TechMIX: Odvážná zpráva o vzniku covidu je založena na chybě v překladu

Kromě toho vyšla – zatím pouze průběžná – zpráva vypracovaná týmem amerického kongresmana Richarda Burra. Burr je jeden ze sedmi republikánů, který podpořil impeachment Donalda Trumpa kvůli událostem 6. ledna, ve své funkci brzy skončí a už údajně nehodlá kandidovat. Existuje tedy reálná možnost, že vyšetřování týmu není příliš ovlivněno politickými zřeteli.

Pro přehlednost předem prozradím, jaký je výsledek všech vyšetřování: Původ viru zůstává neznámý. Ani jedno nedošlo k jasnému závěru, přikládají ovšem různou váhu dvěma hlavním hypotézám, tedy a) přenosu na člověka na tržnici ve Wu-chanu, b) nechtěnému úniku viru z laboratoří ve Wu-chanu.

Proč neznáme pravdu? Protože nám prostě chybí klíčové důkazy z Wu-chanu z dané doby. Nemáme například žádný případ pozitivně testovaného zvířete z tržnice.

Žádné v lednu 2020 testované zvíře v tržnici nebylo na virus pozitivní. Ovšem protože k první nákaze určitě muselo dojít dříve, v listopadu či prosinci, zvíře či zvířata, ze kterých se virus mohl přenést na lidi, už na trhu dávno nebyla. A nikde není psáno, že by se SARS-CoV-2 musel udržet i ve zvířecí populaci na trhu.

Při zmíněném testování v lednu 2020 se našla spousta souvisejících vzorků viru třeba v odpadní vodě a jinde v okolí, přesto ovšem nemůžeme mít jistotu, jak to bylo. Nakazili se lidé poprvé v tržnici, nebo tam už virus doputoval v lidském těle? Byla tedy tržnice vůbec první ohnisko, nebo prostě jen ohnisko? Vědci se pokusili šíření viru i modelovat, ale v modelu je tolik neznámých, že na výsledcích se ne všichni shodnou.

V Číně také proběhlo testování vzorků z dalších volně žijících a hospodářských zvířat – a nic nenašli. Ovšem upřímně řečeno, výzkumníci v tomto případě nerozhodili síť dost široko. Jednalo se o 80 tisíc vzorků, odebraných mezi lety 2015 a 2022. Takový počet je jen kapka v moři divokých, a především domestikovaných živočichů, takže výsledek lze asi těžko označit za úplně překvapivý. Může se to časem změnit (třeba až se zlepší modely šíření původně zvířecích virů na lidskou populaci), ale v tuto chvíli to těžko považovat za podezřelou okolnost.

V případě hypotézy laboratorního původu také kupodivu nevíme všechno. Čína nedovolila skutečně nezávislé vyšetřování na své půdě. Bílých míst je příliš a různé strany si do nich mohou vkládat, co chtějí. Jak se s tím popraly tři zmíněné zprávy? Každá po svém.

Obě nedávno zveřejněné vědecké zprávy, jedna v časopise PNAS, druhá v časopise Lancet, spolu nečekaně souvisí: Vlastně měly původně být jednou zprávou dohromady.

Studie zveřejněná v časopise PNAS totiž pochází od skupiny vědců, která původně začala pracovat pro komisi sestavenou druhým zmíněným časopisem Lancet. Ovšem šéf komise Lancet, ekonom Jeffrey Sachs, skupinu loni v září rozpustil.

Příčinou byly neshody s některými členy týmu, především s virologem Peterem Daszakem. Ten je doslova ztělesněním kontroverzí kolem zkoumání původu viru SARS-CoV-2. Stal se ústřední postavou celé řady konspiračních teorií kvůli své spolupráci s ústavem ve Wu-chanu, zároveň je jedním z největších odborníků na otázky kolem přenosu virů z jiných druhů na člověka.

Postupně se ovšem ukázalo, že Daszak a nezisková organizace EcoHealth Alliance, v níž je prezidentem, měli s čínskými výzkumníky užší vztahy, než se uvádělo. S čínskými kolegy spolupracovali tři další členové panelu, Sachsovi to ovšem dopředu neoznámili.

Sachs tedy sestavil novou komisi. Ta původní se ovšem rozhodla, že bude ve své práci pokračovat a své závěry také vydá. A tak máme místo jedné zprávy dvě.

Obě se v celé řadě věcí shodují. Třeba v doporučeních, jak dále monitorovat možné vznikající nemoci. V otázce původu viru SARS-CoV-2 se ovšem trochu liší. Daszakova komise klade na základě nepřímých důkazů a paralel s minulostí (tedy „původním“ SARS) jednoznačně vyšší pravděpodobnost přenosu ze zvířete na člověka v tržnici. Sachsova komise prostě konstatuje, že obě varianty jsou možné, ale ani jedné nedává přednost.

Práce komise Lancetu přesně řečeno mluví o třech možnostech: Přenosu ze zvířete na člověka ve wuchanské tržnici (nebo na jiné neznámé lokalitě), úniku nějakého přírodního viru z laboratoře nebo úniku upraveného viru z laboratoře.

„Upraveného“ v tomto případě neznamená, že někdo záměrně vytvořil a vypustil virus mezi lidi. Hypotéza je, že došlo k nezáměrnému úniku viru, který byl upraven tak, aby snáze napadal lidské buňky. Cílem takového pokusu je zjistit, kolik virům „chybí“ k tomu, aby dokázaly přejít na člověka. A tedy, jak velké riziko takového vývoje hrozí. Upravený virus se má vytvořit a zničit.

Po epidemii prvního SARSu (tedy SARS-CoV-1 v roce 2002) podobných pokusů přibylo. Jednalo se vždy o spíše okrajovou záležitost, která se provádí v omezeném počtu virologických laboratoří. I tak nabyly tyto pokusy různých podob a forem.

Klasikou je pasážování, při kterém se de facto dává prostor a ideální podmínky evoluci, aby se během mnoha rychle po sobě následujících generací pokusila vytvořit virus s nový vlastnostmi (třeba schopný napadat lidské buňky). Novější technikou jsou různé genetické manipulace, při kterých se na původní virus naroubuje kus jiného viru (viz příklad „covidu s 80procentní smrtností“).

Je těžké si představit, že by někdo byl tak neopatrný a schválně „vylepšené“ viry nechal uniknout. Každý virolog si je v takovém případě určitě vědom toho, že podobné pokusy mají svá rizika – a také ví, že v případě dodržení správných postupů je únik prakticky vyloučený.

Nelze ovšem bohužel vyloučit, že ve Wu-chanu někdo takovou chybu udělal. Nikdo totiž neprovedl „nezávislé, transparentní a vědecky podložené vyšetřování virů podobných SARS, které probíhalo před vypuknutím epidemie COVID-19“, jak píše komise Lancetu.

Nezávislí výzkumníci nedostali možnost prohlédnout laboratorní zápisníky, databáze, záznamy elektronické pošty a vzorky z institucí zapojených do takového výzkumu. To nemluvíme jen o Wu-chanu, stejně tomu je i v případě amerických laboratoří, které se podílely na laboratorní manipulaci s viry podobnými SARS-CoV.

Autoři zprávy si stěžují i na americký Národní ústav zdraví (NIH), který v tomto ohled poskytl pouze notně zredigované (takže z velké části „začerněné“) dokumenty jen v rozsahu nezbytně nutném pro to, aby naplnil požadavky zákonu o veřejném přístup k informacím.

Po pandemii by bylo asi logické očekávat v tomto ohledu zpřísňování dozoru a možná i nějakou globální iniciativu, který by zavedla celosvětová pravidla pro podobný výzkum a umožnila mezinárodní dohled.

Existují dobré argumenty, proč by to bylo i v zájmu virologů, kteří podobné experimenty považují za nezbytné (jinak totiž oboru hrozí nejistota). V praxi je to ovšem zatím spíše nereálné. Pandemie v tomto ohledu světové velmoci (především Čínu a USA) rozhodně nesblížila.

Do třetice tu máme zmíněnou (zatím pouze průběžnou) Burrovu zprávu. Ta naopak uvádí, že virus s větší pravděpodobností unikl z laboratoře. Otázkou je, jaké pro to má důkazy.

Tvrzení, či přesněji řečeno kvalifikovaný odhad, autorů zprávy vychází do značné míry z dokumentů samotné wuchanské laboratoře. Primárně ovšem pouze z veřejně dostupných zdrojů, konkrétně třeba pravidelných zápisů buňky čínské komunistické strany v ústavu, které mají poskytovat lepší pohled do dění uvnitř ústavu.

Autory zprávy zaujaly především informace z listopadu 2019. Podle nich se v té době objevují náznaky velkého problému. Jedna konkrétní zpráva (dostupná v online dokumentu) stranické buňky podle nich ukazuje na „nelidské pracovní podmínky“ a „skrytá bezpečnostní rizika“.

Ve stranickém žargonu údajně upozorňuje na to, že v laboratoři nastal problém: „I přes nejrůznější preventivní a ochranná opatření je nutné, aby pracovníci laboratoře pracovali velmi obezřetně, aby se vyhnuli provozním chybám, které vedou ke vzniku nebezpečí. Pokaždé, když k tomu došlo, členové stranické pobočky laboratoře Zhengdian (tedy laboratoře BSL-4) vždy pracovali v první linii a podnikli kroky k mobilizaci a motivaci ostatních výzkumných pracovníků.“

O několik dní později následovala návštěva velmi vysokého stranického pozorovatele. Který měl navíc přivézt instrukce přímo od čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Návštěva a zápis z ní mají podle zprávy signalizovat, že ústav čelil v listopadu 2019 vážné bezpečnostní situaci, že se k ní vyjádřili úředníci na nejvyšších úrovních čínské vlády a že byla přijata naléhavá opatření ve snaze řešit přetrvávající bezpečnostní problémy.

Což pochopitelně zní velmi vážně. Obzvláště pokud si to dáte (do velmi volné) souvislosti s případy vlny respiračních onemocnění mezi personálem laboratoře. Bohužel se nezdá, že by tato závažná informace při bližším zkoumání obstála.

Jak si brzy na sociálních sítích všimli překladatelé a rodilí čínští mluvčí, interpretace dotyčného čínského textu je poněkud nestandardní. Text podle těchto kritických hlasů nenaznačuje nic mimořádného a jde pouze o poněkud květnatou stranickou mluvu.

V podstatě říká, že „členové strany jsou vždy v první linii a připraveni pomoci“. Mluví tedy obecně, ne o nějaké konkrétní události či událostech (příklad z twitteru). S interpretací, že text obsahuje jen stranické fráze a nepopisuje nic zlověstného, souhlasí i český překladatel z čínštiny Martin Kříž: „Je to spíš něco jako proklamace, že ti členové, myšleno jako partajní členové, jsou vždy v první linii.“

Pozorovatelé si také všimli, že přesně stejný text, i s výrazem „první linie“, se objevil ve stranickém hlášení buňky z ústavu už během léta. Dotyčný ho prostě překopíroval, což tedy pro žádnou mimořádnou událost nesvědčí.

Zpráva také poukazuje na velmi rychlý vývoj čínských vakcín proti SARS-CoV-2, jako možnou indicii předchozí znalosti viru ze strany čínských vědců. Jinak řečeno naznačuje, že vývoj vakcíny mohl být tak rychlý proto, že virus už v Číně znali, a tak už 24. února si mohl jeden čínský armádní tým podat patent na vakcínu proti covidu.

Bez kontextu to opravdu zní podezřele. Ovšem v tom případě by mělo být možná ještě překvapivější, že v USA v té době bylo už takových patentových žádostí podáno několik. Vůbec první si podala už 27. ledna nakonec neúspěšná společnost Novavax, jejíž vakcína kvůli problémům se samotnou výrobou přišla na trh až v roce 2022.

Moderna si podala žádost na patentování své mRNA vakcíny jen o den později, 28. ledna. A brzy následovaly další, jak ukazuje časová osa z článku v časopise Nature Biotechnology.

Nechci tím říct, že celá senátní zpráva je špatná. Navíc znovu připomínám, že jde o její průběžnou podobu, do které nebyla zahrnuta údajně celá řada už nyní dostupných informací. Ale „heuréka“ moment tedy nepřinesla.

Takže odpověď na otázku po původu viru SARS-CoV-2 zůstává stejná: Jasné „nevíme“. Což je tak neuspokojivé, že spekulacím v této oblasti se bude i nadále dařit nejspíš tak dobře jako šíření covidu.

V plné verzi newsletteru TechMIX toho najdete ještě mnohem víc. Přihlaste se k odběru a budete ho dostávat každou středu přímo do své e-mailové schránky.