Internetoví obři spadli a připravují se na krizi. Nejspíš na ní vydělají

„Víme, že v současné době je na celém světě složité období,“ začal Tim Cook z Applu svůj pravidelný telefonát investorům. Šéf největší firmy světa raději hned zpočátku vyjmenoval problémy, které jsou dobře známé: „Svět se potýká s novými variantami covidu-19, s dlouhotrvající humanitární krizí na Ukrajině. Lidé se potýkají s důsledky nejistého ekonomického prostředí.“

Velká pětka technologických gigantů – Apple, Microsoft, Alphabet, Amazon a Meta – oznámila své čtvrtletní výsledky. V každém z oznámení lze najít nějakou podobnou frázi:

Cíl těchto vět je celkem jasný. Dostát zákonným závazkům a ukázat, že velké firmy vnímají globální i lokální situaci a jsou připraveny na ně reagovat. Zbytek jejich oznámení byl ale až překvapivě optimistický.

Existuje k tomu pádný důvod. Navzdory vysoké inflaci a obavám ze zpomalení ekonomiky mají totiž velké technologické firmy (tzv. Big Tech) dobré výsledky. A jejich velikost jim navrch dává několik důvodů k optimismu.

Oproti loňskému červenci sice jejich tržní kapitalizace výrazně klesla, i tak ale klasická „Big Tech pětka“ (někdy přezdívaná MAMAA) jasně vévodí žebříčku nejdražších firem. Jen firma Meta (dříve Facebook) se od smečky odtrhla a propadla se až do druhé desítky.

Jistě, kdybychom se dívali izolovaně jen na poslední rok, tak z toho vyjdou všechny porovnávané firmy bídně. Stačí ale trochu poodstoupit a započítat, kolik tyto firmy vytěžily z globální pandemie. Pak vidíme, že jejich pokles stále znamená významný nárůst o 50 až 100 procent. Až na Meta/Facebook, který se po letošním únorovém debaklu propadl až na předpandemické hodnoty.

Makroekonomické prostředí, ve kterém se pohybují, je podobné. Konkrétní překážky, jež budou MAMAA firmám bránit v růstu, jsou ale pro každou trochu jiné. Společné mají to, že je nejspíše překonají lépe než řada menších firem.

Začněme firmou Apple, která je známá přesně tím, co jí také nejvíce vydělává: telefon iPhone. Letos jejich kvartální výsledky neobsahují rozpad jednotlivých produktů, takže můžeme pouze konstatovat, že prodeje zboží Applu nadále rostou.

Poslední kvartál byl pro Apple – navzdory odchodu z Ruska – co do příjmů rekordní. Z produktů a služeb vytřískal Apple za čtvrt roku dohromady přes 83 miliard dolarů (přibližně dva biliony korun).

„Naše výsledky za červnové čtvrtletí i nadále dokazují, že jsme schopni efektivně řídit naše podnikání navzdory náročnému provoznímu prostředí,“ uvedl Luca Maestri, finanční ředitel společnosti Apple. „V tomto čtvrtletí jsme dosáhli rekordních tržeb a základna aktivních zařízení s nainstalovaným operačním systémem Apple dosáhla historického maxima ve všech geografických segmentech a produktových kategoriích.“

Vývoj akcií Applu od oznámení výsledků ukazuje, že investoři přijali zprávu s povděkem. „Tim Cook a jeho tým to zvládli na jedničku,“ komentoval to investor Mike Frazier. Podle něj je však zřejmé, že inflace a případná recese se může dotknout i tohoto giganta: „I zákazníci Applu, kteří obvykle patří mezi movitější, mohou v budoucnu snižovat své výdaje, což nejspíše stlačí ziskovost.“

Právě vysoká ziskovost z prodeje vlastních telefonů a tabletů s vlastním operačním systémem a vlastními čipy a na to navázaný ekosystém dávají Applu možnost účtovat si vysoké marže. Nikdo jiný nevyrábí to, co oni.

Jenže to je také klíč k jednomu oříšku, který Apple zatím nerozlouskl. Své telefony, tablety i počítače vyrábí z velké části v čínských továrnách. A Čína se se svou setrvalou zero-covid politikou dostala do riskantní situace. Někteří investoři se tak ptají, co udělá Apple pro to, aby svou výrobu diverzifikoval. Apple ale poukazuje, že i na těchto lockdownech vydělal: „Čína měla v minulém čtvrtletí velmi dobré výsledky v oblasti služeb. A tak rostly silně dvouciferně, lépe než průměr společnosti, a v průběhu čtvrtletí dosáhly nového rekordu v tržbách za červen.“ Přeloženo do běžné mluvy: lockdowny vedou k tomu, že lidé tráví více času s telefonem a kupují více aplikací, her a filmů.

Kdo snad doma před pandemií neměl tolik počítačů kolik dětí, povinná online výuka na řadě míst světa se o to postarala. I to pomohlo Microsoftu v jeho vysokých ziscích v letech 2020 a 2021. Nyní naopak přichází očekávaný útlum. Již zmíněné zpomalení výroby v Číně tento problém nadále prohlubuje.

Microsoft ale už dávno není „jen“ firma prodávající operační systémy. Většinu svých zisků má uvedenou v kolonce Intelligent Cloud, tedy chytré internetové úložiště, především na platformě Azure. Tam jeho zisky stále rostou – a nebýt neobvykle silného dolaru, rostly by ještě více.

Sázka na cloud – signalizovaná i povýšením šéfa cloudové divize do pozice CEO v roce 2014 – se ukazuje jako dlouhodobě výhodná. Satya Nadella proměnil Microsoft ve výrazně jinou firmu, než byl Microsoft pod jeho předchůdcem Stevem Ballmerem. Z dříve okrajové sekce, která nabízela firmám možnost hostování serveru a cloudové služby, se stalo živé – a výdělečné – srdce firmy.

„Poptávka od firem byla celkově velmi dobrá,“ řekl Brett Iversen, vedoucí oddělení pro vztahy s investory společnosti Microsoft. „Dlouhodobá hypotéza, že lidé budou chtít přejít na cloud a digitalizovat tak své podnikání, to vše stále vypadá nedotčeno.“

Akciím Microsoftu se dlouhodobě daří, a přestože tržní kapitalizace oproti loňsku klesla, při pohledu na delší časový horizont je zřejmý dlouhodobý růst.

Stejně jako byla pandemie pro Microsoft příležitostí prodat více počítačů nebo týmových nástrojů, také ekonomická krize (i když toto slovo samozřejmě nepadlo) může být podle Nadelly šance pro nalákání nových zákazníků: „Nejsme imunní vůči tomu, co se děje na úrovni makroekonomiky,“ řekl Nadella v telefonátu s analytiky z Wall Street. Přetrvávající zájem podniků o využívání cloudových služeb podle něj odráží snahu firem vystačit si s menším množstvím prostředků. Cloudové služby Microsoftu se totiž mohou účtovat flexibilně podle toho, co firma skutečně spotřebuje. „Přesun do cloudu je nejlepší způsob, jak ochránit své výdaje při nejistotě poptávky.“

Společnost Alphabet je stále známá především jako „ta, která vlastní Google“, přestože má v ohni i některá další želízka. Co se týče příjmů, tak ale reklamy dlouhodobě hrají prim. Prodej klikacích inzerátů ve vyhledávání na Googlu, na YouTube a na dalších stránkách vynáší firmě Alphabet 81 % zisků.

Přestože ale příjmy z reklamy stoupaly, čistý kvartální zisk o 14 % poklesl – z 18,5 miliardy na 16 miliard. Firmě například mírně stouply náklady s provozem a zvýšila své investice do výzkumu. „Investujeme samozřejmě do výzkumu a vývoje umělé inteligence,“ řekl Sundar Pichai, šéf Alphabetu. „Děláme vše od čistého výzkumu přes aplikovaný výzkum až po výzkum, který již nyní přináší výsledky ve vyhledávání nebo na YouTube.“

Prozatím je ale Alphabet závislý na reklamách, a pokud by došlo k černému scénáři recese, firmy by jistě snížily své rozpočty na online inzerci. Zatím se ale tyto obavy nepotvrdily, a tak v reakci na zveřejněné kvartální výsledky akcie vystřelily o pět procent nahoru.

Alphabet má nyní přes 174 tisíc zaměstnanců, což je o třicet tisíc více než minulý rok touto dobou. Tento růst ale zřejmě nebude pokračovat: „Začátkem tohoto měsíce jsem oznámil, že zpomalíme nábor zaměstnanců a budeme posilovat cíleně,“ řekl Pichai. „Zaměřujeme se na nábor programátorů, technických pracovníků a dalších důležitých pozic.“

Přestože na globálním trhu hraje Amazon páté housle co do hodnoty akcií, jeho vliv na americkou ekonomiku je mnohem větší. A je proto o dost závislejší právě na výkyvech americké ekonomiky. A přestože firma meziročně zvýšila své příjmy, investoři nebyli spokojeni. U Amazonu jsou zvyklí na „nekonečný růst“ a v posledních dvou kvartálech se růst výrazně zpomalil. Amazon oznámil za druhé čtvrtletí provozní ztrátu.

Ne že by to u tak velké firmy byla nutně tragédie. „Chtěl bych zdůraznit, že tato čistá ztráta zahrnuje ztrátu z ocenění před zdaněním ve výši 3,9 miliardy USD, která je zahrnuta do neprovozních nákladů z naší investice společnosti Rivian Automotive,“ pokusil se zmírnit dopad finanční šéf Brian Olsavsky. „Ve Spojených státech jsme zahájili dodávky zákazníkům pomocí elektrických vozidel Rivian. Do konce roku očekáváme provoz tisíce vozidel EDV ve více než 100 městech a 100 000 vozidel v celých USA do roku 2030.“

Amazon má pořád ohromné rezervy, aby takovou ztrátu bez problémů vykryl. Investoři zdá se souhlasí a od zveřejnění výsledků se cena akcií Amazonu rovněž vydala vzhůru.

„Navzdory přetrvávajícím inflačním tlakům v oblasti nákladů na pohonné hmoty, energie a dopravu dosahujeme pokroku v oblasti lépe kontrolovatelných nákladů a ve zvyšování produktivity naší sítě pro doručování,“ uvedl výkonný ředitel společnosti Andy Jassy.

Amazon se na krizi připravuje také tím, že propustil 6 % svých pracovníků. Má jich nyní „jen“ 1 520 tisíc. Ano, jeden a půl milionu. V tom jsou započítáni i zaměstnanci na částečný úvazek. Amazon dlouhodobě bojuje proti tomu, aby se jeho zaměstnanci sdružovali do odborů, na jaře 2022 ale svou bitvu poprvé prohrál.

Přestože největší příjmy má Amazon z online prodejů zboží a služeb, jde také o jednoho z největších poskytovatelů cloudové infrastruktury pro firmy i jednotlivce. Amazon Web Services (AWS) nadále rostou, meziročně o 33 %. „Víme, že AWS představují obrovskou příležitost,“ uvedl Olsavsky. „Zavádění cloudových služeb do firem a vlád je teprve na začátku. Podle toho řídíme své investice. A zákazníci na to pozitivně reagovali a my tam budeme investovat i nadále.“

V neposlední řadě Amazon v červenci (tedy už po uzavření kvartálu) oznámil akvizici jedné sítě zdravotnických zařízení. „Na Amazon.com si můžete koupit téměř cokoli. Co jste si ale koupit nemohli, byly léky na předpis,“ vysvětluje analytička Christina Farrová. „To se změnilo, když před několika lety koupili společnost PillPack, kterou přejmenovali na Amazon Pharmacy.“ Je tedy možné, že poskytování selektivní zdravotní péče – třeba jako součást předplatného Amazon Prime – se stane dalším zdrojem příjmů.

Otloukánkem dnešního přehledu je firma Meta (dříve Facebook), která zdánlivě propadla skoro ve všech ohledech. Meziročně jí klesly příjmy z reklam (které tvoří 98 % všech jejích příjmů). O více než třetinu klesl čistý zisk. A o více než polovinu se propadla celková hodnota společnosti.

Může za to především předchozí kvartál, kdy se akcie Meta/Facebooku jednorázově propadly o více než čtvrtinu. Firma přišla o 230 miliard dolarů hodnoty během několika minut po zveřejnění a její šéf Mark Zuckerberg se kvůli tomu propadl v žebříčku nejbohatších miliardářů až na čtrnácté místo. Mohlo za to především únorové oznámení, že sociální síti Facebook poprvé v historii klesl počet aktivních uživatelů v USA. S tím souvisí menší ochota inzerentů utrácet peníze za reklamy pouze na Facebooku.

Přesto nelze Meta jen tak odepsat. Naopak, jejich tři sítě – Facebook, Instagram a WhatsApp – mají měsíčně 3,6 miliardy uživatelů po celém světě, což je stále bezprecedentní dosah.

Mark Zuckerberg při telefonátu s investory přesto působil nejzachmuřeněji. „Počet lidí, kteří denně používají Facebook, stále roste, a to i v USA, ačkoli jsme zaznamenali očekávaný pokles měsíčních aktivací v důsledku blokování internetu v souvislosti s válkou na Ukrajině. Trendy zapojení na Facebooku byly obecně silnější, než jsme očekávali, a silný reálný růst nadále podporuje aktivitu uživatelů na Facebooku a Instagramu,“ popsal šéf. „Přesto se zdá, že jsme vstoupili do ekonomického poklesu, který bude mít široký dopad na podnikání v oblasti digitální reklamy.“

Investoři si Zuckerbergovo vyjádření vyložili neutrálně a akcie si udržely svou od zimy výrazně oslabenou hodnotu. Mark Zuckerberg tak musí doufat, že jeho odvážná, až šílená sázka na všudypřítomnou virtuální realitu nebude zbytečná.

„Metaverzum je obrovskou příležitostí z mnoha důvodů,“ vysvětloval Zuckerberg investorům. „Nejdůležitější je, že umožňuje hlubší sociální zážitky, kdy máte reálný pocit přítomnosti s ostatními lidmi bez ohledu na to, kde se nacházejí. Ať už hrajete hry, nebo pracujete několik hodin v kuse, nebo chcete jen někoho pozdravit či rychle spolupracovat na nějakém projektu.“

„Protože metavesmír se stává stále důležitější ve všech oblastech našeho života, od sociálních sítí a zábavy až po práci, vzdělávání a obchod, jsem přesvědčen, že budeme rádi, že jsme při jeho budování hráli důležitou roli,“ doufá Zuckerberg. Zatím se ale nezdá, že bychom mohli nějaké metaverzum čekat během následujících let. Nadšený zakladatel Facebooku tak chce po investorech něco téměř nemožného: aby věřili budoucím ziskům a nezlobili se na něj, že jeho sítě nerostou tak rapidně, jak bylo zvykem.

Z tohoto značně zjednodušeného exkurzu jste si asi odnesli hlavní postřeh: investoři očekávají od velkých technologických firem stále větší a větší růst. Bez ohledu na situaci. A jakékoli zakolísání tohoto růstového grafu vede div ne k panice.

To je ale jen jedna část příběhu. V posledních dnech a týdnech – tedy se stoupající nejistotou ohledně „globální makroekonomické situace“ – se akcie technologických firem těší zvýšenému zájmu. Včetně všech pěti zmíněných gigantů nezapomeňme na automobilku Teslu nebo výrobce hardwaru NVIDIA. Často jde o mladé investory, dokonce mladší, než je Zuckerberg.

„Mám teď velký zájem nakupovat technologické akcie,“ říká Jerry Lee, 27letý investor a podnikatel z New Yorku. „Trh silně podceňuje, jak moc mohou technologie skutečně zasáhnout do našich životů.“ Dokonce i klesající akcie firmy Meta se těší popularitě. Možná mají nasazené růžové brýle. Nebo už ty virtuální.

Svou roli také hraje snaha nepřijít o příležitost pořádně vydělat. Co kdyby některá z těchto technologických akcí znovu „vystřelila“, jako se to stalo v posledních dvou letech?

Důvody ale mohou být i mnohem pragmatičtější. Pokud se skutečně v USA schyluje k recesi – a ukazatele jsou v tomto ohledu trochu nejasné –, mohou být právě Big Tech firmy místem, kde své prostředky „zaparkovat“. Na rozdíl od menších firem gigantům zřejmě nehrozí krach. Mají miliardy dolarů rezerv v hotovosti. A všechny předpoklady pro to, aby jakékoli „makroekonomické prostředí“ přečkali.

Firmy v našem přehledu jsou totiž především poskytovateli platforem. Vybudovat úspěšnou platformu je velmi těžké, náročné na čas a investice. Také je to otázka načasování a štěstí. Ale pak už taková rozjetá platforma může vydělávat na úspěchu ostatních. A dokonce i na neúspěchu.

Metafora z americké zlatokopecké horečky v polovině 19. století to vysvětluje názorně. Statisíce zlatokopů se vydávaly hledat do americké divočiny zlato. Mohli se domů vrátit obtěžkaní pohádkovým bohatstvím. Nebo vůbec.

Naproti tomu prodejci lopat, krumpáčů a dalšího náčiní před sebou neměli vidinu pohádkového zisku. Ale zdání klame. Prodat nářadí nebo oblečení statisícům zlatokopů je totiž samozřejmě pořádný byznys.

Velké technologické firmy jsou v tomto ohledu mnohem rozkročenější. Mají zároveň ambici hledat ono metaforické zlato (inovovat) a zároveň ostatním prodávají nástroje na jeho hledání (prodávat platformy). Každopádně se chystají dál vydělávat.

V cestě jim stojí možná nějaké evropské i americké snahy o regulaci. Nebo možnost, že se nějakým neuváženým rozhodnutím připraví o přízeň uživatelů. Příběh firmy Meta a její soupeření s TikTokem ukazuje, že i noví konkurenti mají určitou nenulovou šanci prorazit na výsluní.

Prozatím jsou si nicméně představitelé big tech firem velmi jistí tím, že mají recept na případnou recesi. Prodávat krumpáče, pracovat na dlouhodobých inovacích a slibovat růst.