Článek
Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) by měla dosloužit v roce 2031, a tak je za ni potřeba najít náhradu. Postarat by se o ni měly komerční firmy, které postupně začaly ukazovat své designy.
Informace a záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.
Už v říjnu 2021 se tak například objevil návrh Starlab, se kterým přišel texaský výrobce cubesatů a staničních modulů a robotů Nanoracks a hned o dva měsíce později s ním uspěl při udílení financování od NASA. Americký kosmický úřad dal podniku nejvíc ze tří firem, které si pro vývoj náhrady ISS vybral, a to 160 milionů dolarů čili zhruba 3,5 miliardy korun.
O 30 milionů méně agentura udělila známé, ale zatím jen suborbitální turistické firmě Blue Origin z Washingtonu a jejímu Orbital Reef navrženému pro deset astronautů, a 125,6 milionu dolarů dala zbrojovce Northrop Grumman z Virginie a jejímu návrhu pro šest až osm astronautů, kterému zatím jméno chybí.
Proč nejmenší stanice vyhrála nejvíc peněz
Starlab pro čtyři astronauty bude z podporovaných projektů nejmenší, přesto dostane nejvíc peněz. Tento nesoulad může vysvětlit fakt, že firmu Nanoracks už NASA zná, protože společnost má zkušenosti s výrobou modulů pro její ISS. A kredit jí také zvyšují její partneři.
Největší akcionář firmy, který má na starosti její investice a strategie, je společnost Voyager Space z Colorada. Hlavní partner ale byla americká zbrojovka Lockheed Martin z Marylandu, která stejně jako její konkurence staví vesmírná plavidla a pro tuto novou stanici měla zajistit nafukovací habitat.
Jenže z toho sešlo, když se texaský návrhář komplexu rozhodl změnit svůj design na celokovový. A tak se k projektu mohl v roli partnera a dodavatele prostoru s podporou života na stanici přidat evropský Airbus, který si své partnerství tuto středu nově pojistil i vytvořením společného podniku.
Airbus je pro Evropu bránou do vesmíru
Nadpoloviční většinu, tedy alespoň 51 procent, v projektu Starlab si však americká strana podržela. Francouzský výrobce letadel a také armádních i kosmických strojů tím ale i tak do budoucna otevřel Evropě dveře k jednomu z klíčových styčných můstků vesmírného dobývání a výzkumu.
Podobně Airbus od roku 2008 zajistil přítomnost evropského modulu Columbus na ISS, ve kterém mohou kosmická agentura ESA a zdejší firmy provádět své experimenty. Otázkou zůstává, kolik si po ukončení ISS budou soukromí provozovatelé nového a tedy komerčního orbitálního komplexu za využití laboratoří účtovat.
NASA v současnosti dává na program Mezinárodní vesmírné stanice asi 3,1 miliardy dolarů ročně, z toho jde asi 1,3 miliardy na provoz a výzkum a 1,8 miliardy dolarů na přepravu astronautů a nákladu. Přičemž čeká, že částky se do její řízené destrukce v atmosféře roku 2031 ještě zvýší.
Soukromé orbitální stanice ušetří USA miliardy
Pak už americký vesmírný úřad odhaduje, že na pronájem u komerčních stanic na oběžné dráze (CLD) vydá za rok okolo jedné miliardy dolarů, takže zde se rýsuje výrazná úspora.
Díky uděleným kontraktům by NASA u Nanoracks, Blue Origin a Northrop Grumman mohla získat výhodnější podmínky. Podle agentury tak zbyde i víc peněz na investice do návratu člověka na Měsíc a lunární orbitální stanici Gateway v programu Artemis.
Starlab bude oproti ISS zhruba třetinová - obyvatelný prostor má tvořit 340 metrů krychlových. Rovněž bude mít robotické rameno pro obsluhu lodí a nákladu a také rozsáhlou vědeckou laboratoř George Washington Carver (GWC) Science Park.
Ve třípatrovém komplexu se budou pěstovat rostliny, dělat biologické pokusy nebo rozvíjet technologie 3D tisku v kosmu - z materiálů i tkání. A na designu stanice od loňského září spolupracuje jako další partner i hoteliérský řetězec Hilton.
