Článek
Jindy seriózní Bloomberg přišel s nedůležitým detailem: Zakladatel a šéf Facebooku Mark Zuckerberg během videokonference se zaměstnanci Facebooku (vlastně teď už Meta) poznamenal, že nepláče. Červené oči má proto, že si poškrábal rohovku. Od Marka to byl zřejmě pokus o odlehčení hovoru, během kterého se rozhodně neprobíraly příjemné věci.
Mark možná neplakal – vždyť je to robot – ale akcionáři nad čtvrtletními výsledky rozhodně zaplakat museli. Po zveřejnění výsledků se akcie FB propadly o přibližně 27 % a od té doby mají stále mírně sestupnou tendenci. Firma Meta přišla o 230 miliard dolarů v podstatě během minut a samotný Zuckerberg zchudl tak, že kvůli tomu vypadl z žebříčku deseti nejbohatších miliardářů (je teď, chudák, až čtrnáctý).
Proč tak velký propad? Problémů bylo hodně, ale nejvíce asi rezonovalo, že Facebook poprvé oznámil pokles aktivních denních uživatelů v USA. Sice jen o milion uživatelů, ale u největší sociální sítě světa, která zatím vždy překvapovala vysokým růstem, je to potvrzení toho, o čem se mluví už delší dobu: Mladým je Facebook ukradený (vtipné označení Boomerbook se ale zatím neujalo).
Potvrzují se tak problémy, které Facebook interně řešil už dlouho a které vynesla na světlo whistleblowerka Frances Haugenová. Třeba to, že Facebooku stárne uživatelská základna a pokusy přitáhnout mladou generaci jsou spíše neúspěšné. Mladí si o trochu více rozumí se sítí Instagram, která také patří firmě Meta a kterou chce Zuckerberg proměnit ve virtuální nákupní středisko. Naopak příliv nových uživatelů zaznamenaly sítě TikTok (41% růst v roce 2021) nebo Snapchat.
Apple nás zablokoval, má dohodu s Googlem
Facebook ve svých výhledech uvedl, že v příštím roce přijde o přibližně 10 miliard dolarů kvůli změnám, které představil Apple ve svém mobilním operačním systému iOS: „Domníváme se, že celkový dopad systému iOS je nepříznivým faktorem pro naše podnikání v roce 2022,“ uvedl Dave Wehner, finanční ředitel společnosti Meta, v telefonátu s analytiky po zveřejnění výsledků společnosti za čtvrté čtvrtletí. „Je to řádově 10 miliard dolarů, takže je to pro naše podnikání docela významný protivítr.“ Analytici oslovení WSJ ale obavy mírní, ztráta z nemožnosti cílit reklamu podle nich tak vysoká nebude.
Ve sledování appkám brání funkce App Tracking Transparency, kterou Apple představil v roce 2021 od verze iOS 14.5. Každá aplikace, která chce o uživateli sbírat data – třeba pro cílení reklamy – si k tomu musí výslovně vyžádat souhlas. A pokud souhlas neudělí, sledovat jej nemůže. Právě fakt, že výchozí možností je „nesledovat“ a uživatel musí dát souhlas (tzv. opt-in), je pro Facebook a další autory aplikací tak nepříjemný. Až 96 % uživatelů totiž tento souhlas se sledováním neposkytlo, ukázala data již v květnu 2021.
Facebook si stěžuje, že je tato funkce nefér. Novináři The Verge v podcastu Vergecast podotýkají, že to chápou. Pravidlo je totiž podle nich formulované tak, aby zabránilo sledování v aplikacích. Ale v rámci prohlížeče Safari sledování zakázané není. Nedotýká se tak třeba Googlu, největšího poskytovatele reklam na světě.
Google má mimochodem s Applem dohodu o tom, že výrobce iPhonů a iPadů ponechá v prohlížeči Safari vyhledávač Google jako výchozí možnost. Opět vidíme, jak důležité je nastavení výchozích možností, které většina uživatelů nechává nezměněné. Za toto privilegium Google Applu pravděpodobně platí, a to úctyhodných 15 miliard dolarů ročně.
Jasně, Apple i Alphabet jsou bohaté firmy, ale 15 miliard každý rok nejsou žádné drobné. Je pochopitelné, že se Facebook cítí poškozen, ale stěžovat si v tomto případě asi nemá komu. Do budoucna bude zajímavé sledovat, jak vlády přistoupí k regulaci těchto megaplatforem.
V plné verzi newsletteru TechMIX toho najdete ještě mnohem víc – třeba rozbor potíží, které má Facebook s regulací on-line reklamy nebo s unijní legislativou na ochranu uživatelských dat. Přihlaste se k odběru a budete ho dostávat každou středu přímo do své e-mailové schránky.
