Češi vyrobili první dům z hub. Nový materiál může vystřídat polystyren

Na výšku sice měří přes tři metry, na délku více než sedm metrů a připomíná dvě bedly rostoucí v lese. Na výrobu tohoto dvoumodulárního domu bylo totiž použito celkem 1800 kilogramů mykokompozitu. Tedy materiálu na bázi podhoubí, a to konkrétně lesklokorky lesklé neboli reishi.

Svou podobou má tato stavba hlavně upoutat pozornost na materiál, ze kterého byla vyrobena. Slouží tak pro ukázku. Ale počítá se i s běžným použitím.

Informace a záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.

První dům v Česku, který takto skoro doslova z hub vyrostl, nese jméno Samorost a mohl by přinést revoluci v udržitelném bydlení. Inovativní materiál totiž nabízí široké možnosti využití: od nábytku i designových obkladů až po tepelné a zvukové izolace, kde může plně nahradit polystyren.

„Mykokompozit má tu zásadní výhodu, že se vyrábí z přírodních, obnovitelných surovin –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ze dřeva, celulózy. Na rozdíl od standardního polystyrenu, který se vyrábí z fosilních zdrojů,“ popisuje materiál Jan Pešta, šéf výzkumného týmu Cirkulární stavebnictví na Univerzitním centru energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB), které přínos materiálu analyzovalo.

Projekt Samorost odstartoval v dubnu 2023 ve spolupráci Stavební spořitelny České spořitelny a spolku MYMO složeného z expertů na ČVUT a z českého startupu Mykilio. Ten podhoubí, odborně mycelium pěstuje, zkoumá a vyrábí z něj udržitelný materiál pro módní i bytový design a pro stavebnictví.

„Začínali jsme výrobou různých produktů do interiéru –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od stolů přes úložný nábytek po cihličky, a to už se dostáváme k architektuře. Ty cihličky samozřejmě nejsou na to, abyste z nich postavili celý dům, ale můžete z nich stavět třeba opěrné zdi,“ vysvětluje Kateřina Sýsová z Fakulty architektury (FA) ČVUT a spolku MYMO.

„Jedno z dalších využití může být i příčka do vnitřních prostor kancelářských budov, a může sloužit také jako částečná náhrada sádrokartonu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vnitřní příčka, výplň této příčky a podobně,“ dodává Jan Pešta z UCEEB ČVUT.

„Pro nás je tento projekt důležitý tím, že chceme dlouhodobě podporovat inovativnost v oblasti stavebních materiálů a stavebnictví a mykokompozit je jedním z materiálů, který je udržitelný k životnímu prostředí a zároveň má vynikající fyzikální vlastnosti jako pevnost a nehořlavost,“ říká v úvodní videoreportáži také Libor Vošický, předseda představenstva Stavební spořitelna České spořitelny.

„S inovativními projekty v oblasti stavebnictví jsme začali už projektem 3D tisku z betonu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Prvokem, zhruba čtyři roky zpátky. A na to Samorost navazuje,“ doplňuje pro SZ Byznys.

V tomto případě jde o dřevostavbu, kde mykokompozit kromě doplňků a nábytku použili také k výrobě desek pro tepelnou izolaci. Stavbu by přitom mohli kolaudovat, autoři totiž zachovali standardní technologické postupy, a to včetně aplikace parozábrany, která brání tomu, aby vzdušná vlhkost z interiéru vnikala do konstrukce, a pod došky vložili ještě pojistnou hydroizolaci.

Tyto kroky byly klíčové, protože udržitelný materiál, jak uvádí tým z ČVUT, by páru sám propouštěl. Musí od ní být izolovaný, nebo se z něj musí odvádět, jinak by změknul a ztratil své vlastní izolační i stavební vlastnosti.

Laboratorní testy z experimentálního domu Samorost ale potvrdily, že mykokompozit ve stavbě může polystyren zcela nahradit a je vhodný hlavně jako zvuková a tepelná izolace, nebo také na designový interiér.

„Výsledky testování ukázaly, že to bude použitelný materiál,“ potvrzuje architektka Sýsová.

„Mykokompozit lze považovat za tepelný izolant a do budoucna může nahradit celou řadu dalších tepelných izolantů,“ dodává Pešta z UCEEB ČVUT.

„Stavebníci jej mohou začít používat hned, ale nedá se aplikovat úplně všude jako polystyren. Například si nedokážu představit, že bychom tím izolovali paneláky zvenku, jako se teď dělá přídavná izolace, protože tam by ta náchylnost ke zvlhnutí byla veliká,“ doplňuje Kateřina Sýsová.

Výzkum v oblasti šetrných budov a cirkulárního stavebnictví Buřinka, MYMO a ČVUT završily studií LCA (Life Cycle Assessment), která posuzovala možný dopad mykokompozitu na životní prostředí, a to v rámci celého životního cyklu. Vypracovalo ji Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB) a potvrdilo, že oproti tradičním materiálům, jako je polystyren, má ekologické přínosy.

Při výrobě jednoho kilogramu mykokompozitu se podle do ovzduší dostane jen pětinové množství CO2. U polystyrenu vychází ukazatel GWP (Potenciál globálního oteplování je měřítkem toho, kolik tepla v atmosféře zachytí skleníkový plyn v určitém časovém horizontu ve vztahu k oxidu uhličitému, pozn. red.) na více než čtyřnásobek.

A u indikátoru ADP-fosilní paliva, který udává energetický úbytek fosilních zdrojů na planetě v průběhu životního cyklu výrobku je poměr ještě lepší. Mykokompozit vychází na 5,18 a polystyren od 88,9 do 95,9 MJ na kilogram podle toho, zda jde o extrudovaný, nebo pěnový.

„ADP je další z indikátorů, které používáme při posuzování životního cyklu výrobku a dopad polystyrenu je vyšší kvůli tomu, že spotřebovává více fosilních surovin –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vyrábí se z fosilních surovin a je i energeticky náročný,“ vysvětluje Jan Pešta z UCEEB ČVUT.

Co se týče termínu, kdy by mohly tento materiál přijmout i stavební firmy, jsou architekti skeptičtí, ale uznávají, že přichází vhodná doba.

„To si nejsem jistá, že bude brzy. Já si myslím, že pokud, tak je k tomu donutí ekonomická situace ohledně plastů, výroby polystyrenu a vůbec ekologické chování naší společnosti. Některé principy Evropské unie už k tomu směřují. Cirkulární ekonomika prostě bude mít nějaké standardy, a to by mohlo mít vliv na rozsáhlejší výrobu i aplikaci tohoto materiálu,“ uvádí pro SZ Byznys architektka Sýsová z ČVUT.

A jak přesně se mykokompozit vyrábí? Substrát konkrétně pro tento dům se pěstoval 21 dní a následně zpracovával tři měsíce.

„Štěpku, celulózu a případně další biogenní materiály naočkujete houbou, a necháte jí ten materiál prorůst. Pak můžete pomocí forem ten materiál přepracovat, ztvárnit, nakonec se houba teplem usmrtí a máme hotový výrobek,“ popisuje výrobní proces Jan Pešta z UCEEB ČVUT.

„Ta výroba, pokud by byla industriální, by byla velmi levná. Nepoužíváme žádné umělé hmoty. Je to naprosto biologický proces,“ dodává Sýsová.

Dům z mykokompozitu Samorost, který vznikl pod záštitou ministra životního prostředí Petra Hladíka, podle jeho tvůrců představuje světový unikát a je přímou aplikací vědy a výzkumu. Jeho rozměry a konstrukce přitom byly upraveny tak, aby s ním bylo možné jednoduše manipulovat a převážet jej.

Na jaře z Českých Budějovic totiž vyrazí i dál po Česku –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ třeba do Jihlavy, Pardubic a Prostějova, aby udržitelný materiál posoudila veřejnost. Kromě prohlídek ale projekt nabídne i workshopy s odborníky na tuto oblast.

A do budoucna pak může Samorost údajně sloužit pro glamping nebo jako komunitní centrum v městském parku.