Článek
Za pár hodin může odstartovat vesmírná raketa s lodí, ve které se posádka čtyř astronautů vypraví poprvé po více než 50 letech zpět k Měsíci. A do budoucna se nezastaví pouze tam.
„Uslyšíme slova: ‚Můžete odstartovat.‘ A to na špičce nejsilnější rakety, jakou kdy NASA postavila, Space Launch System,“ říká v úvodní videoreportáži letová specialistka Kristina Kochová. „Je to další krok v cestě, která dostane lidstvo na Mars,“ dodává pilot mise Victor Glover.
Informace a záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.
Nový program, který má za cíl vrátit lidstvo nejen na Měsíc, ale dostat jej až na Mars, pojmenovala americká vesmírná agentura NASA Artemis, a začal už v listopadu 2022. To při misi Artemis I poprvé odstartovala nová raketa SLS a nová loď Orion na její špici pak zkušebně obletěla Měsíc – zatím ještě bez posádky.
A tento čtvrtek 2. dubna se v 0:24 našeho času v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě otevře startovací okno pro misi Artemis II, tedy let okolo Měsíce i s astronauty. Na bezpečný zážeh budou mít dvě hodiny.
Záložní termíny jsou už však plánované i na pět následujících dní a pak i na 1. května. Jakýkoli drobný technický problém může totiž start odložit, jak se to už několikrát stalo.
„Na Mezinárodní vesmírnou stanici létáme bez problémů, protože létáme se zavedenými raketami a kabinami Sojuz, Falcon 9 a Dragon. Tato mise je unikátní v tom, že lidé poletí k Měsíci poprvé v nové raketě a kabině. NASA také pracuje s téměř 100procentní bezpečností. U Apolla byla bezpečnost zhruba 50 procent, buď to vyjde, nebo ne. O tom už dnes v žádném případě nelze polemizovat,“ vysvětluje pro SZ Tech popularizátor kosmonautiky Milan Halousek z České kosmické kanceláře.
Rekord a nejnebezpečnější fáze letu
U toho, aby úspěšně bez technických závad nová raketa SLS odstartovala a pak se i oddělila nová loď Orion s posádkou na palubě, to však nekončí – nejnáročnější část mise teprve přijde.
Astronauti nevstoupí na oběžnou dráhu okolo Měsíce, ale proletí asi 7500 kilometrů nad povrchem jeho odvrácené strany, což bude zhruba 400 tisíc kilometrů od Země, a půjde tak o rekord v největší vzdálenosti, co kdy člověk od Země byl. Na zpáteční cestu se potom vydají s pomocí měsíční gravitace a pak už dojde na nejnebezpečnější část – vstup do atmosféry.
Při misi Artemis I čelil tepelný štít lodi teplotám až 2800 °C a podle technické zprávy byl „neočekávaným způsobem“ poškozen. NASA proto upravila trajektorii, aby nebyl úhel pro sestup tak prudký, a testovat se budou i další věci, i když mise potrvá krátce.
„Při těch 10 dnech, kdy se naši astronauti dostanou dál od Země než kdokoliv před nimi, budou vyhodnocovat systémy lodi, podporu života a navigační systémy v opravdu drsném prostředí hlubokého vesmíru. A vydláždí tím cestu pro budoucí přistání,“ uvedl letos v lednu předseda řídicího týmu mise Artemis II John Honeycut.
Lunární čerpací stanice
A proč je vlastně Měsíc pro dobývání vesmíru tak důležitý? V programu Artemis, ale nejen tam, jej berou jako odrazový můstek, kde by lodě mohly dotankovat, a v nižší gravitaci odstartovat na ještě vzdálenější mise.
„Je tam led z vody. Voda, to je vodík do paliva a kyslík na dýchání. Naučíme se, jak na Měsíci pracovat delší dobu. Naučíme se, jak fungovat mimo dosah planety Země a jak zužitkovat zdroje na Měsíci. A všechno toto bude přípravou na to, abychom nakonec letěli na Mars,“ řekl už v březnu 2023 tehdejší zástupce ředitele NASA Robert Cabana.
Česká stopa v návratu k Měsíci
Na programu Artemis s NASA kvůli jeho důležitosti spolupracuje třeba i Evropská kosmická agentura (ESA) a řada velkých i malých firem. Airbus z Francie například vyrobil servisní modul pro novou loď Orion nebo český podnik Advacam z Prahy dodal čidla, která budou hlídat nebezpečné vesmírné záření.
„Detektory jsou součástí systému Hera, který v lodi Orion monitoruje radiační situaci. A nejenže monitoruje radiační prostředí, ale i jeho složení, což je unikátní vlastnost našich detektorů, protože kromě toho, že zaregistrují jakoukoliv částici, tak dokážou říct i její typ, energii a spoustu dalších vlastností,“ vysvětluje pro SZ Tech v úvodní videoreportáži technický ředitel (CTO) firmy Advacam Matouš Kasal.
I bezpečné částice, jako fotony anebo elektrony, mohou být předzvěstí horších částic, jako protonů, které jsou nebezpečné jak pro elektroniku, tak i člověka. České detektory je dokážou všechny rozpoznat a včas také předvídat, kdy jaké přijdou. Na lodi Orion bude takových detektorů šest.
„Samotný modul Hera stojí řádově desítky tisíc eur. V rámci celého programu ale těchto modulů dodáváme několik, takže celkový objem těch vesmírných projektů je pro nás podstatný, jde o nižší stovky tisíc eur,“ dodává Kasal.
NASA se opírá o pomoc nejbohatších lidí světa
Opravdu klíčové je pro nový program Artemis, návrat člověka na Měsíc a později i dobytí Marsu, partnerství s dvojicí známých vesmírných firem z USA, a to SpaceX miliardáře Elona Muska a Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose.
Ty dostaly v součtu téměř 6,3 miliardy dolarů, aby postavily lunární moduly – Starship a Blue Moon. V nich budou astronauti při dalších misích na povrchu Měsíce přistávat a teď společnosti v zásadě soupeří, která jej bude mít připravený dřív a zapíše se tak do historie.
„Nechme se překvapit, bude to velice složité. Ani jedna z těch společností zatím není v takové fázi, aby mohla říct, že jsou aspoň vzdáleně připraveni na to, aby mohly letět na Měsíc,“ vysvětluje Milan Halousek z České kosmické kanceláře.
Závodí se o lunární nadvládu
Motivace je přitom silná. Do roku 2030 chce totiž s astronauty na Měsíci přistát také Čína.
„Je důležité tam zajistit naši přítomnost, aby se tam nedostala Čína a neřekla, ať se držíme pryč,“ uvedl v prosinci 2024 bývalý ředitel NASA Bill Nelson.
Stejně jako se odkládala Artemis II, se už odkládala mise Artemis III, čili přistání na Měsíci. A letos v únoru se kvůli zpoždění ve vývoji obou přistávacích modulů dokonce celá akce přesunula až do mise Artemis IV v roce 2028. Změnu oznámil nový ředitel NASA Jared Isaacman, kterého do funkce nominoval prezident Donald Trump a který sám jako miliardář podnikal ve vesmírném sektoru.
„Stojíme na přelomu masivní transformace. Můžete vidět několik komerčních dodavatelů, kteří staví vlastní rakety, které jsou rychle znovupoužitelné. A to může být opravdu bod zvratu, protože řada komerčních misí a misí NASA už probíhá téměř současně,“ uvedl Isaacman po svém jmenování loni v prosinci.
Soukromé firmy zřejmě přeberou kormidlo. Jsou levnější
Vlastní nové a rovněž velice silné rakety pro dobývání hlubokého vesmíru testují SpaceX i Blue Origin. Jde o Super Heavy Starship a New Glenn, které by SLS vyvíjenou už od roku 2011 coby náhradu raketoplánů mohly nahradit.
„Zatím se žádná z nich nevyrovná silou SLS. Problém ale je, že je použitelná jednorázově, což je úplně proti trendu opakovatelného použití. U raketoplánů se zachraňovaly pomocné boostery, ale tady se nezachraňují, což nechápu. Osobně si myslím, že vývoj SLS je slepá ulička,“ reaguje Milan Halousek.
Tím, že není SLS znovupoužitelná, může startovat jednou za dva roky a cena za jediný let je 4,1 miliardy dolarů, takže pro mise Artemis není udržitelná. Super Heavy Starship a New Glenn by se však měly už teď pohybovat okolo 100 milionů dolarů, a SpaceX cílí dokonce i na desetinu.
Vesmír stojí biliony, ale vrací nám to každý den
Celý program Artemis dosud stál zhruba 93 miliard dolarů, tedy skoro dva biliony korun, přičemž na čtvrtinu vyšla právě raketa Space Launch System. Vysoké náklady se tak často stávaly předmětem kritiky. Program Apollo v letech 1961 a 1972 vyšel na 25,8 miliardy, kdyby se započítala inflace, stál by dnes 257 miliard dolarů.
„Dnes jsou mnohem dražší technologie a mnohem více příprav, protože se připravujeme na tu v podstatě absolutní bezpečnost. Peníze utracené v programu Artemis přinesou nové informace o Měsíci i první skutečné informace o Marsu. A pokud vše půjde, jak má, postaví se základna na Měsíci v oblasti jižního pólu, přinese informace i o Zemi, protože tam výzkum ukáže historii Měsíce, a tím pádem i historii Země. Z dlouhodobého hlediska to budou dobře utracené peníze, ale je to strašně moc peněz,“ potvrzuje Halousek.
NASA kvůli financím zrušila plán na stavbu vesmírné stanice Gateway na oběžné dráze Měsíce, přičemž její součásti využije právě na základnu na lunárním povrchu – ta bude stát 20 miliard dolarů a budovat se má v následujících sedmi letech.
Co už dobývání kosmu přineslo běžnému člověku
Často se zapomíná na to, co všechno už investice do vesmírných programů přinesly i lidem na Zemi a co ještě přinést mohou. Jde o řadu vynálezů, které používáme každý den. Satelitní komunikaci, navigaci GPS, předpovědi počasí, ale i filtraci vody, ohnivzdorné materiály, termofolie či třeba paměťovou pěnu. Nebo přístroje v medicíně jako mamograf pro vyšetření rakoviny prsu, srdeční pumpu, různé léky i kojeneckou výživu. Nebo dnes už takovou běžnou věc jako fotoaparáty v telefonech.
V budoucnu se do vesmíru hledí i kvůli těžbě kovů a dalších minerálů, což plánuje Blue Origin, anebo kolonizaci, což plánuje SpaceX. Ještě předtím však musí Artemis přinést další technologie, jako jsou materiály, které astronauty ochrání před zmíněným kosmickým zářením, které český podnik Advacam hlídá a dosud se příliš řešit nemuselo.
„Mezinárodní vesmírnou stanici chrání van Allenovy pásy a dřívější lety na Měsíc byly na několik dní. Dnes už se bavíme o několikaměsíčních letech k Marsu, o dlouhodobém pobytu na Měsíci i Marsu, a ty posádky budou muset být chráněny úplně jiným způsobem. Vyvíjí se i materiály, z nichž budeme stavět obytné prostory na Měsíci a Marsu, a nové systémy robotiky na stavbu přistávacích ploch i základen. Bude toho dost a návazně samozřejmě přijdou i aplikace do běžného lidského života,“ dodává Halousek z České kosmické kanceláře.
