Chce na stůl, do aut i na nohy. Hlavní vítěz AI revoluce nehodlá zpomalit

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Tohle je AI superpočítač pro výzkumníky a firmy, který funguje hned, jak jej vyndáte z krabice.“ Na samém konci své 90minutové prezentace se Jensen Huang, šéf firmy Nvidia, dostal ke zlatému hřebu prezentace.

„V roce 2016 jsem osobně doručil první takový stroj, DGX-1, jedné začínající firmě jménem OpenAI…“ pochlubil se s úsměvem Huang. Samozřejmě věděl, že publiku v aréně na výstavě CES 2025 v Las Vegas tuto značku nemusí představovat. Díky ChatGPT je zná celý svět. „Odstartovalo to revoluci v oblasti umělé inteligence.“ A Huangovu firmu to vystřelilo do centra zájmu.

„Teď už není umělá inteligence jen ve firmách a laboratořích. Teď je všude,“ pokračuje šéf Nvidie. Zraky publika jsou upřené na nový nazlátlý počítač na vyvýšeném podstavci. „Všichni – programátoři, umělci, návrháři – všichni budou potřebovat svůj AI superpočítač.“

Huang na chvíli zakryl počítač tělem. Když se otočil, držel v ruce asi pětkrát menší krabičku – velikostně srovnatelnou s minipočítačem Mac mini.

Jako kouzelnický trik to bylo spíše úsměvné. Což nic nemění na tom, že jde o technický zázrak, který byl pro mnohé největším překvapením celé prezentace. Nový „stolní AI superpočítač“ má sloužit jako domácí nebo firemní server specializovaný na cokoli, co byste jinak museli posílat někam do specializovaných výpočetních center. Všechny modely a nástroje na něm běží lokálně.

Grafická karta Blackwell (GB10 Grace Blackwell Superchip) utáhne i velmi sofistikované modely, například LLM až o 200 miliardách parametrů. Pro většinu spotřebitelů asi takový specializovaný server nedává smysl. Ale pokud jste výzkumník pracující s pokročilým strojovým učením postaveným na Nvidia architektuře, nebo pracujete s daty, která nesmí opustit vaši síť, je toto maličké zařízení jako stvořené pro vás. Nemluvě o tom, že můžete dva takové superpočítače spojit a tím jejich výkon znásobit. Stolní superpočítač je nová kategorie zařízení, a cena začíná na 3000 dolarech (asi 73 tisíc korun).

„Úplně všechno, co vyrábí Nvidia, na tomhle superpočítači poběží. Dokonce to můžete použít jako svůj pracovní počítač,“ poznamenal Huang. Nemyslím si, že by se našlo hodně lidí, kteří by jej vzali za slovo. Na Digits bude zřejmě nainstalovaný vlastní linuxový systém Nvidia DGX OS s podporou oblíbených platforem pro AI vývojáře.

Pokud nepotřebujete tak velký výkon, Nvidia už minulý měsíc ukázala i řádově levnější soupravu Jetson Orin Nano. Což podtrhuje to, o čem vlastně byla celá Huangova energická – a energizující – prezentace. Umělá inteligence ve všech podobách, ve všech formách a pro všechny možné účely. A vždy s logem zeleného oka, které se dívá do budoucna.

Ještě před deseti lety znali logo firmy Nvidia hlavně hráči počítačových her. V trojrozměrné verzi se otáčelo, zatímco oni vybírali nastavení obrazovky a hledali, kdy bude obraz kvalitní, odlesky přirozené a pohyb se nebude sekat.

Grafické karty, které zvládnou hromadu pokročilých výpočtů zároveň, totiž skutečně našly uplatnění hlavně při vykreslování stále realističtějších 3D her. Tehdy, v lednu 2015, mimochodem Nvidia na veletrhu CES Las Vegas představila počítač pro strojové učení určený do samořídících aut.

Mimo skupinu odborníků to ovšem žádný ohlas nevzbudilo. Ostatně Nvidia byla relativně malou firmou, s tržní kapitalizací „mizivých“ 10,5 miliardy dolarů.

Od té doby se situace razantně změnila. Kalifornská Nvidia je – především díky ohromné poptávce po jejích čipech uzpůsobených pro trénování neuronových sítí – druhou nejcennější firmou světa. Těsně za firmou Apple.

Ale zatímco Apple vydělává nejvíce na svých prémiových mobilních zařízeních (prodeje iPhonů představují asi polovinu příjmů), firma Nvidia se v posledních letech prakticky kompletně přeorientovala na firemní zákazníky. Objednávky z datových center představují skoro 90 % příjmů firmy.

V posledním kvartálu to bylo 18,4 miliard dolarů, což byl 409procentní nárůst. Řada analytiků logicky pochybuje o tom, že by si Nvidia tuto energii mohla udržet. Spoluzakladatel a šéf firmy se během nedělní keynote pokusil ukázat, že je to jen začátek.

První část prezentace Huang věnoval grafickým kartám pro koncové zákazníky. Ty sice už tvoří relativně malou část příjmů tohoto giganta, ale vzhledem k jejich výsadnímu postavení na trhu šéf Nvidie nejspíš správně usoudil, že v sále bude asi více hráčů než AI výzkumníků: „No nestyďte se, přiznejte se, kdo má doma herní PC za víc než čtvrt milionu korun,“ zavolal do sálu. K takovému se totiž nejlépe bude hodit nová grafická karta RTX 4090.

Ale nejlevnější nové grafické karty – RTX 5070 – se dočkaly většího potlesku. Podle Huanga i levnější karty dávají výkon, který by dříve nezvládly ani ty dražší: „Vděčíme za to také umělé inteligenci. Umíme teď totiž vykreslovat jen ty pixely, které musíme, což zvyšuje energetickou úspornost.“

Když mluví Huang o tom, jak bude všechno vždycky a všude poháněno umělou inteligencí, musíme to brát s rezervou. Samozřejmě, že výrobce AI čipů by chtěl, abyste si bez chatbotu neuvařili ani kávu. Nicméně Nvidia není na poli AI výzkumu žádným nováčkem a neuronovým sítím se poctivě věnovala dávno před tím, než se o zkratce „genAI“ mluvilo na každém rohu. Jejich architektura CUDA z roku 2006 se postupně stala nejpoužívanějším nástrojem programátorů a výzkumníků zabývajících se strojovým učením. To dává firmě unikátní postavení spoluurčovat, kudy se bude vývoj dále ubírat. Tím, jaké softwarové nástroje nabídnou k dispozici, totiž do značné míru ovlivní poptávku po svém hardware.

Huang se domnívá, že následující rok budou slavit úspěch tzv. agenti: „Jedna z nejdůležitějších věcí, o kterou je teď ve firmách zájem, je agentická umělá inteligence. Je skvělá ukázka toho, jaké dopady má škálování: je to systém, ve kterém spolu spolupracují různé AI modely.“

„Agenti rozloží úkol na dílčí součásti, plánují a samostatně jednají,“ vysvětluje Huang, čím se liší od „klasických“ chatbotů. „Vaše IT oddělení se stane tak trochu personálním oddělením, bude totiž najímat digitální agenty.

V souvislosti s nástupem umělé inteligence se často a v různých kontextech mluví o exponenciálním růstu nebo bodu zlomu. Snad každá prezentace o AI musí mít alespoň jeden graf s křivkou strmě rostoucí vzhůru – až někam k AGI a superinteligenci.

Huang minulý rok řekl, že očekává příchod obecné umělé inteligence (AGI) před koncem dekády. V prezentaci na CES se sice těmto ošemetným termínům vyhnul, ale exponenciální křivku ukázal. Když někdo vede firmu, která skoro každý rok zdvojnásobí svou hodnotu, exponenciála mu nejspíš přijde jako přirozený stav věcí.

Díky strojovému vidění máme více dat, a proto jsme mohli na těchto datech natrénovat velké jazykové modely a dostat se do nové kapitoly: generativní umělá inteligence. Následovat má již zmíněná agentická inteligence. A dalším navazujícím krokem bude podle šéfa Nvidie inteligence fyzická.

Naprogramovat robota kupříkladu k tomu, aby chodil na dvou nohách, je neuvěřitelně komplexní věc. Vědci časem zjistili, že lepší než složitě a natvrdo programovat, jak se chodí, je jednodušší robota nechat, aby se to naučil sám.

„Fyzická umělá inteligence vyžaduje, aby systém rozuměl světu, chápal fyziku, gravitaci, tření, setrvačnost, příčinu a následek,“ vyjmenovává Huang. „Potřebujeme simulace, které jsou ukotvené v realitě a ve fyzikálních zákonech.“

A právě k tomu mají sloužit systémy Nvidia Cosmos a Omniverse, které tvoří základ pro realistické simulace a následný trénink AI modelů. V praxi tak může firma například simulovat běh skladu ve vysokém rozlišení, a trénovat roboty pro práci v tomtu skladu, včetně interakce s ostatními roboty nebo lidmi. A to dokonce ještě před tím, než je sklad vůbec postavený. Skvěle to kombinuje to, co Nvidia dělá už od devadesátých let: snahu o realistické hry. Teď se na výsledné grafice může trénovat třeba samořídící auto. V simulátoru si robořidič vyzkouší i situace, které v praxi moc často nenastanou.

Další důležitou fází fyzické AI kapitoly pak mají být velmi specifičtí roboti – dvounozí humanoidi, kteří se podobají člověku. Na pódium jich vyjelo hned čtrnáct, každý od jiného výrobce.

Svět je totiž na humanoidní roboty skvěle připravený: postarali jsme se o to prostě tím, že jsme ve světě jako lidé žili. Nyní se blíží okamžik, kdy se v něm budou moci dvounozí roboti pohybovat podobně obratně, a časem i plnit podobné činnosti. Nvidia k trénování humanoidních robotů vydala platformu Isaac Groot.

„Tohle bude podobně důležitý moment pro robotiku, jako byl ChatGPT pro generativní umělou inteligenci,“ myslí si Huang. Což se samozřejmě firmě Nvidia hodí. Strávila posledních několik let tím, že zvýšila podíl příjmů z datových center. Robotická revoluce by umožnila dostat jejich hardware nejen na kancelářské stoly, ale doslova na každé myslitelné místo. A ještě při tom zužitkovat zkušenosti nasbírané vývojem trojrozměrných her…