Hlavní obsah

Zachránili tisíce životů a změnili medicínu, teď jim hrozí úpadek

Foto: koláž: Pavel Kasík, Seznam Zprávy, AI vizualizace

Lékařská praxe by měla být založena v první řadě na systematických přehledech důkladných výzkumných důkazů.

V těchto dnech oslavila kulaté výročí svého vzniku organizace, o které jste možná neslyšeli, ale vaši lékaři ano – přinesla totiž důležité pokroky v medicíně.

Článek

Čtete ukázku z newsletteru TechMIX, ve kterém Pavel Kasík a Matouš Lázňovský každou středu přinášejí hned několik komentářů a postřehů ze světa vědy a nových technologií. Pokud vás TechMIX zaujme, přihlaste se k jeho odběru!

Tzv. Cochraneovo sdružení (Cochrane Collaboration) je nezávislá organizace, která byla založena v roce 1993 v Londýně na setkání, které svolal lékař a výzkumník Iain Chalmers (dnes Sir Chalmers).

Tento britský porodník byl výrazně ovlivněn prací Archibalda Lemana Cochranea, skotského lékaře, který žil v letech 1908-1988. Ten proslul jako velký zastánce „medicíny založené na důkazech“ (i česká wikipedie používá termín „evidence-based medicine“). Jde o jednoduchý princip, podle kterého by se lékaři měli v práci rozhodovat na základě nejlepších dostupných důkazů spíše než třeba svých osobních zkušeností (i když to neznamená, že ty nemají v jejich práci žádnou roli, jen by neměly být rozhodující).

I když tento princip není v důsledku úplně nový, ještě v 70. letech, kdy Chalmers začínal svou medicínskou kariéru, v Británii, a nejen tam, nepřevládal. I v západní medicíně se postupovalo na základě tradovaných názorů a zkušeností, nebo jak říkají zlé jazyky „podle názoru nejstaršího lékaře na oddělení“. Autorita byla často důležitější než nové vědecké poznatky.

Systematicky pomáhat

Chalmers a další účastníci setkání z roku 1993 ale sdíleli myšlenku, že lékařská praxe by měla být založena v první řadě na systematických přehledech důkladných výzkumných důkazů, například dobře udělaných klinických studií, které ukazují, zda je léčba účinná. Cochraneovo sdružení vzniklo jako organizace, která měla tuto myšlenku převést v praxi. Vzniklo jako spolek s decentralizovanou strukturou, který podporovali nadšení – a tedy zdarma pracující – akademici.

„Cochrane Collaboration“ se brzy stala respektovanou značkou a výrazně přispěla k tomu, že význam medicíny založené na důkazech v posledních desetiletích rostl. Do značné míry díky tomuto spolku výrazně stoupl počet zveřejňovaných přehledů účinnosti dostupné léčby na nejrůznější nemoci či obtíže. V některých případech, například u léčby cévních mozkových příhod či některých infekčních chorob, zřejmě tyto práce výrazně přispěly k záchraně tisícovek, někdy možná i desítek tisíc životů.

Všechny analýzy Cochraneova spolku vznikají obdobným způsobem; na postupu v tomto případě opravdu záleží. Při přípravě tzv. „systematických přehledů“ se neprovádí nové experimenty, jen se podrobně zkoumají ty stávající.

Prvním krokem je najít všechny dostupné práce na dané téma. Do analýzy mají být zahrnuty všechny studie, které splňují předem daná kritéria. Autoři si tedy nemají vybírat jen takové, které podporují jejich názor nebo se jim hodí z nějakého důvodu.

Autoři se mnohdy snaží do svých přehledů zahrnout i „šedou literaturu“. To jsou práce, které se nedočkaly vydání ve vědeckých časopisech, ale mohou poskytovat cenné údaje. Práce s takovými zdroji je pochopitelně dosti ošemetná; klíčové je zahrnout opravdu jen pokusy, které mají nějakou výpovědní hodnotu, jsou tedy dobře navržené.

V dalším kroku se vybrané studie „váží“: Autoři ji hodnotí podle předem stanovených kritérií. Hodnotí se design, metodika, kvalita provedení a také riziko, že výsledky jsou zkreslené. Každé do výsledku zahrnuté práci je pak udělena váha, podle které se s ní dál počítá. Řada výsledků se do přehledu nakonec vůbec nedostane, protože jejich kvalita je prostě nízká. Výběr kritérií a posuzování studií jsou předmětem nekonečných sporů, ale tak už to ve vědě bývá.

Výsledkem tohoto složitého procesu ale nemá být nic nesrozumitelného. Cochrane studie jsou určené především k tomu, aby poskytovaly jasné závěry, které budou prakticky k užitku zdravotníkům, pacientům a dalším zájemcům. Každá podobná práce je tedy ukončena přehledným slovním doporučením, které se závěry snaží jasně shrnout.

Rychlý růst

Za 30 let své existence se organizace nevyhnutelně změnila. V současné době má spolek více než 11 tisíc členů po celém světě včetně Česka a pod jeho hlavičkou vzniklo více než 16 tisíc „systematických přehledů“.

Takové objemy práce nelze provádět v rámci dobrovolnické organizace, a tak se Cochrane k nelibosti mnohých změnil ve velkou instituci s byrokracií a dalšími jevy, které taková změna obnáší. „Tohle už není ten Cochrane, který jsme znali,“ řekla nedávno pro časopis Nature Nancy Santesso, specialistka na klinický výzkum a zástupkyně ředitele kanadské pobočky Cochrane. Směřování organizace bylo předmětem diskuzí a řada vědců lamentovala její „komercializací“.

Nadšeni nebyli ani sponzoři. Britská agentura NIHR, která obhospodařuje investice do zdravotnického výzkumu a výrazně Cochrane podporuje, si v roce 2017 nechala udělat analýzu práce spolku. Ta dospěla k závěru, že kvalita recenzí různých skupin v rámci Cochrane je dosti rozdílná: Ne všechny skupiny prostě produkují dobré výsledky. Rovněž konstatovala, že tvorba přehledů je pomalá a že mnoho publikovaných přehledů je zastaralých nebo se nevěnují důležitým tématům.

Cochrane v reakci na zprávu přistoupil na některé změny, ale tím bolesti neskončily. NIHR v roce 2021 oznámil, že přeruší financování britských skupin spolku. Letos v březnu tak ukončilo činnost 19 z 52 týmů spolku. Kromě toho v příštím roce přestane existovat i skupina v Oxfordu, kde celý spolek vznikl.

Jak upozornil časopis Nature, velkým problémem bude do budoucna i výpadek dalšího zdroje příjmů. Ačkoli Cochrane tvrdí, že její hlavní příjmy zůstávají stabilní, hrozící problém vyplývá z jejího plánu zpřístupnit do roku 2025 všechna svá hodnocení. To by mohlo ohrozit příjmy z předplatného Cochrane Library, která by také měla být od roku 2025 otevřená všem zájemcům zadarmo.

Cochrane se v reakci na tuto kritiku a také finanční potíže pouští do rozsáhlé reorganizace. Jejím cílem je zlepšit kvalitu recenzí a také si lépe vybírat témata: Tedy zaměřit se na oblasti, ve kterých recenze budou mít největší dopad.

Těžko říct, zda to bude stačit. V mnoha ohledech je nejspíše pozdě. Je pravděpodobné, že budoucnost známé organizace nebude tak světlá jako její minulost. Ale i tak nelze popřít, že 30 let Cochrane se výrazně podepsalo na podobě moderní medicíny a přístup, který spolek pomohl prosadit, ji změnil k lepšímu. A organizace má své dědice, kteří by v její práci mohli pokračovat.

V plné verzi newsletteru TechMIX toho najdete ještě mnohem víc. Přihlaste se k odběru a budete ho dostávat každou středu přímo do své e-mailové schránky.

Doporučované