Článek
Čtete ukázku z newsletteru TechMIX, ve kterém Pavel Kasík a Matouš Lázňovský každou středu přinášejí hned několik komentářů a postřehů ze světa vědy a nových technologií. Pokud vás TechMIX zaujme, přihlaste se k jeho odběru!
Textové zprávy mezi iPhony se totiž posílají pomocí vlastní aplikace iMessage. Pokud ale iPhone textuje s „androidím“ telefonem, používá k tomu klasické SMS zprávy.
Podrobně to vysvětluje Marques Brownlee ve svém videu. Zjednodušeně řečeno: iPhone zobrazí zprávu z jiného iPhonu v modré bublině, zatímco konverzace se zprávami z telefonů konkurenční značky jako zelenou bublinu.
Ještě zajímavější je, že pokud komunikuje skrze zprávy větší skupina lidí, stačí, aby měl Android jen jeden z nich, a všechny bubliny zezelenají všem. Kromě kosmetické změny jsou tu i změny znatelné – v „zelené konverzaci“ se posílají fotky i videa v nižším rozlišení.
Vlevo zprávy ve skupině lidí s iPhonem, vpravo zprávy ve skupině lidí, kde alespoň jeden člověk iOS nepoužívá.
Díky e-mailům, které byly součástí právní bitvy Apple v Epic Games, víme, že toto rozhodnutí je ze strany Applu záměrné.
Apple totiž v roce 2013 zvažoval uvedení aplikace iMessage i pro Android, ale vedení to zarazilo: „Obávám se, že iMessage na Androidu by sloužila pouze k odstranění překážky pro rodiny s iPhony, které dávají svým dětem telefony s Androidem,“ uvedl Craig Federighi, šéf softwarové divize společnosti Apple, v e-mailu z roku 2013. O tři roky později tehdejší šéf marketingu Phil Schiller v jiném e-mailu podobně argumentoval šéfovi Timu Cookovi: „Vstup aplikace iMessage na Android nám spíše ublíží, než pomůže.“
Nový článek Financial Times ukazuje, že tato strategie – alespoň v USA – opravdu funguje. Především mezi mladými lidmi, kteří mají doslova hrůzu z toho, že by na sebe svou „zelenou bublinou“ přilákali nežádoucí pozornost.
V Americe jsou mladí lidé (narození po roce 1996) zodpovědní za 34 % všech prodejů iPhonů, zatímco stejná skupina mladých tvoří jen 10 % mezi uživateli nových mobilních telefonů Samsung. Právě díky popularitě mezi mladými uživateli se Applu podařilo zvýšit podíl na trhu s telefony, a to z 35 procent v roce 2019 na rovných 50 procent v roce 2022.
„Síla ekosystému Apple vytváří příkop, který je pro konkurenci poměrně těžko překonatelný,“ řekla pro FT Shannon Crossová. „Je tedy opravdu těžké změnit trajektorii. Apple bude prostě časem dál získávat podíl.“
„Zelená zpráva – tedy kdokoli s Androidem – zničí celý skupinový chat, protože teď to celé musí jít přes SMS,“ popsala Annelise Hillmanová, 24letá šéfka společnosti Frontman. „Takže společenský tlak na pořízení iPhonu je dost šílený.“
Mimochodem, není to jen tak nějaká zelená, ale zřejmě úmyslně vybledlá zelená, která má tak malý kontrast, že by neprošla testem čitelnosti. Modrá bublina, která se zobrazuje, pokud mají všichni ten „správný telefon“, samozřejmě tímto jemným nedostatkem netrpí. „Barevný kontrast je důležitý, protože ovlivňuje čitelnost, a v aplikaci pro zasílání zpráv je čitelnost vším,“ píše odborník na uživatelskou přístupnost Allen Hsu. „Díky tmavší modré barvě mají uživatelé iMessage lepší zážitek při psaní zpráv jiným uživatelům iMessage a horší uživatelský zážitek při psaní zpráv uživatelům systému Android.“
Obě barevné bubliny mají z hlediska čitelnosti špatný kontrast. Zelená bublina jej ale má o poznání horší.
„V duchu si říkáte: ‚Panebože, teď budu muset svým přátelům vysvětlovat, proč je náš skupinový chat odteď zelený,‘“ vysvětluje Anastasia Pelotová, která zkoumá trendy u mladých uživatelů pro firmu YPulse. „Pokud se ta bublina objeví zelená, nebudu reagovat,“ citují Financial Times neznámou respondentku z videa na TikToku.
Android kritizuje Apple, že tento problém uměle udržuje. Kdyby totiž Apple začal používat nový standard RCS namísto klasických SMS, nemusela by kvalita „zelených“ konverzací trpět. Ale je jasné, že Apple k tomu nemá žádný důvod.
Na loňské konferenci si jeden uživatel iPhonu stěžoval Timu Cookovi, šéfovi Apple, že posílání zpráv s matkou je nepohodlné kvůli problémům s propojením iOS s Androidem. „Kupte své matce iPhone,“ odpověděl Cook se smíchem.
Připomenutí tří velikánů
Tento týden zemřel ve věku 96 let Paul Berg, americký biochemik a nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1980. Ocenění dostal za základní výzkum týkající se nukleových kyselin. V roce 1971 se podílel na prvním „smíchání“ DNA dvou virů, tzv. rDNA.
„Tento úspěch byl prvním článkem v řetězci pokroků, které vedly ke genetickému inženýrství a vývoji nových terapeutických postupů,“ uvádí nekrolog v New York Times. „A to včetně vývoje vakcín, jako je například vakcína na bázi mRNA používaná proti viru způsobujícímu covid-19.“
Berg využil svých úspěchů k tomu, aby se zasadil o zavedení etických standardů při manipulaci s geny. Jeho postup při tvorbě dobrovolných doporučených pravidel se stal předlohou pro podobnou konferenci v roce 2017 týkající se pravidel pro využití AI.
Minulý týden zemřela ve věku 84 let kanadská psycholožka Sandra Trehubová, která zkoumala, jak děti na celém světě vnímají hudbu. „Sandra byla první psycholožkou, která studovala hudební schopnosti u kojenců,“ napsala o Trehubové neuroložka z Montrealské univerzity Isabelle Peretzová. Do té doby si totiž vědci obvykle mysleli, že hudba je čistě produktem kultury.
„Její práce pomohla legitimizovat hudební výchovu v raném dětství, která předtím v podstatě neexistovala,“ uvedl Samuel Mehr, psycholog z Aucklandské univerzity. „Každý výzkum v oblasti psychologie hudby za posledních 40 let lze vysledovat až k Sandře Trehubové,“ řekl.
Třetí velikán mi do této trojice trochu nezapadá, ale zato jej nebudu muset dlouze představovat. Slavný malíř, konstruktér, sochař, architekt (…) a vědec Leonardo da Vinci sice zemřel před více než 500 lety, ale i po takové době se dostal do aktuálních novinových titulků. Vědci totiž popsali sbírku jeho experimentů, které ukazují, že da Vinci měl na svou dobu neuvěřitelně přesné chápání gravitace.
Připomeňme, že Galileo přišel se svými teoriemi až sto let po da Vincim a dalších skoro sto let trvalo, než Isaac Newton popsal pohyb těles svými třemi zákony. Da Vinci měl skvěle nakročeno, gravitaci totiž překvapivě popsal jako „formu zrychlení“. A dokonce se mu povedlo s přibližně 97% přesností spočítat hodnotu gravitační konstanty.
Ukázka experimentů s gravitací ze zápisků Leonarda da Vinci.
„Nic ho nemohlo zastavit,“ řekl Morteza Gharib, autor článku a profesor aeronautiky na Kalifornském technologickém institutu. „Ve svém myšlení byl daleko napřed. Výzkum nemohl počkat.“ Možná jen nepřesné nástroje jeho doby, které kupříkladu neumožňovaly přesně měřit krátké časové úseky, znemožnily renesančnímu géniovi popsat zákony pohybu těles.
Vědci některé da Vinciho experimenty replikovali, takže se můžete podívat i na nádherné video, které demonstruje gravitaci coby zrychlení a vykresluje nám před očima obraz, který možná viděl slavný génius už před více než pěti sty lety.
V plné verzi newsletteru TechMIX toho najdete ještě mnohem víc. Přihlaste se k odběru a budete ho dostávat každou středu přímo do své e-mailové schránky.
