Článek
Starlink je družicová síť od soukromé vesmírné firmy SpaceX a jejího majitele a ředitele Elona Muska, která v odlehlých a těžko dostupných oblastech na Zemi umožňuje připojení k internetu.
„Starlink se hodně používá tam, kde třeba nějaká katastrofa zničila pozemní infrastrukturu a nefungují klasické pozemní vysílače. Stačí mu jen elektřina. Můžete fungovat i na dieselagregátu,“ vysvětluje pro SZ Tech popularizátor kosmonautiky Dušan Majer, který je také šéfredaktorem webu Kosmonautix.cz.
Informace a záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.
Aby satelitní internet od SpaceX mohl člověk, nebo i pozemní výzkumní tým a instituce používat, stačí mu pouze terminál. Ten slouží jako anténa pro obousměrnou komunikaci s družicemi, lze jej lehce připojit k počítači a s routerem i rozšířit pomocí wi-fi do okolí. A kromě toho, že to dokáže v nepřístupných místech, to dokáže i relativně levně.
„Nejprve se platí záloha pro zapůjčení terminálu k připojení. Ta je okolo 10 tisíc korun, a pak se platí za používání té služby okolo tisíce korun za měsíc. A ty ceny průběžně klesají - ještě před čtyřmi roky to bylo 1500 za měsíc, teď už se blíží tisícovce a dokážu si představit, že až bude uživatelů ještě více, bude to ještě méně,“ doplňuje Majer.
Megakonstalace s přínosy i riziky
SpaceX toho docílila tak, že do výšky přibližně 550 kilometrů nad Zemí vypouští ohromné množství družic o váze okolo 800 kilogramů.
Od první várky dne 23. března 2019, tedy přesně před šesti lety, jich tam na raketách Falcon 9 vynesla přes 8100, z toho jich více než 7100 zůstává aktivních. V součtu je přitom nad Zemí skoro 12 tisíc satelitů. A to Elon Musk plánuje, že Starlink bude mít přes 42 tisíc družic.
Ne každý však megakonstalaci chválí. Letová bezpečnost varuje před rizikem srážek. SpaceX tvoří půlku všech incidentů, kdy se družice míjejí o méně než kilometr, a může to být i 90 procent, až na orbitě bude všech 12 tisíc kusů z první etapy. Podle astronomů pak jejich záření může narušit pozorování kosmu a někteří vědci tvrdí, že tavený kov ze satelitů končících v atmosféře může zhoršovat klima.
„Světelné znečištění se snaží řešit už od prvních vypuštěných družic. Nečekali, že budou tak jasné. Další námitka je od radioastronomů, že jim ruší rádiový příjem z vesmíru. To se bude řešit komplikovaněji, protože rádiová komunikace je základ fungování Starlinku, takže musí najít frekvence vyhovující oběma stranám. A znečištění atmosféry není až tak horké, protože družic není tolik a nezanikají všechny naráz,“ vysvětluje popularizátor kosmonautiky Dušan Majer v úvodním videu.
Srážky nejen mezi satelity, ale i státy
Starlink však nebudí obavy pouze u vědců, ale i v mezinárodní politice. A zasloužil se o to právě Musk. Po útoku Ruska sice Ukrajině dodával satelitní internet zdarma, ale jen půl roku, dnes už pro něj a také USA funguje i jako nástroj nátlaku.
Šéf SpaceX je totiž i poradcem Donalda Trumpa, který chce vyjednat ukončení války. Ukrajina, s podporou EU, chce bezpečnostní záruky, ale ty zase nechce Rusko. Musk přitom chtěl už dříve jednat s Vladimirem Putinem a 9. března na síti X napsal, že „jeho Starlink je páteř ukrajinské armády, jejíž celá přední linie by padla, pokud by jej vypnul.“
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski odepsal, že „Polsko za satelitní internet pro Ukrajinu platí 50 milionů dolarů každý rok, vyhrožovat oběti agrese je neetické a SpaceX tak dokázala, že je nespolehlivý dodavatel.“ Musk odpověděl: „Buď zticha, mužíčku. Platíš jen zlomek nákladů a pro Starlink neexistuje žádná náhrada.“
„Starlink hraje skutečně velmi důležitou roli na ukrajinské frontě. Už stovky let platí, že komunikace je základ. A pokud, zvlášť v současné, plně digitalizované době, není možné komunikovat s týmy vojáků, tak by to znamenalo značné komplikace,“ potvrzuje Majer.
„Neřekl bych ale, že nemá konkurenci. Jsou zde ostatní projekty, které by se daly využít. Ale je to vždycky za něco. I díky tomu, že má tolik družic, Starlink zajišťuje nejlepší služby z hlediska rychlosti připojení, konektivity, stability připojení a nakonec i ceny,“ dodává.
Uklidnění napětí a hledání náhrady
Informace, že by USA mohly Starlink na Ukrajině vypnout, se objevily už v únoru. Ale Polsko nepřestalo satelitní internet platit a SpaceX ani po sporu Muska a Sikorskeho na síti X službu neukončilo. Situaci uklidňovali i další politici, jako šéf americké diplomacie Marco Rubio nebo polský premiér Donald Tusk.
„Potvrzuji, že vojenské zásobování přes obec Jasionka se vrátilo na předchozí úroveň, a co vím, tak Starlink také funguje,“ uvedl 12. března na tiskové konferenci polský ministr zahraničí.
„Nechci se dohadovat s žádnými partnery a kolegy. Mají zpravodajské informace, mají satelity. Nechme je, ať sledují, kde se dnes ruské jednotky koncentrují, kam míří. Toto je velice klíčové,“ řekl 15. března v proslovu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij.
USA však už dříve Ukrajině některé přístupy k satelitním snímkům zrušily a zastavily i sdílení zpravodajských informací, aby jejich návrh příměří odsouhlasila. A tak už se nejen Polsko, ale i Evropská komise ohlíží po alternativě za Starlink.
Co nahradit lze a nelze a za jakou cenu
Jako jedna z alternativ se uvádí londýnská telekomunikační firma Inmarsat, na které si lze vysvětlit, proč není snadné Starlink nahradit. V tomto případě jde o firmu, která má 15 satelitů na geostacionární orbitě. Počet však přitom není tak klíčový jako vzdálenost.
Tato oběžná dráha je 36 tisíc kilometrů nad Zemí. Na pokrytí stejného území tak sice nemusí být tolik družic, ale mají větší latenci, tedy zpoždění v přenosu, a reakční čas - o desetiny sekund. Běžné surfování po internetu to příliš neovlivní, ale třeba při ovládání dronů na bitevním poli je takový čas kritický.
„Pokud bychom se chtěli pouze odstřihnout od USA a neřešili nic víc, tak alternativy jsou. Ale pokud bychom chtěli zachovat stejnou kvalitu nebo cenu, už se dostáváme do problémů, protože nabídka je mnohem menší,“ potvrzuje Dušan Majer pro SZ Tech.
Evropa plánuje vlastní projekt
O něco lépe je na tom Eutelsat z Francie, který se uvádí jako hlavní alternativa pro Starlink. Na přelomu února a března jeho akcie také vzrostly o více než 500 procent.
Na Ukrajině má už 2000 terminálů a na začátku měsíce uvedl, že uvažuje o dodání 40 tisíc dalších. Na geostacionární orbitě má 35 satelitů a k tomu pod něj od roku 2022 patří i firma OneWeb z Londýna, která má 652 satelitů i na nízké oběžné dráze - asi 1200 kilometrů nad Zemí. To je ale pořád jenom pět procent toho, co má Starlink.
„To množství je důležité z důvodů zajištění dobré konektivity a přenosové kapacity - čím více družic, tím větší jistota, že nikdy nebude žádné místo na Zemi nepokryté. A když se na jednom místě sejde víc lidí, tak by to jedna družice, která je nad obzorem, nezvládala. Víc si jich tu zátěž mezi sebe rozloží,“ vysvětluje český popularizátor kosmonautiky.
Lepší kapacitu bude mít systém IRIS², který chce EU prostřednictvím kosmické agentury ESA spustit do roku 2027 a který na nízkou a střední orbitu vyšle 290 satelitů. Součástí projektu je mimo jiné i Eutelsat, a tak možná konstelaci rozšíří na 942 družic. Rozpočet je 10,5 miliardy eur, z čehož 6,5 miliardy půjde z veřejných fondů. Jen s tímto systémem Evropa bude asi na desetině toho, co Starlink. Oproti tomu by však fungoval hlavně pro vojenské zpravodajství, takže nahradit jej ze 100 procent ani nemusí.
„Pokud by to měla být kopie Starlink, jako to dělá Čína se systémem Qianfan - i jeho družice vypadají dost podobně -, vyžadovalo by to značné investice do výrobních kapacit, protože SpaceX vyrábí družice prakticky na běžícím páse. Skoro je rychleji vyrábí, než stíhají vynášet. Bavíme se i o několika družicích denně,“ říká Dušan Majer v úvodním videu.
„Tohle nastartovat by byly hodně velké výdaje. A oběžná dráha přece jen není nafukovací. Kdyby chtěl mít každý svůj Starlink nebo podobnou síť, tak by už to působilo komplikace i v komunikačních pásmech. Ale pokud by to byla skromnější cesta, zdaleka to nemusí být tak drahé. Družic ani startů nebude potřeba tolik - ani zajišťovat rozsáhlé pozemní středisko, které by se o to celé staralo,“ uzavírá.
