Článek
Pivo, na které se můžete podívat v úvodní videoreportáži tohoto článku, se jmenuje Futur a uvařil ho Radegast, a to klasicky pomocí pivovarského zařízení za pár týdnů. Co už ale není úplně běžné, je původ vody použité k jeho výrobě. Získal ji ze vzdušné vlhkosti, takže jde v podstatě o pivo ze vzduchu. Poprvé ho představil tuto středu v jedné ze svých pražských restaurací.
Informace a záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.
Za novinkou nestojí pouze český pivovar, ale i český vynález. Vodu totiž získal a upravil unikátní stroj vyvinutý inženýry z ČVUT. Nese označení Emergency Water from Air, zkráceně EWA.
„Nasaje vzduch, který má v sobě nějakou vlhkost, ta se uloží v sorpčním materiálu, naakumuluje se v něm a pak nasaje jiný vzduch, který ohřeje na vysokou teplotu. Ten do sebe vezme veškerou vlhkost z toho předchozího, většího proudu vzduchu,“ vysvětluje zjednodušeně princip fungování přístroje v reportáži SZ Tech šéf týmu stojícího za vynálezem Tomáš Matuška.
„Ale ta vlhkost, kterou vykondenzujeme ze vzduchu na parníku – chladiči, tak nemá žádné minerály, takže je dlouhodobě nepitná. Je to, jako kdybyste dlouhodobě pili dešťovou vodu. Takže je tam malá mineralizační stanice, která dokáže ty minerály do toho dostat. Plus aby v tom nebyly žádné bakterie, tak je tam UV lampa, která tam vybije to, co nemá v pitné vodě být,“ dodává zástupce vědců z Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT.
Tři verze unikátního českého vynálezu
EWA je třetí verze svého většího bratra S.A.W.E.R., kterého odhalili vědci z ČVUT na Expo 2020 v Dubaji. Dokázal tam vyrobit asi 1300 litrů vody za den a při testech i v opravdu horké arabské poušti i 100 litrů za den. A běží zcela autonomně pomocí solárních panelů o 100 metrech čtverečních a baterie o kapacitě 30 kWh. Celý kontejner má 6,0 × 2,4 × 2,9 metru a váží 3,5 tuny.
Loni v říjnu proto čeští inženýři odhalili také podstatně kompaktnější verzi MAGDA s rozměry 1,4 × 1,16 × 1,57 metru a s hmotností pouze 150 kilogramů. S baterií 4,8 kWh a fotovoltaikou o 30 metrech čtverečních zvládla vyrobit deset litrů vody za den a po zapojení do elektrické sítě dvojnásobek.
EWA je přitom obdobně velká – její rozměry jsou 1,5 × 1,5 × 1,6 metru. Jezdí na kolech, řízena je na dálkové ovládání a váží přesně 450 kilogramů. Je také o něco výkonnější. V přímořských oblastech vyrobí 50 až 70 litrů vody za den a v extrémně suchých podmínkách od 25 do 30 litrů. Jako třetí verze má zkrátka pár dalších vylepšení.
„EWA – ta poslední generace – má vylepšenou chladivou část, funguje efektivněji, má tam ještě další rekuperaci. Ale na druhou stranu je určena pro zapojení do sítě. Nicméně pokud by byl nějaký obnovitelný zdroj energie v poušti (solární systém s bateriemi), dá se k tomu připojit a provozovat vlastně i autonomně,“ doplňuje Matuška.
Cena přístrojů i cena vody
A cena? S.A.W.E.R. stojí asi deset milionů korun a MAGDA okolo 800 tisíc v autonomní verzi s fotovoltaikou a baterií nebo 400 tisíc korun při napájení ze sítě. Cenu EWA zatím vědci nemohou sdělit kvůli licenčnímu jednání – zlevňování je ovšem zřetelné a to stále nejde o sériovou výrobu. Nejnovější, třetí verze už ale vznikala ve spolupráci s českou kontejnerovou firmou KARBOX, která stroj pomáhala navrhovat tak, aby sériová výroba byla co nejsnazší.
I z nejdražšího zařízení S.A.W.E.R. by však při 15 letech provozu bez oprav mohla voda stát v přepočtu asi 15 korun za litr.
„Já si myslím, že to srovnávání, kolik ta voda stojí, je vlastně trochu liché, protože ta voda je vlastně opravdu nouzový zdroj. Když nemáte vodu, dáte za ni vlastně cokoliv. Je to spíš takové přemýšlení, že je to takový nouzový zdroj,“ říká v reportáži dál vedoucí týmu stojícího za vynálezem.
Symbolická edice piva upozorňuje na velký problém
Pivo ze vzduchu by tak ve srovnání s cenou a dostupností běžné vody mohlo stát až tisíckrát víc než běžné. Radegast takovou věc ale nemá ani v plánu. Futuru uvařil 200 litrů a ještě pro tuto edici zvolil vysokou hořkost – přes 60 jednotek hořkosti (IBU), přičemž většina českých ležáků má okolo 30 IBU. Zájemci ho mohou buď ochutnat přímo v Nošovicích, nebo vyhrát. Hlavním záměrem pivovaru ale bylo upozornit na úbytek vody v přírodě i na způsoby řešení.
Problém není v tom, že by tolik nepršelo. Deště jsou ovšem sice méně časté, zato ale intenzivnější. Problém tak je v tom, že se voda neudrží v krajině. Dostupné pětileté srovnání dat Ministerstva zemědělství ukazuje, že v roce 2017 napršelo 53,9 milionu kubíků a v roce 2021 jen o 200 tisíc méně. Zatímco v roce 2017 ale odteklo z krajiny skoro 10,8 milionu kubíků vody, před dvěma lety už to bylo přes 14 milionů. Navíc trvale rostou teploty, a tak se voda i stále více odpařuje. Už teď asi 72 procent toho, co naprší.
„V Česku platí, že co u nás nenaprší, to nemáme. Jsme střecha Evropy a 98 procent vody, která od nás v řekách odtéká, je ze srážek spadlých na území Česka. Musíme se proto naučit zadržet vodu, která u nás naprší, protože ji nemůžeme nahradit tím, co k nám přiteče z okolních zemí. Voda v krajině je nezbytná nejen pro vegetaci a živočichy, ale má nezastupitelný význam i pro ochlazování krajiny. Bez vody by byla naše krajina v létě jen přehřátá poušť,“ vysvětluje Libor Ansorge, náměstek ředitele Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.
Česká vláda si letos v květnu také schválila, že výdaje na boj se suchem zvýší o více než polovinu. Zatímco mezi lety 2017 a 2022 uvolňovala asi 16 miliard, od roku 2023 do roku 2027 to bude 25 miliard korun ročně. Podpoří výstavbu a rekonstrukce rybníků, vodovodů i kanalizací. Nebo úpravy pozemků vracející vodu do krajiny a propojování vodárenských soustav.
Důležité je ale i to, jak budou s vodou hospodařit průmysloví výrobci a samotní lidé. Na výrobu jednoho hektolitru piva totiž průměrně padne okolo 4,5 hektolitru vody, ovšem v Česku je to výrazně méně.
Plzeňský kolos sdružující značky Prazdroj, Kozel, Gambrinus i Radegast loni prodal 12,4 milionu hektolitrů piva. A zatímco v roce 2010 byla spotřeba skupiny 4,4 hektolitru vody na vyrobený hektolitr piva, loni dělala 2,86 hektolitru, tedy asi o třetinu méně. U samotného Radegastu to byl přitom dokonce pokles o 41 procent na 2,29 hektolitru vody.
„Na jedné straně jde o investice do technologií, kde jsme za poslední roky investovali stovky milionů i s ohledem na to, abychom snížili spotřebu vody. Občas jde o drobné dopady – třeba výměna nějaké filtrační jednotky. Občas jde o větší investice – jako nová plechovková linka, která je mnohem efektivnější z pohledu spotřeby vody, než byla ta předchozí. A na druhé straně je důležitý přístup toho týmu, protože můžete mít sebelepší technologie, ale pokud je provozují lidé, kterým na té vodě nezáleží, tak by vám to moc nepomohlo,“ doplňuje v reportáži SZ Tech Ivan Tučník, manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje.
Jak si v redukci spotřeby vody stojí celá velká trojice pivovarů
Staropramen, pod který patří také Ostravar a do loňského ukončení patřil i Pernštejn, předloni vyrobil a prodal 3,13 milionu hektolitrů piva. Pod hranici čtyř hektolitrů vody na jeden hektolitr piva se dostal poprvé v roce 2012. A od té doby se pohybuje v rozmezí od 3,8 do 3,9 hektolitru vody.
Druhý největší český pivovar redukuje spotřebu třeba opakovaným používáním vody určené na čištění obalových materiálů. Značka má ale také dvě vlastní vodárny, takže spotřeba jde nejen na výrobu piva, ale i na úpravu samotné vody. Loni v jedné z nich pomocí nové nádrže snižující množství pracích cyklů snížil spotřebu o pět procent, což v budoucnu hodlá dál opakovat.
Heineken, tedy i Krušovice, Starobrno a Velké Březno, vyrobí ročně asi 2,5 milionu hektolitrů piva i ciderů. A jako třetí největší pivovar v Česku doplňuje, že roku 2013 byl na spotřebě 3,61 a loni už jen 2,93 hektolitru vody na hektolitr piva, což je méně o skoro 19 procent za deset let. Ve svých jednotlivých pivovarech instaloval bezvodou vakuovou vývěvu, začal i rekuperovat oplachovou vodu na vratné sudy a také například upravil počet, teplotu a dobu sanitačních programů a lépe využívá horkou vodu.
Celkově tuzemské pivovary za loňský rok uvařily 20,55 milionu hektolitrů piva – o 4,6 procenta (tedy asi 950 tisíc) víc než v roce 2021, což je první meziroční nárůst za dva roky poklesu kvůli pandemii. Oproti roku 2019 ale pořád zaostávají přibližně o milion hektolitrů.
