Biden dal Číně tvrdou ránu. Zkomplikoval jí výrobu čipů

„Zjednodušeně řečeno: Jedna dávka sankcí od Bidena nadělala Číně větší problémy než čtyři roky sankcí za vlády Trumpa,“ píše Jordan Schneider, americký technologický analytik specializující se na Čínu. „Každý čínský výrobce nyní najednou čelí významným problémům s dodávkami, výpovědím amerických zaměstnanců a okamžité paralýze jejich běžné činnosti.“

Za touto náhlou změnou stojí americký Úřad pro průmysl a bezpečnost, který je součástí amerického ministerstva obchodu. V pátek 7. října úřad vydal tiskovou zprávu, kde oznámil „sérii cílených exportních omezení“. Všechny se týkají výroby čipů, především těch pokročilých, používaných například v superpočítačích nebo systémech pro strojové učení.

Podle deníku Wall Street Journal jde o zatím nejvýraznější pokus Bidenovy administrativy zastavit Čínu na její cestě ke globálnímu ovládnutí výroby čipů. Zatímco doposud byly tyto změny obvykle namířeny proti konkrétním firmám (například Huawei), nyní jsou namířeny na celé odvětví.

Opatření se týká technologií, patentů, výrobních postupů i amerického personálu. V praxi to znamená, že se například američtí zaměstnanci čínských firem nemohou podílet na výrobě nebo vývoji čipů v Číně, aniž by tím neohrozili své americké občanství. Proto dochází ke zmíněným okamžitým rezignacím jednotlivců nebo celých týmů.

Například nizozemská firma ASML – známá svými inovativními postupy pro pokročilou výrobu čipů – oznámila v reakci na nová opatření, že američtí zaměstnanci se nemohou nijak podílet na vývoji čipů pro zákazníky v Číně.

„Usilovně pracujeme na vyhodnocení nových předpisů a jejich dopadu na společnost ASML,“ uvedla společnost ve svém sdělení.

Toto omezení se týká všech firem, které nedostanou výjimku (tzv. licenci), udělovanou na období jednoho roku. Takovou výjimku dostaly třeba firmy TSMC z Tchaj-wanu nebo jihokorejský Samsung.

Akcie čínských firem v reakci na oznámení výrazně klesly. Největší výrobce čipů v Číně, Semiconductor Manufacturing International, spadl o čtyři procenta, Naura Technology Group dokonce o deset procent (což je nejvyšší možný jednodenní pohyb na šenčenské burze).

Poklesly ale i akcie amerických firem, především proto, že Čína patří mezi velké odběratele čipů. Lam Research i Applied Materials, které prodávají do Číny přibližně třetinu svých výrobků, spadly o 6 %.

„Čínská lidová republika vynakládá prostředky na rozvoj superpočítačových kapacit a do roku 2030 se chce stát světovou jedničkou v oblasti umělé inteligence,“ uvedla náměstkyně ministra obchodu pro správu exportu Thea Kendlerová. „Tyto schopnosti pak Čína využívá ke sledování vlastních občanů a k modernizaci své armády.“ Americká opatření podle jejích slov mají chránit národní bezpečnost a zahraničněpolitické zájmy USA. „Zároveň jde o jasný signál, že technologické prvenství USA stojí nejen na inovacích, ale i na hodnotách,“ dodala.

„Jedná se o agresivní přístup americké vlády, která se snaží skutečně omezit schopnost Číny vyvíjet některé z těchto kritických technologií vlastními silami,“ uvedla Emily Kilcreaseová, vedoucí pracovnice think tanku Center for a New American Security.

Hlavním cílem má být omezení rozvoje systémů, které lze využít k vojenským a špionážním účelům. To zahrnuje i součástky používané v supervýkonných počítačích nebo procesory pro specializované výpočty neuronových sítí.

Amerika bývala ve výrobě mikroprocesorů a elektronických čipů světovou velmocí. To už ale minimálně dvacet let neplatí, celý svět se přeorientoval na odběr čipů z Číny a dalších jihoasijských států. Americké firmy vyrábějící čipy – IBM, AMD, ARM nebo Nvidia – ve skutečnosti čip pouze navrhují. Samotná výroba je pak realizována u velkých specializovaných výrobců, nejčastěji právě v jižní Asii.

Bidenova administrativa se už od roku 2021 intenzivně snaží zvýšit podíl čipů vyráběných v USA. Nově například Joe Biden podepsal zákon CHIPS, který společně schválili republikáni i demokraté. Mezistranická spolupráce je přitom v současné polarizované a předvolební atmosféře USA prakticky nevídaná věc. Na důležitosti čipů pro americký průmysl a národní bezpečnost ale slyší obě politické strany.

Zatímco zákon CHIPS podporuje výstavbu továren na výrobu polovodičových součástek v USA, nově zavedená opatření směřují k omezení přesunu výroby do Číny. „Jde o metodu cukru a biče,“ myslí si analytik Dan Wang z Gavekal Research, přičemž zatímco zákon CHIPS je oním cukrem, nová opatření představují příslovečný bič. „Nejenže jsou nová opatření mnohem přístnější, ale zdá se, že americké ministerstvo spravedlnosti a obchodu bude přísněji vynucovat předchozí opatření,“ spekuluje.

Nově zavedené restrikce nicméně úplně nevylučují spolupráci s čínskými firmami. Jde ale o jasný signál, že tato spolupráce bude pečlivě hlídaná a může dojít k okamžitému vyřazení konkrétních firem, nebo celých sektorů.

„Prostředí hrozeb se neustále mění a my dnes aktualizujeme naše politiky (postupy, pozn. red.), abychom se ujistili, že reagujeme na výzvy, které představuje Čínská lidová republika, a zároveň pokračujeme ve spolupráci a koordinaci se spojenci a partnery,“ řekl Alan Estevez, náměstek ministra obchodu pro průmysl a bezpečnost.

Dopad na vztahy mezi Čínou a USA může být ohromný. I proto, že americké kroky přišly právě v době, kdy čínský prezident Si Ťin-Pching na sjezdu Komunistické strany Číny mluví o krocích směřujících k čínské dominaci v oblasti pokročilého průmyslu.

„Prezident Si pravděpodobně zatím nedoceňuje, jak závažné jsou nové kroky USA pro čínské technologické ambice. Až se vedení rozhodne po stranickém sjezdu reagovat, Čína by mohla rozpoutat vlastní překvapení,“ uvedl Kendra Schaeferová z výzkumné skupiny Trivium China.

Zatímco v krátkodobém horizontu budou nová americká opatření velmi úspěšná, není jasné, k čemu povedou v řádu let. Vývoj a výroba čipů patří k nejkomplikovanějším problémům současné technologie. Jejich mezinárodní pohyb je komplikovaný i bez těchto čerstvých omezení.