Hlavní obsah

Bez elektřiny a v bunkrech. Ukrajinské startupy rostou a získaly miliardy

Ukrajina ovládla jednu z největších TECH konferencí. Její startupy dostaly miliardy.Video: Jan Marek, AP

V srdci Portugalska končí jedna z největších technologických konferencí na světě. Web Summit po covidové krizi zaujal rekordní velikostí i účastí startupů z Ukrajiny, které válce navzdory vzkvétají a své novinky jí i přizpůsobují.

Článek

Informace i záběry si můžete i poslechnout a prohlédnout v úvodní videoreportáži.

První rok s koronavirem znamenal pro jednu z největší technologických konferencí na světě - Web Summit v Lisabonu – málem konec. Konala se online a poprvé v historii skončila ve ztrátě. Její tržby se propadly o 30,5 milionu eur, čili bezmála o 64 procent. A druhý pandemický ročník se už sice konal fyzicky, obrat byl ale stále nižší o třetinu.

Letos by však konečně mohla překonat i úspěch svého posledního ročníku před covidem. Uvítala totiž přesně o 564 návštěvníků víc než v roce 2019.

Po koronavirových ztrátách útok na rekord. Ukrajina vede

Od úterý do pátku dorazilo na akci 71 033 lidí ze 160 zemí, na které čekalo 790 metrů čtverečních. Na těch vystavovalo své novinky přesně 2 296 mladých firem s inovativními nápady.

Nejvíc i přes neustále pokračující ruskou agresi zaujaly ty ukrajinské, jejichž technologie prý byly zastoupené líp než kdy dřív.

„Věřím, že je to největší účast ukrajinských startupů v historii. Minulou noc jsem se potkal s ministrem (pro digitalizaci) a místopředsedou vlády Fedorovem a on mi řekl, že na ukrajinském stanovišti i jinde tady vystavovalo přes 70 ukrajinských startupů,“ uvedl CEO konference Web Summit, Paddy Cosgrave, pro agenturu AP.

„Myslím, že je to důležité. Válka je strašná věc a já doopravdy doufám pro dobro všech, že se v nějaké blízké budoucnosti sjedná mír,“ dodal šéforganizátor akce.

Miliardy do ukrajinských technologií vyvíjených za válečných podmínek

Válkou zmítaná Ukrajina dostala vůbec poprvé i vlastní pavilon, což také svědčí o tom, jak tamní start-upy vzkvétají. Není to ale jediný signál. Investoři na jejich technologie a rozvoj letos dali už asi 7,5 miliardy korun.

„Všechny startupy jsou zjevně ovlivněné válkou. A ty naše pracují bez elektřiny, z protileteckých krytů a podobně. Z pohledu investorů můžeme říct, že naše strategie byla vždycky investovat do startupů s celosvětovým zaměřením. Co válka začala, pořád zesilují a snaží se růst dokonce ještě rychleji,“ doplnila jedna z účastnic konference, Daria Yaniieva, ředitelka ukrajinské investiční firmy Sigma Software Labs.

„Od začátku války a v první polovině tohoto roku zamířilo k ukrajinským startupům více než 300 milionů dolarů. Což je důvod, proč se tento ekosystém zvětšuje a nezastavuje,“ dodala šéfová společnosti.

Z dronů na inspekce udělali drony shazující granáty

Jedním z ukrajinských technologických inovátorů je Konstantin Klyagin. Až do války jeho startup IZIVIZ vyvíjel a vyráběl drony s umělou inteligencí, které měly sloužit pro civilní využití.

„Vyrábíme drony k inspekci vnitřních prostor jako trupy nákladních lodí či průmyslové trubky. Zkrátka aby se lidé vyhnuli zranění, když musí jít a zkontrolovat nebezpečná prostředí. Místo toho tam můžete nechat letět dron a ten vám řekne, jestli tam jsou nějaké problémy,“ popisuje spoluzakladatel podniku.

Útok Ruska ale pro IZIVIZ znamenal kvůli zasažení sídla v Záporoží jednak přesun do Lisabonu a zároveň i obrat v zaměření. Chtěl totiž stále pomáhat své mateřské zemi.

„Samozřejmě jsme museli změnit zaměření. A teď stavíme a opravujeme drony pro ukrajinskou armádu - drony k průzkumu, drony na shazování granátů a takové věci. Sám jsem investoval 20 tisíc dolarů do stavby dvou dronů, které dokážou uletět 15 kilometrů a vrátit se s videozáznamem bez jakéhokoli ovládacího signálu,“ doplnil.

Jiné start-upy pomáhají běžným lidem a zvlášť rodinám

Na konferenci byly ale i start-upy, které na Ukrajině zůstaly a pomáhají i bez přímého zapojení do války. Jako Dmytro Kompanets a jeho stejnojmenná firma s aplikací Kite Tools, která má pomáhat tamním rodičům s péčí o děti a udržování denní rutiny formou plánování úkolů a sledování jejich plnění.

„Jsme aplikace sledující plnění úkolů kvůli psychické pomoci ukrajinským rodičům a jejich dětem, ve které rodiče jednoduše mohou zadat úkoly pro své děti. Ty je potom splní a získají odměnu v interní měně, kterou mohou poslat skutečnou podporu na charitu, pro armádu, samotné dobrovolníky nebo úkryty,“ vysvětluje Kompanets.

Edukačně technologická společnost Headway zase vytváří učební nástroje pro chytré telefony. Podle svého vyjádření má přes dva miliony aktivních uživatelů každý měsíc a okolo 12 500 stažení za den.

„Nabízíme učení po kouscích, takže něco jako mikrodoučování pro zaneprázdněné dospělé. Děláme souhrny knih z naučné literatury tak, že shromažďujeme postřehy a nápady z těchto knih, uděláme jejich přehled a ten dáme do aplikace. Máme různá témata jako produktivitu, vůdcovství, management,“ popisuje produkt obchodní ředitelka podniku Olga Shapovalova.

Aplikace proti propagandě

Headway se ale snaží i o jiné věci. „Protože je na internetu hodně informací, které neobsahují pravdu, děláme všelijaká shrnutí a vysvětlujeme v naší aplikaci, jak to začalo, o čem invaze byla a jak se lidé mohou chránit, když se něco děje. Snažíme se to dělat hlavně kvůli propagandě,“ dodala vedoucí podniku.

Startupy podpořila první dáma Ukrajiny. Pomáhá i Microsoft

Na Web Summitu vystoupila i první dáma Olena Zelenská. Vláda odhaduje, že IT sektor tvoří okolo deseti procent ukrajinské ekonomiky, na příští rok se předpokládá jeho propad až o třetinu. Proto se i na hlavním pódiu objevil už zmíněný ministr pro digitalizaci Mychajlo Fedorov. A jejich společná snaha nezůstala bez povšimnutí.

„Co mě dnes zčásti přivedlo do Lisabonu na letošní Web Summit, bylo zčásti to, že jsem se dnes ráno postavil vedle místopředsedy vlády a ministra pro digitalizaci na Ukrajině, abych mohl oznámit, že Microsoft prodlouží svou pomoc na rok 2023. Slibuje dalších 100 milionů dolarů technologické pomoci na podporu nejenom vlády, ale i ukrajinských lidí,“ uvedl na hlavním jevišti prezident Microsoftu Brad Smith.

Americký technologický gigant Microsoft se stejně jako další firmy stáhl z Ruska krátce po vypuknutí konfliktu a začal poskytovat Ukrajině přístup k jeho digitální infrastruktuře nebo kyberzabezpečením.

I přesto se ale podle tamní IT Asociace muselo až 61 procent technologických subjektů alespoň přemístit do jiných měst a 14 procent úplně mimo stát. A právě na Web Summitu, který šéfy, zakladatele a investory firem sdružuje, se mohli sejít.

Technologická konference v Lisabonu se ale netočila pouze kolem Ukrajiny.

„Je tu několik velkých témat. Umělá inteligence je hlavní téma. Robotika, krypto, udržitelnost, životní prostředí nebo obchodní válka mezi USA a Čínou. Z velké části také idea, kterou v Evropě zastává dost hlasů, že je dobré více spolupracovat. Tu zastává mimo jiné ředitel ARM, jeden z nejdůležitějších výrobců polovodičů na světě. Je tu více než tisíc řečníků, takže tu uslyšíte snad každý nápad, každý názor napříč skoro 25 různými trasami, které napříč Web Summitem vedou,“ doplnil ředitel akce Paddy Cosgrave.

Doporučované