Článek
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v pondělí zveřejnil jména tří Američanů a jednoho Kanaďana vybraných k dosažení toho, co se člověku od 70. let minulého století a programu Apollo zatím stále nepovedlo zopakovat. Už příští rok je chce vyslat na pilotovaný let okolo Měsíce.
„Je to inženýrka, která začínala v Goddardu (kosmické středisko NASA, pozn. red.) a není jí cizí lámat rekordy v nejdelším nepřetržitém pobytu v kosmu mezi ženami. Vaše letová specialistka: Christina Hammock Kochová,“ odhalil ředitel NASA Bill Nelson na tiskové konferenci první jméno.
„Je to magistr vědy a fyziky, pilot stíhačky F-15 a kanadský astronaut. Váš letový specialista: Jeremy Hansen,“ dodal i druhé jméno.
Sestřih z prezentace astronautů si můžete prohlédnout v úvodní videoreportáži, která nabízí také animace letu Artemis II nebo informace o misi a celém programu návratu člověka na Měsíc.
„Je to námořní letec a testovací pilot, který letěl ve 40 různých letadlech - nejčerstvěji v první komerční misi s posádkou (SpaceX Crew-1). Váš pilot mise Artemis II: Victor Glover,“ doplnil šéf NASA i třetí jméno.
„Je to vyznamenaný námořní letec, testovací pilot a vůdce toho největšího charakteru. Váš velitel mise Artemis II: Reid Wiseman,“ uzavřel Bill Nelson seznam.
Vybranou čtveřici astronautů pro misi Artemis II plánuje NASA posadit do vesmírné lodi Orion na špici rakety SLS už v listopadu roku 2024. Jejich cílem bude provést 10denní průlet okolo Měsíce po takzvané dráze volného návratu a u toho znovu zkontrolovat a otestovat lodní systémy.
Posádka mise Artemis II
Velitel mise – Gregory Reid Wiseman (47 let):
- Bývalý Vedoucí sboru astronautů NASA.
- Na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) byl v rámci Expedice 40 v roce 2014. Sloužil ve funkci palubního inženýra a výstupy do otevřeného kosmu (EVA) podstoupil celkem dva.
- Komandér-poručík v kosmu strávil 165 dní, 8 hodin a 1 minutu, z toho 12 hodin a 47 minut na tzv. „vesmírné procházce“.
Pilot – Victor Jerome Glover (46 let):
- Astronaut NASA, pilot úvodní mise SpaceX Crew-1 a první Afroameričan na ISS.
- Na Mezinárodní vesmírnou stanici letěl jako pilot soukromé vesmírné lodi Crew Dragon při historické misi v roce 2020. Ve funkci palubního inženýra se stal členem Expedice 64, v rámci které podstoupil čtyři výstupy do volného kosmického prostoru.
- Komandér v kosmu strávil 167 dní, 6 hodin a 29 minut, z toho 27 hodin a 7 minut v otevřeném kosmu.
Letová specialistka – Christina Hammock Kochová (44 let):
- Rekordmanka mezi ženami v době strávené v kosmu nepřetržitě (328 dní), astronautka NASA.
- Na ISS letěla v roce 2019 jako palubní inženýrka Expedice 50, 60 i 61. Přitom se 18. října spolu s Jessicou Meierovou (níže) zúčastnila prvního ryze ženského výstupu do otevřeného kosmu. Zvenčí stanice takto ve skafandru operovala celkem šestkrát.
- Elektroinženýrka v kosmu strávila celkem 328 dnů, 13 hodin a 58 minut, z toho 42 hodin a 15 minut na „vesmírné procházce“.
Letový specialista – Jeremy Hansen (47 let):
- Astronaut CSA (Kanadská vesmírná agentura).
- Do oddílu astronautů byl vybrán v roce 2009, zatímco byl v hodnosti kapitána v Royal Canadian Air Force. O rok později se dostal k podvodnímu testování na palubě laboratoře Aquarius v rámci posádky NEEMO-19. A v roce 2019 se stal prvním Kanaďanem, kterého NASA vybrala do vedení tréninkového programu nové třídy jejích astronautů.
- Plukovník Jeremy Hansen až dosud po dobu 14 let na letovou nominaci čekal.
Samotná raketa SLS čili Space Launch System o výšce 98 metrů a největším tahu motorů v historii přitom poprvé odstartovala po několika odkladech teprve vloni 16. listopadu. Tehdy při první misi programu Artemis vynesla Orion na stejnou dráhu bez posádky, aby se vyzkoušelo, že let opravdu vydrží. Mise byla úspěšná a asi dvě hodiny a šest minut od startu se po oddělení od raketového nosiče a rozvinutí solárních panelů bez problémů zažehl motor EMS čili Evropského servisního modulu.
Do zemské atmosféry modul vstoupil 11. prosince v rychlosti skoro 40 tisíc kilometrů za hodinu. Jeho do té doby ještě nikdy testovaný tepelný štít ustál teplotu až 3000 stupňů Celsia, načež úspěšně rozbalil padáky a spadl do Tichého oceánu.
„Tato mise je pro nás velký úspěch. Právě teď nám to říká, že ta vesmírná loď má ochranu i vše, co potřebuje. Takže nyní půjdeme a dokončíme její vybavení tak, abychom mohli na palubu v rámci Artemis II vzít lidi. A to je pro nás opravdu velká věc, protože to budou i naši astronauti,“ řekla na tiskové konferenci hned po návratu lodi ředitelka Kennedyho vesmírného střediska Vanessa Wycheová.
Co miliardové mise přinesou: základnu na Měsíci a bránu k Marsu
Jenom za misi Artemis I zaplatila NASA zhruba čtyři miliardy dolarů, tedy v přepočtu přes 86 miliard Kč a lze očekávat, že celý program návratu lidí na Měsíc bude ještě násobně dražší. Plány jsou přitom ještě ambicióznější. Američané uzavřeli spolupráci s 23 dalšími státy včetně Kanady a zemí EU v Evropské kosmické agentuře, která zahrnuje mnohem víc.
Kanadský astronaut si takto vysloužil své místo v misi Artemis II tím, že stát přislíbil dodat v budoucnu robotickou paži Canadarm3, která bude stejně jako její předchůdkyně na ISS sloužit na plánované lunární stanici Gateway. Její první dva moduly mají odstartovat také v listopadu roku 2024, ale na raketě SpaceX Falcon Heavy. Až budou ty na oběžné dráze Měsíce sestavené, zamíří k nim v září roku 2028 mise Artemis IV s dalšími astronauty, kteří se nejdřív nalodí na stanici a poté teprve až sestoupí na povrch.
A koncem desetiletí chce NASA na jižním pólu Měsíce postavit i základnu Artemis Base Camp, kterou bude kromě dvou roverů tvořit hlavně obyvatelný komplex až pro čtyři osoby. Spolu s Gateway o kapacitě pro stejný počet astronautů by měly sloužit nejen k novému vědeckému kosmickému výzkumu, ale i jako odrazový můstek pro další mise dál do vesmíru.
„Je tam led z vody. Voda, to je vodík do paliva a kyslík na dýchání. Naučíme se, jak na Měsíci pracovat delší dobu. Naučíme se, jak fungovat mimo dosah planety Země a jak zužitkovat zdroje na Měsíci. A všechno toto bude přípravou na to, abychom nakonec letěli na Mars,“ uvedl zástupce ředitele NASA, Robert Cabana s tím, že let na jižní pól přirozené družice Země bude velká výzva. Nechal se tak slyšet v polovině ledna poté, co agentura odhalila nové skafandry, ve kterých se astronauti na Měsíc vrátí.
