Článek
Na jedné straně deska plošných spojů, na druhé jen čisté zlato. Revoluční metodu účinné recyklace tohoto častého elektroodpadu představila Britská královská mincovna už loni v říjnu, kdy podepsala dohodu o spolupráci s kanadskou firmou Excir. Právě od ní nová metoda extrakce drahého kovu z desek pochází. A údajně je tak efektivní, že Britové tento měsíc začnou v jižním Walesu stavět továrnu. Ta by měla být v provozu už od příštího roku.
„Rozdíl mezi touto technologií a jinými je, že chemická sloučenina vyloučí zlato a jen zlato. A to je to, čím je revoluční, protože to umožňuje zrychlení celého procesu. Zlato se vylučuje v podobě takového hnědého prášku, ale když ho zahřejete, změní se na čistý ingot zlata,“ vysvětlil Sean Millard, ředitel rozvoje Britské královské mincovny, agentuře AP.
Za pokojové teploty, beze ztrát a ekologicky
Proces může probíhat i v pokojové teplotě. Na rozdíl od metody spalování, která se používá běžně, ale u předmětů s vyšším obsahem zlata. A neztrácí se při něm oproti jiným chemickým cestám (thiosulfáty amoniaku a sodíku se 70% až 75% účinností a kyanid s 88% účinností) takřka žádné množství drahého kovu. Trvat má prý jen pár sekund. Typ speciální sloučeniny Kanaďané neprozradili. Není ale údajně tak agresivní a lze ji údajně také recyklovat s minimálním dopadem na životní prostředí.
„Takto získáme z materiálu až 99 % zlata při úrovni čistoty dosahující 99,9 % a deska pak dál prostě pokračuje ve své cestě,“ dodává.
Tuna desek plošných spojů může podle druhu obsahovat od 140 do 700 gramů zlata. Což se může zdát jako malé množství, ale ve skutečnosti je to víc, než kolik obsahuje tuna rudy z dolů. V té je totiž jen pět až deset gramů zlata.
Nové místo na trhu. Stovky kilogramů levnějšího zlata ročně
Jakmile bude továrna Britské královské mincovny na recyklaci v provozu, mohla by podle odhadů zpracovat zhruba 4 680 tun desek ročně a vytvořit stovky kilogramů zlata. Její provoz bude zajišťovat okolo 40 zaměstnanců.
„Váš telefon se rozloží na součástky, které pak firmy sbírají kvůli deskám plošných spojů. A ty pak prodávají těm, kterým se říká agregátory. Tyhle velké organizace se soustředí na sběr a přepravu desek. My se tak angažujeme jako mezikrok předtím, než agregátory desky koupí. Je tu asi 250 autorizovaných zpracovatelů elektrického odpadu, se kterými takto můžeme spolupracovat,“ uvádí dál Millard.
Britská mincovna si za dlouhodobý cíl stanovila dosáhnout v recyklování desek plošných spojů stoprocentní účinnosti. Nejenom zlata, ale i dalších kovů, jako třeba mědi, stříbra a palladia. A také plastů. Kromě výroby mincí a pamětních medailí tak chce na trhu zaujmout nové místo i jako vykupovatel elektroodpadu. Zpracovávat chce hlavně ten z notebooků a mobilů.
„Je to nový trh. A to je pro nás jednou ze zajímavých výzev – dostat mezi spotřebitele něco, co z odpadu opět nabylo účelu a bylo zachráněno před tím, aby se z toho staly nějaké vedlejší produkty nebo to šlo na skládku. Určitě to tak má i větší hodnotu než to, co se těží v dolech,“ dodává ředitel rozvoje Britské královské mincovny.
Ziskový podnik
Královská mincovna Velké Británie tak chce revoluční cestou ve své nové továrně udržitelně získávat zlato, a nabízet tak pod značkou udržitelnosti i své produkty. Podnik ale sází rovněž na to, že drahý kov produkovaný tímto způsobem bude levnější.
„Jsme komerční organizace. Nedělali bychom to, aniž by se nám ten transformační proces nevyplatil. Takže je to něco, co nám umožňuje být ziskovými, a hodně do toho investujeme, protože je v tom rozumná návratnost,“ doplňuje Millard s tím, že jenom továrna je pro ně „multimilionová investice“.
Britská mincovna chce chemickou recyklací zlata kromě vlastního zisku prý i zamezit odlivu elektroodpadu. Lidé každým rokem na světě vytvoří více než 50 milionů tun odpadu a z toho se jej zatím recykluje méně než pětina. Podle zprávy OSN by navíc toto množství mohlo jen do roku 2030 vzrůst na 74 milionů tun za rok – pokud se něco nezmění.
