Hlavní obsah

Český startup dobyl Ameriku a expanduje dál. Dělá zařízení sledující drony

Český startup dobyl Ameriku a expanduje dál. Dělá zařízení sledující drony.Video: Jan Marek

Přišli s technologickým řešením v pravý čas. Dronetag z Prahy začínal jako pár studentů, kteří v chystaném zákoně o monitoringu dronů spatřili příležitost a s pomocí Evropské kosmické agentury i NATO ovládli trh nejen v USA.

Článek

Skoro 1,67 milionu pilotů dronů má registraci jen u Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA). Nad hlavou nám jich ale patrně létá i víc, protože ne každý se registruje, nebo má hlavně stroj, který lze vysledovat.

Informace a záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.

Viditelnost malých vrtulníkůletounů na letových mapách je ale naprosto nutná pro bezpečnost na obloze i na zemi. Proto také od roku 2021 platí nová legislativa, která pilotům nařizuje vybavit stroje takzvaným remote ID, aby je viděli také další účastníci provozu a předešlo se srážkám i haváriím.

První v Americe. I přes levnější konkurenci z Číny

A právě na to se zaměřil český startup Dronetag, který vznikl teprve v roce 2019, ale rychle získal podporu investorů i akcelerátorů a inkubátorů z ESA či NATO. Firma je natolik úspěšná, že si vydobyla dominantní pozici i v USA, kde jako první dodavatel na světě získala povolení nabízet svůj identifikační modul a v roce 2023 pokrývala 70 procent amerického trhu.

„Ta data se velmi těžko zjišťují. Vycházeli jsme z veřejných statistik našich prodejců i monitoringu prodejů konkurence. Teď už je mnohem obtížnější určit, jak jsou podíly na trhu rozdělené, protože v době, kdy jsme v tom byli nejúspěšnější, těch řešení existovalo třeba deset. Teď už existuje 40 řešení a to se už velmi špatně monitoruje. Stále jsme v Americe lídrem, máme největší marketshare, ale otázka je, kolik,“ vysvětluje aktuální situaci Lukáš Brchl, CEO a spoluzakladatel firmy.

„Dost často se tam objevují i čínští výrobci. Přidaná hodnota jejich zařízení je však pouze nízká cena, ale i tak samozřejmě zkreslují čísla o trhu,“ dodává.

Jak vypadá jejich výroba, by málokdo čekal

Dronetag a jeho 40 zaměstnanců přitom nevyrábí zařízení v žádné továrně. Sídlí v jedné vile na pražských Vinohradech, kde loni dokázal vyrobit 14 tisíc zařízení. Ještě v roce 2022 jich vyrobil jen 90 a v roce 2023 pak 4900. I roční tržby podniku tak rostly z 10 tisíc na jeden, a posléze loni dva miliony eur.

Dnes už český startup koordinuje lety ve 20 zemích na čtyřech kontinentech a že pořád roste, potvrzuje i to, že loni v srpnu expandoval na další trh.

„Jeden z našich velkých úspěchů byla expanze do Japonska, a to zejména proto, že ze všech konkurenčních řešení, která tam na trhu jsou, jsme my stále jediné řešení, které je kompatibilní v Americe, v Evropě i v Japonsku, takže tam si stále držíme to své prvenství,“ potvrzuje Brchl pro rubriku SZ Byznys a Tech.

Co tedy startup vyrábí?

A co vlastně Dronetag přesně dělá? Pilotům i výrobcům dronů nabízí nejenom software, ale i hardware ve formě miniaturních krabiček, které se připevňují k strojům a pokud vyžadují 3D tištěný obal, vyrábí si je celé v Praze. Pokud mají integrovaný modul, nechají si je vyrábět na Tchaj-wanu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ finalizace, update firmwaru a testování ale nakonec stejně dělají v Praze.

„Toto je naše nejpopulárnější zařízení a současně nejmenší identifikační zařízení na trhu, které je zároveň i nejprodávanější na světě. Pomocí průmyslového suchého zipu se umístí na dron, zapne se a následně v okolí několika kilometrů pomocí mobilního telefonu je možné ten dron na mapě sledovat,“ ukazuje Lukáš Brchl první z produktů firmy v úvodní videoreportáži tohoto článku.

„A kromě toho máme zařízení, které nevysílá identifikaci do okolí jen pomocí běžných rádiových sítí, ale vysílá ji také nám do softwarové platformy pomocí mobilních sítí a hodí se tedy pro víc futuristické zabezpečené aplikace –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ třeba při doručování zásilek drony, nebo i koordinované operace, které mají probíhat v utajení, kde pouze jistá skupina lidí má k letovým datům mít přístup,“ odhaluje šéf firmy další z výrobků.

Nová generace produktů

Protože trh se ale od přijetí nových zákonů o povinnosti drony vybavovat remote ID proměnil, výrobců přibylo, a stroje už jsou vybavovány třeba i přímo z výroby, rozšířila se i nabídka českého startupu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od vysílání identifikace více k jejímu příjmu.

„Máme pozemní přijímací zařízení ve dvou variantách –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jedno z nich je bateriově napájené a detekuje okolní provoz dronů. Nutně ani nemusí mít naše identifikační zařízení, stačí, když odpovídají nové legislativě. A když toto zařízení detekuje okolní provoz, tak svému majiteli začne vydávat zvukové notifikace, a tím pádem ani do té aplikace nemusí stále koukat. Otevře si ji pouze v případě, že se kolem něj něco děje,“ ukazuje další produkt Dronetagu jeho spoluzakladatel Lukáš Brchl.

„A poslední zařízení je stacionární verze našeho pozemního přijímače. To se hodí zejména na instalace v okolí letišť a kritické infrastruktury, protože je v krabici, která je voděodolná, a může tak sloužit k permanentním instalacím a detekci dronů,“ dodává ve videoreportáži.

Podpora z Evropské kosmické agentury i NATO

Největší jednorázovou podporu získal Dronetag od brněnské IT společnosti Y Soft, která do něj přes svoji venture kapitálovou platformu v roce 2022 investovala 15 milionů korun. Nejvýraznější pomoc však dostal jinde.

Pražský startup začínal ve skupině nadšených studentů, kteří se dostali do hledáčku vesmírného inkubátoru ESA BIC Czech Republic a ten jej pomáhal zakládat, přičemž od něj získal i grant 50 tisíc eur, tedy 1,25 milionu korun na vývoj.

„ESA BIC Czech Republic je v České republice provozován agenturou CzechInvest a v rámci něj firma Dronetag získala 50 tisíc eur. Ale tím, že je to velice úspěšná firma, tak se nezastavila jenom u ESA BIC, ale podařilo se jí získat i další granty a další projekty, které CzechInvest nabízí –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ať už technické inkubace, nebo i celou řadu dalších projektů a aktivit. Dohromady agentura CzechInvest podpořila firmu Dronetag v objemu jednotek milionů korun,“ přiblížil Michal Kuneš, programový manažer ESA BIC Czech Republic.

Spolupráce ze světovými armádami nejen z Aliance

A Dronetag také vybrali jako prvního českého zástupce do akceleračního programu DIANA, který slouží pro rozvoj, ochranu a urychlenou adopci technologií pro zajištění technologické převahy NATO. Z rozpočtu Severoatlantické aliance získala 100 tisíc eur čili přibližně 2,5 milionu korun.

„Oni vlastně vyřešili problém, se kterým bojuje spousta startupů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ aplikaci pro obranu, armádu, vojenské prostředí. Když si dnes představíte situaci na moderním bojišti, třeba i na Ukrajině, tak ve vzdušném prostoru je mnoho bezpilotních prostředků a vy potřebujete vědět, který je váš a který je protivníkův. A firma Dronetag má technologii, která to umí vyřešit,“ vysvětluje důvody pro výběr startupu do programu Radka Konderlová, vrchní ředitelka sekce průmyslové spolupráce Ministerstva obrany ČR.

„My samozřejmě Dronetag nadále sledujeme, jsme v úzkém kontaktu, a oni se díky akceleračnímu programu dostali do kontaktu s dalšími armádami po celém světě nejen v rámci Aliance. To jí nabídlo obrovské možnosti z hlediska uplatnění a mohli vlastně i daleko více růst. Musím také říct, že Dronetag je jedna z firem, která pomoc státu v oblasti podpory malých startupů a obrany velmi oceňuje,“ dodává v úvodní videoreporáži článku.

„Je to nějaká investice do budoucna, která nás teď stojí obrovské množství interních prostředků –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nejen peněz, ale i času kvalifikovaných lidí, ale potenciální přínos se ukáže třeba za tři až pět let. V tom Defence Marketu to není tak jednoduché,“ doplňuje šéf startupu Lukáš Brchl.

„My jsme během roku 2024 vyvíjeli síť pozemních přijímačů, které postupně instalujeme všude po světě –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ to jsou detekční systémy, které monitorují provoz dronů v okolí kritické infrastruktury jako letišť, památek a podobně. Takže z vysílacích se postupně posouváme na přijímací zařízení a během roku 2025 bychom se v oboru pozemních přijímačů chtěli stát nejlepšími. Takže už teď domlouváme spoustu zajímavých instalací na místech kritické infrastruktury,“ dodává na závěr pro SZ Byznys a Tech.

Doporučované