TechMIX: Od konzolí ke kanibalům a zase zpátky

Dnes zkusím takový menší experiment. Možná to znáte: Vyprávíte příběh, narazíte na nějakou nesouvisející zajímavost, a najednou vyprávíte úplně jiný příběh. Tento způsob vyprávění nevyhovuje všem, ale občas je to překvapivě poučná zábava.

Člověk totiž prozkoumá témata, na která by nikdy nenarazil, a ocení provázanost dnešního světa se světem dávno minulým. Berte to jako nefiltrovaný náhled do mého roztěkaného tvůrčího procesu. Dnes konkrétně třeba zjistíme, co má herní konzole Xbox společného se starým Egyptem a jak s tím souvisí renesanční kanibalové. Tak se pohodlně usaďte, jdeme na to.

Novináři často dělají chyby při psaní slova bilion. V americké angličtině je totiž „billion“ označením pro naši miliardu. V tomto případě to ale není překlep. Microsoft chce koupit firmu Activision Blizzard za 69 miliard dolarů, což je skutečně 1473 miliard korun, tedy jeden a půl bilionu. Pro lepší představu to přibližně odpovídá rozpočtu ČR na rok 2019. Pokud deal schválí americký regulátor, půjde o nejdražší akvizici v technologiích vůbec.

Ohromná částka za firmu, o které jste nejspíš – pokud nehrajete počítačové hry – nic moc neslyšeli. Jak si všímá kolega Konstantin Sulimenko v podcastu Trafika, je to akvizice, o které ani novináři moc nepíšou. Asi jim zatím svět virtuálních her nepřijde moc důležitý.

Jenže Microsoft bere počítačové hry vážně. V odvětví se točí ohromné peníze a potenciál pro budoucí růst je ohromný. Když jsem před 15 lety začal psát o technologiích, probíhala zrovna první vlna on-line herní revoluce. Už tehdy se mluvilo o svatém grálu: Nemusíte hru instalovat na svůj počítač a budete ji hrát vzdáleně, prostřednictvím předplatného.

Dnes je tento milník on-line hraní téměř na dosah. Microsoft se chce postarat o to, aby Facebook nebyl v novém „metavesmíru“ jediným hráčem, poznamenává WSJ. Koupě úspěšné, byť trochu rozkodrcané herní firmy dává Microsoftu možnost ukrojit si velkou část virtuálně-herního koláče, který dnes zatím neexistuje.

Není to poprvé, kdy Microsoft překvapil celý svět svou odvážnou sázkou na počítačové hry. Když firma v roce 2001 naskočila do konzolových válek svým prvním zařízením Xbox, přidělala tím pár vrásek manažerům v Sony, která vyráběla do té doby dominantní PlayStation.

Mimochodem, akcie Sony v reakci na oznámení microsoftí gigantické herní akvizice poklesly skoro o 10 %. I to je indikace, že si investoři začínají uvědomovat, jak budou „virtuální hry“ v budoucnosti důležité.

Příběh konzole Xbox je sám o sobě pozoruhodný (pro zájemce popsán velmi podrobně na Venture Beat). Bill Gates, tehdejší šéf Microsoftu, vsadil celou budoucnost firmy na operační systém Windows. Všechno muselo mít Windows. Zatímco na počítačích se mu tato tvrdohlavost vyplatila, dnes víme, že kvůli tomu Microsoft zřejmě propásl nástup tabletů a mobilních telefonů.

Jeden tým se ale tomuto diktátu vzepřel a v podstatě „tajně“ rozjel oddělení od windowsovského proudu. Paradoxně se dnes Windows 11 přibližuje logice ovládání, kterou zavedl Xbox. Právě osamostatnění od systému Windows umožnilo Xboxu nejen uspět, ale stát se dominantou na trhu herních konzolí (spolu s Playstation a méně úspěšným Nintendem).

S jedním z autorů původního Xboxu jsem dělal před šesti lety rozhovor: „Byl to rebelský projekt. Sešlo se nás pár, co jsme o herním průmyslu smýšleli podobně, a řekli jsme si: Je to příležitost uchopit to lépe, než je naše oficiální strategie. Xbox šel proti kultuře Microsoftu,“ řekl mi Otto Berkes, jeden ze „čtyř mušketýrů“, kteří si konzoli v rámci korporátu vybojovali.

Nedávno jsem četl o jiném ze čtveřice vynálezců Xboxu. Vývojář Seamus Blackley doma – jako řada z nás během pandemie – peče vlastní chleba. Jenže to dotáhl trochu dál než průměrný amatérský pekař. Blackley se snaží se co nejvěrněji napodobit staroegyptské bochníky. Byl dokonce popsán jako egyptolog-gastronom. Tohle spojení mi evokuje archeologa, který ochutnává mumie nalezené v egyptských sarkofázích.

Zní vám to přitažené za vlasy? Tak to asi neznáte jednu opravdu šílenou – a nechutnou – kapitolu evropské archeologie. Poslední varování: Pokud právě jíte, tuhle kapitolu přeskočte.

Na fenomén pojídání mumií jsem poprvé narazil, když jsem dělal fanouškovské titulky k seriálu Futurama. Je to mimořádně praštěný seriál, jehož scénář ostatně psala skupinka šprtů zahrnující absolventy doktorského studia fyziky, informatiky nebo chemie. Proto je v seriálu ukryto spoustu chytrých narážek a hned dva tajné jazyky. Každopádně ve třetím díle první série podivínský génius Prof. Farnsworth zděšeně zjišťuje, že jeho vzdálený synovec právě nevědomky snědl vzácnou, dosud neporušenou mumii císaře Nimbaly: „To je skandál! Tu mumii jsem chtěl sníst já!“

Tento vtip je ještě vtipnější, když víte, že ve středověku bylo pojídání mumifikovaných lidí oblíbeným koníčkem vyšší třídy a běžnou ingrediencí v léčivech. Vážně, nevymýšlím si. Bohatí Evropané 17. století byli kanibalové. „Evropané všech společenských vrstev, od duchovních až po královskou rodinu, běžně užívali léky, jejichž složkou byly části lidského těla. Většinou se jednalo o práškové části mumií, ale podporováno bylo i čerstvější lidské maso,“ popisuje Katie Serena pro ATI.com.

Pro zájemce existují i knihy věnované této málo známé části naší nedávné historie: Medicínský kanibalismus a Mumie, kanibalové a upíři. Nenašel jsem o tomto prapodivném zvyku zmínky v české literatuře, takže pokud někdo máte tip dokládající tyto kanibalské pokusy i v české kotlině, pošlete mi zprávu.

Kde jsme to byli? Už vím. Dávná medicína a archeo-gastronomie. Na mém oblíbeném podcastu Radiolab – jehož archiv doporučuji všem, kdo se zajímají o popularizaci vědy – jsem slyšel neuvěřitelný příběh o profesorce vikingských studií jménem Christina Lee. Ta během svého studia historických textů narazila na opakovaně zmiňovaný recept na středověký lektvar.

Ve spolupráci s doktorkou mikrobiologie Freyou Harrisonovou se jim povedlo replikovat recept z více než tisíc let staré knihy, kterou bychom dnes nazvali polní farmaceutickou příručkou. Neznámý autor v ní popisuje různé recepty na lektvary a léky. A jeden z nich, nazvaný jednoduše „nejlepší medicína“, měl zřejmě léčit bakteriální infekci.

Obsahoval celkem běžné ingredience jako víno, cibuli a česnek, ale také kravskou žluč. Akademičky dokonce kvůli autentické replikaci vytvořily vlastní bronzový hrnec, ve kterém měl lektvar čekat devět dní a devět nocí. A pak Harrisonová lektvar vyzkoušela v laboratoři. „Myslely jsme si, že vzhledem ke složení bychom mohly zaznamenat nějaký malý léčebný účinek proti bakteriím, ale nebude to nic zásadního.“ Ale bakterie stafylokoka čekal masakr. Lektvar z tisíc let starého receptu je zabíjel s více než 99,99% úspěšností.

Vědkyně tento lektvar poslaly do dalších laboratoří, a tam se výsledek opakoval. Jejich spolupracovnice z Texasu dostala vzorek a vyzkoušela jej proti odolným bakteriím MRSA. A pak jim po týdnu poslala e-mail. Jen tři slova. „What the f-?“

„Nejlepší medicína“ z roku 900 dokázala zabít přes 90 % tzv. superbakterií, se kterými si neporadí moderní antibiotika. Vzhledem k tomu, že odolnost bakterií vůči antibiotikům nás v následujících letech bude trápit stále častěji, jedná se o překvapivě povzbudivou zprávu. A je to také ukázka toho, jak užitečná může být spolupráce napříč vědeckými obory.

Vývojář Seamus Blackley – pamatujete, ten, co si v Microsoftu vyšermoval Xbox – si nedělá ambice, že svým staroegyptským bochníkem vyléčí superinfekci. Jen má hodně času i peněz na svůj koníček, a tak jde ve své snaze o věrnost původnímu receptu poněkud dále, než je obvyklé.

Amatérský egyptolog Blackley s pomocí archeoložky Sereny Loveové extrahoval zbytky kvásku ze zachovalých hliněných nádob. Poté s pomocí laboratoře na University of Iowa oživil bakterie a obnovil tak více než čtyři tisíce let starý kvas.

Pečlivý výběr ingrediencí co nejvíce podobných těm ve starém Egyptě se podle něj vyplatil. „Cílem je vyrobit těsto z totožných ingrediencí, jaké jedly kvasinky před 4500 lety. Vůně tohoto droždí se nepodobá ničemu, co jsem kdy zažil,“ poznamenal Blackley na twitteru. Výsledný pecen nařízl do tvaru hieroglyfu značícího chléb.

Pečivo je lehké a vzdušné, obzvlášť na to, že se jedná o 100% starozrnný bochník. „Vůně a chuť jsou neuvěřitelné. Jsem plný dojetí,“ tweetoval nadšený Blackley. „Je to neuvěřitelně vzrušující a jsem ohromen, že se to povedlo.“

Blackley se o pečení chleba zajímá už dlouho a staroegyptský bochník byl jistým vyvrcholením této konkrétní fascinace. „Vesmír je úžasný, a i v rámci nejmenší věci je ohromné množství komplexních a krásných zajímavostí. Přijde mi skoro jako zločin se o to všechno nezajímat,“ popsal Blackley v rozhovoru. A pokud máte hodinu a půl času, dozvíte se i jedno nečekané překvapení.

Ne, já vám to prozradím. Blackley zmíní, že logo Xboxu je ve skutečnosti naříznutý pecen chleba. Kulatý bochník se totiž tradičně označuje křížem neboli písmenem X. Když víte, co hledat, nemůžete podobnost přehlédnout.

Sluší se ale dodat, že v tomto případě nejde o nějaký symbol, který Blackley do loga tajně zakódoval pro příští generace: „Původní logo vypadalo jinak. A s tímto (kulatým) přišel Microsoft až poté, co jsem odešel. Ale je to jasný bochník. Není to úžasné?“

V plné verzi newsletteru TechMIX toho vždy najdete ještě mnohem víc. Přihlaste se k odběru a budete ho dostávat každou středu přímo do své e-mailové schránky.