldCoinu se takovému „zvrácenému výkladu“ brání. Cílem podle něj zůstává ona počáteční vize. Digitální kryptoměna, kterou bude moci používat každý člověk na světě. „Nechtěli jsme vytvářet hardwarová zařízení – dokonce jsme nechtěli vytvářet ani biometrické zařízení. Je to prostě jediné řešení, které jsme našli,“ hájí se Blania.

Jinde se zase Blania odvolává na to, že přece pořád jde o start-up. „Nejsem si jistý, jestli si to uvědomujete,“ řekl, „ale sledoval jste testovací provoz začínající společnosti. Je to pár lidí, kteří se snaží, aby něco fungovalo. Není to jako Uber se stovkami lidí, kteří to dělali mnohokrát, mnohokrát.“

Zatím není jasné, co nakonec WorldCoin s nasbíranými daty udělá. Je klidně možné, že vůbec nic. Třeba zjistí, že jejich myšlenka spolehlivého rozpoznání každého člověka na světě pomocí digitálně uloženého otisku oka prostě není reálná. Možná jsou snímky málo podrobné, možná se prostě lidská duhovka během života mění více, než je pro ověření žádoucí.

Investoři ocenili svými vklady firmu na tři miliardy dolarů. Sází zřejmě na to, že kdyby se ambiciózní plán skutečně podařil, byla by hodnota WorldCoinu mnohem větší. Pokud by totiž nějakou měnu skutečně používala miliarda lidí na světě, její hodnota by logicky byla ohromná. V tu chvíli by pak zisky investorů plynuly nejen z jejich podílů, ale i z přislíbeného desetiprocentního dílu všech vygenerovaných kryptotokenů.

V současné chvíli ale neexistují ani tyto tokeny, ani vysněný algoritmus pro klasifikaci a kódování očních duhovek. Dokonce zatím nejsou vyrobeny ani ty koule, které mají do konce roku 2023 naskenovat miliardu lidí. Zatím jsou naskenovány údaje asi 450 tisíců lidí, tedy ani ne půl promile původního plánu.

Stačí to k tomu, abychom označili WorldCoin za nefunkční, neférový, nebo dokonce podvodný? Asi ne. Rozhodně bychom ale nedoporučovali nechat se jejich koulí naskenovat. Zatímco vy byste jim dali potenciálně velmi citlivé údaje, oni by vám dali papírek s příslibem budoucích dvaceti dolarů. S neviditelnou hvězdičkou odkazující na anglicky psané podmínky: možná nedostanete nic a zůstanou vám jen vzpomínky na futuristickou kovovou kouli, která vás napomíná, abyste nemrkali.

A hněv pociťují i operátoři, kteří kouli drželi. Ač nejsou zaměstnanci WorldCoinu, naštvaní lidé na ně logicky směřují své výčitky. „Už je to více než tři měsíce, co jste udělali s našima očima?“ ukázal jeden operátor příchozí zprávy. „To všechno byla lež a ten WorldCoin je stejný jako ostatní podvody. Dokažte, že se mýlím,“ uvedl další.

WorldCoin také neustále odkládá datum spuštění. A tím i možnost reálné výplaty odměn: „Dostáváme kvůli tomu spoustu výtek, a jestli se to zase odloží, budu si muset koupit letenky a utéct ze země,“ napsal další z operátorů. „Doteď z toho mám výčitky svědomí,“ přiznal se třetí operátor, který pomáhal se sběrem biometrických dat.

Ale mají smůlu. Podepsali, že WorldCoin za nic neručí. „Orb vám poskytujeme pro experimentální účely, abychom dosáhli svých cílů, včetně shromažďování údajů o používání Orbu koncovými uživateli, a za žádným jiným účelem.“