Článek
Čtete ukázku z newsletteru TechMIX, ve kterém Pavel Kasík a Matouš Lázňovský každou středu přinášejí hned několik komentářů a postřehů ze světa vědy a nových technologií. Pokud vás TechMIX zaujme, přihlaste se k jeho odběru!
Pokud se nic nezmění, v roce 2035 by při pokračování současného trendu mohla trpět nadváhou či obezitou polovina světové populace. Vysloveně obézních v medicínském smyslu slova by měly být zhruba dvě miliardy lidí.
Velká část této špatné zprávy je vlastně založená na dobré zprávě, že řadě oblastí světa se ekonomicky daří lépe než v minulosti. Teprve tak dohání bohaté země, které už jsou nadváhou „prolezlé“ skrz naskrz. Ve skupině s Body Mass Index (BMI) vyšším než 25 je například hned 70 procent českých mužů (včetně vašeho autora, pochopitelně).
Také dobře víme, že hubnutí, především dlouhodobě udržitelné, je náročné a velké většině lidí s nadváhou se ho nikdy nepodaří dosáhnout. Je to téma na úplně jiný text, ale obecně řečeno platí, že redukce váhy je pro naše tělo fyziologicky mnohem náročnější než přibírání. Z dobrých evolučních důvodů se lidský organismus rychlému poklesu váhy snaží zabránit. Ostatně vyvíjel se v prostředí s problémem opačným, tedy nedostatkem potravy.
Moderní svět hojnosti ale začíná nabízet i opravdu efektivní možnosti, jak problém alespoň redukovat. Například po desetiletích výzkumu procesů, kterými se v těle reguluje chuť k jídlu, přišla na trh nová generace velmi účinných farmaceutických přípravků.
Ty prokazatelně vedou u obézních pacientů k významné redukci váhy zhruba o 15 procent, v některých skupinách pacientů ještě vyšší (u teenagerů o 20 procent). A co je v tuto chvíli důležité, tím jejich přínosy nekončí.
Chránit srdce
Na začátku srpna se totiž objevily jasné důkazy o tom, že přípravek Wegovy o 20 procent snižuje výskyt závažných kardiovaskulárních příhod, tedy třeba infarktů. Šlo o lidi minimálně s nadváhou (BMI>27), kteří za sebou měli nějaké srdeční potíže. Podobný účinek byl prokázán u pacientů s cukrovkou, u zdravých nikoliv. „Je to docela zásadní zlom,“ říká obezitolog Martin Haluzík z pražského IKEMu.
Jde zatím jen o průběžné výsledky. Ty úplné by měly být prezentovány na odborné konferenci do konce roku. Zatím víme, že do studie s názvem SELECT bylo zařazeno 17 604 osob starších 45 let, které již trpěly kardiovaskulárním onemocněním (ale neměly diabetes).
Účastníci dostávali buď injekce se semaglutidem, nebo placebo, a lékaři je sledovali po dobu až pěti let. Ti, kteří dostávali lék, měli o pětinu nižší riziko výskytu srdečního infarktu, mrtvice či dokonce úmrtí na kardiovaskulární onemocnění než účastníci na placebu. Dodejme, že podobný efekt by asi mělo podávání statinů, tedy léků na vysoký tlak, ale ty zase nezpůsobí redukci hmotnosti. Což má pochopitelně nemalý vliv i na celkové zdraví pacienta a kvalitu jeho života.
Vědci obecně očekávali, že semaglutid bude chránit před srdečními chorobami. Obezita je sama o sobě důležitým rizikovým faktorem kardiovaskulárních onemocnění a snížení hmotnosti může vést ke zlepšení dalších rizikových faktorů, jako je krevní tlak a hladina cholesterolu; existují také důkazy, že lék může například zlepšit metabolismus mastných kyselin a snížit výskyt zánětů. „Těch možných pozitivních vlivů je opravdu celá řada,“ říká Martin Haluzík.
Přesný mechanismus účinku přípravku tedy neznáme. Až další studie jasně ukážou, do jaké míry ochranný účinek souvisí s úbytkem hmotnosti a do jaké míry s dalšími, lékem vyvolanými změnami.
Výsledky studie (pokud se potvrdí, ale to se čeká) by přesto mohly výrazně změnit současnou lékařskou praxi v oboru preventivní kardiologie. „Jedná se pravděpodobně o nejdůležitější studii v mém oboru za posledních deset let,“ řekl k výsledkům pro časopis Nature Michael Blaha z centra pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění Johnse Hopkinse ve státě Maryland.
Přípravek by totiž mohl pomoci pacientům, kterým současná medicína obecně příliš pomoci nemůže. (Ostatně léčba obezity zatím prostě neměla dobré výsledky, proto i ta „epidemie“.)
Přesvědčí pojišťovny?
V USA i EU jsou zatím podle všeho velmi účinné látky pro ztrátu hmotnosti vnímány jako „přípravek životního stylu“. Což z pohledu pacienta znamená především to, že nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, alespoň tedy ne na ztrátu váhy. (Některé z nich jsou schváleny pro pacienty s cukrovkou 2. typu.)
Lék už je v tuto chvíli přesto prodejním šlágrem. I přes značnou cenu je zájem na volném trhu obrovský a léku byl v posledních měsících v Česku i celosvětově nedostatek. V Německu je dostupný od poslední červencového týdne za ceny od zhruba čtyř do sedmi tisíc korun měsíčně podle dávky. O přípravek byl přesto velký zájem, což jen ukazuje, jak vysokou cenu má pro nás hubnutí.
Německá cena je přitom výrazně nižší než v USA, kde měsíční kúra vyjde na zhruba 30 tisíc korun. Což je dobrý příklad, proč je americký trh pro farmaceutické firmy tím nejlukrativnějším a velké inovace se právě do USA dostávají nejrychleji. Ale pochopitelně to pak spolu s mnoha dalšími silnými faktory přispívá k celkové drahotě amerického zdravotnictví. Cenová regulace v jiných zemích sice zpomaluje příchod novinek, ale jen mírně, a v mnoha dalších ohledech pomáhá snižovat celkové náklady na zdravotní péči.
Byť tedy zatím výroba nestačí pokrývat poptávku, producent, společnost Novo Nordisk, doufá, že nové výsledky odbyt ještě výrazně zvýší. Kdyby totiž lék skutečně snižoval riziko kardiovaskulárních onemocnění, mohlo by to pojišťovny přesvědčit, aby zvážily alespoň částečnou úhradu, domnívá se výrobce. (A trhy to vidí podobně, protože hodnota Novo Nordisk po publikaci vědecké studie stoupla o 20 procent.)
O schválení přípravku pro léčbu problémů se srdcem a možná i další indikace by chtěla firma údajně požádat do konce roku, a to jak ve Spojených státech, tak v Evropě. Vzhledem k tomu, jak je efekt silný, vidí odborníci jejich šance jako velké.
Kdo to zaplatí?
Otázka úhrad léku se semaglutidem (a případně dalších podobných přípravků, které se připravují) bude nepochybně předmětem řady analýz. Je ovšem dosti pravděpodobné, že z alespoň krátkodobého hlediska to pro zdravotní pojišťovny bude nepříjemný náklad.
Přínosy se projeví až za delší dobu, ale náklady bude nutné hradit hned. Léky jsou zatím patentově chráněny a na trhu tak není konkurence. Nejde také o jednorázový přípravek: Pacient ho musí používat dlouhodobě, v mnoha případech zřejmě doživotně, aby přínos zůstal zachován. Lék totiž doslova snižuje jednu složku „chuti k jídlu“. Když se vysadí, apetit se vrátí na původní úroveň.
I bohaté zdravotnické systémy tedy k účinným lékům „na hubnutí“ zatím přistupují velmi opatrně. I v bohatém Dánsku, tedy domovské zemi výrobce Nordisk, byla žádost o úhradu přípravku z veřejného zdravotního pojištění zamítnuta. Zdůvodnění uvádělo, že přínos neodpovídá finančním nákladům. To bylo ovšem za situace, kdy „nebylo jisté, zda má lék vliv na snížení výskytu kardiovaskulárních komplikací a úmrtnosti“. Hodnocení a analýza nákladů a přínosů se tedy bude určitě ještě měnit.
Zároveň je ale jasné, že se zdravotnické systémy musí obávat ohromného nárůstu zájmu o přípravek. Největší dánská soukromá zdravotní pojišťovna Danmark poskytovala pojištěncům příspěvek na léky na hubnutí. Ovšem už od příštího roku jej poskytovat nebude kvůli „obrovskému nárůstu poptávky“.
Ve Velké Británii bude v rámci dvouletého pilotního programu přístup k přípravku Wegovy zpočátku umožněn prostřednictvím nemocničních specialistů. Je také omezen pouze pro osoby s indexem tělesné hmotnosti (BMI) nejméně 35, tedy vážnou obezitou, a s jedním onemocněním souvisejícím s hmotností, jako je cukrovka nebo vysoký krevní tlak. Přístup k léčbě tak bude mít jen asi 35 tisíc lidí ze zhruba 17 milionů Britů, kteří spadají do kategorie „obézních“ (tj. BMI nad 30).
Bude ale taková situace opravdu udržitelná, když má ztráta hmotnosti nezpochybnitelné zdravotní přínosy, a ještě je tak oceňována sociálně? Zvláště když v přípravě, tedy v nějaké fázi vývoje či už ve schvalovacím procesu, je řada dalších léků s podobným účinkem, z nichž některé by mohly být ještě účinnější.
Odborníci neustále upozorňují, že nové přípravky by měly být hlavně pro motivované lidi a měly by být spojené i se změnou životního stylu. Ale pokud bude stávající trend pokračovat a účinnost podobných přípravků ještě poroste, „pár kilo dolů“ může být z medicínského hlediska relativně triviální problém.
Pokud taková situace nastane – a zatím to tak úplně není – nevím, který ministr zdravotnictví bude chtít voličům vysvětlovat, že na žádný příspěvek na „zhubnutí“ v injekci či pilulce nedosáhnou.
V plné verzi newsletteru TechMIX toho najdete ještě mnohem víc. Přihlaste se k odběru a budete ho dostávat každou středu přímo do své e-mailové schránky.
