Článek
Několik set kilometrů na východ válka vstoupila do ošklivé fáze, kterou někteří označili za Putinův „plán B“. Ruský postup je velmi pomalý, v některých částech země je dokonce ruská armáda zřejmě v defenzívě či na ústupu. Tažení je neúspěšné a Rusko tak sází na zvýšenou bezohlednost.
Ukrajinci podle zpráv z bojiště dokázali najít pro danou situaci vhodnou flexibilní taktiku boje v malých, mobilních jednotkách. Hlavní roli v dosavadním vývoji situace hraje zřejmě neschopnost ruské armády. Zarážející je například míra, do jaké ruští vojáci komunikují přes otevřené kanály. Nebo skutečnost, že Rusko zatím neovládlo vzdušný prostor.
Má to řadu důsledků, včetně toho, že značné úspěchy v boji evidentně stále mají ukrajinské drony, o kterých jsme psali před dvěma týdny. Ty by v situaci, kdy by se ruská letadla mohla nad Ukrajinou pohybovat zcela nerušeně, nejspíše dlouho ve vzduchu nepřežily (nebo by neměly přežít).
V souvislosti se zprávami o nasazení ukrajinských dronů se objevily i zajímavé informace o tom, jak Ukrajině pomáhá nasazení jedné relativní technologické novinky: satelitního internetu. Hned na začátku invaze Elon Musk na výzvu ukrajinské vlády tweetnul, že systém Starlink je pro Ukrajinu zdarma. Navíc společnost poslala do země další terminály na příjem signálu.
Společnost SpaceX má v současné době na oběžné dráze zhruba 1500 funkčních minisatelitů pro šíření internetového signálu (o jejich fungování si můžete přečíst třeba v recenzi Živě.cz). Protože Starlink není závislý na pozemní infrastruktuře, může poskytovat dobré připojení i v místech, kde chybí nebo je poškozena. Viz test Olega Kutkova v Kyjevě 10. března.
Mimochodem, Kutkovovy tweety z Kyjeva jsou přímo neuvěřitelnou ukázkou „geekovství“. Stále pokračuje v experimentech s optimalizací satelitního připojení a poskytl rozhovor pro podcast specializovaný na „reverse engineering“, konkrétně především Starlink techniky.
Dodávky dalších terminálů na Ukrajinu pokračovaly ještě v březnu (poslední byla oficiálně potvrzena 18. března). Starlink se v polovině března stala nejstahovanější aplikací na Ukrajině. Podle společnosti Sensor Tower dosáhla 13. března aplikace nejvyššího počtu stažení vůbec: 21 tisíc za den. Většinou se jednalo o uživatele z Ukrajiny, uvedla firma pro WSJ. Dohromady už si aplikaci na Ukrajině stáhlo téměř 100 tisíc uživatelů. Systém je přitom primárně určen pouze pro armádu a záchranáře. Civilních uživatelů je v zemi podle všeho minimum.
Muskovy sliby byly v tomto případě skutečně něčemu platné a příspěvek SpaceX Ukrajině je podle dostupných údajů více než jen reklamní kampaň. Na rozdíl od jeho nevkusného návrhu na souboj muže proti muži s Vladimirem Putinem. Je sice jasné, že to bylo míněno v žertu, ale i jen to, že Musk s takovou myšlenkou přijde a zveřejní ji, říká dost o velikosti jeho ega. Zároveň je třeba přiznat, že Muskova hybris má své objektivní příčiny.
Tesla v Evropě
Tesla otevřela v Evropě svou první továrnu. V pondělí Musk přistál v Berlíně, aby se mohl zúčastnit oficiálního otevření prvního závodu elektromobilky v braniborské obci Grünheide nedaleko Berlína. Při ceremonii, které se zúčastnili mimo jiné německý kancléř Olaf Scholz, ministr hospodářství Robert Habeck a braniborský premiér Dietmar Woidke, předal šéf Tesly první auta novým majitelům.
Továrna začala fungovat necelé dva roky po zahájení výstavby. Muskovi se to samozřejmě zdálo pomalé a opatrně si stěžoval na německou byrokracii. Firma proto stavěla až do března 2022 jen na základě předběžných povolení. Jak řekl německý ministr Habeck při slavnostním otevření závodu: „Pokud by povolení nezískali, museli by [stavbu] rozebrat.“
Výroba by měla dosáhnout maxima zhruba v průběhu nadcházejících 12 až 18 měsíců – samozřejmě pokud Muskovým slovům v tomto případě můžeme věřit. Vyrábět se budou minimálně v dohledné době vozy Model Y.
Otevření továrny Giga Berlin bývá označováno za jeden z nejdůležitějších kroků společnosti za poslední roky. Tesla by díky němu měla v nadcházejících letech zvýšit podíl na důležitém evropském trhu. Současná praxe, kdy se vozy vyrábí v Číně v závodě Giga Shanghai a pak putují k zákazníkům po celé Evropě, je jen velmi těžko udržitelná.
Rychlý rozvoj výroby by mohl být pro automobilku velkou výhodou. Celý sektor se potýká s problémy v dodávkách klíčových komponentů, a Tesla by si tak mohla v Evropě upevnit své postavení světové elektromobilové jedničky. V posledních měsících a vlastně i letech byl například velkým tématem nedostatek čipů, s nímž se ovšem původně kalifornská, dnes texaská automobilka vyrovnala lépe než konkurence (dobré shrnutí ve WSJ).
Tesla má mezi zaměstnanci nadstandardní množství softwarových inženýrů. Díky tomu byla schopna rychle přepsat software potřebný k integraci alternativních čipů do svých vozidel. Firma si také navrhuje vlastní komponenty (třeba obvodové desky), takže má „in house“ expertizu na to, aby rychle dokázala změnit jejich design v závislosti na tom, jaké jsou k dispozici součástky (čipy), řekl nejmenovaný zdroj z firmy pro Reuters.
Svou roli možná sehrálo i to, že Tesla má silnou pověst vycházející hvězdy. Někteří subdodavatelé jsou podle zdrojů WSJ ochotni právě a jen pro Muskovu firmu udělat věci, které pro jiné automobilky neudělají. Musk je navíc známý svým nesmlouvavým postojem k subdodavatelům – nemá problém se jich okamžitě zbavit, jakmile spolupráce není podle jeho představ.
Klíčovou složkou úspěchu Tesly je i víra generálního ředitele firmy ve vertikální integraci: Musk chce, aby si Tesla sama dokázala zajistit co nejvíce z toho, co je k výrobě vozů zapotřebí. Netýká se to jen softwaru, který je samozřejmě klíčovou částí „počítače na kolech“, jak šéf firmy její výrobky označil, ale třeba i nezbytných nerostných surovin. Tesla si například v roce 2021 přímo zarezervovala třetinu dodávek z největšího světového dolu na niklovou rudu na Nové Kaledonii.
Teď se tato samostatnost Tesly ukazuje jako ještě větší výhoda, než se mohlo zdát před několika lety. Velký konkurent Tesly v elektromobilovém sektoru, společnost Volkswagen, má problémy i kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Výroba jejich elektrických vozů už několik týdnů stojí a ještě nějakou dobu podle všeho stát bude. Ředitel výroby koncernu Christian Vollmer uvedl, že výroba elektromobilů nebude obnovena dřív než v dubnu.
Problémy mají továrny Zwickau, Drážďany a Mladá Boleslav. Což jsou jediné závody v Evropě, kde se dosud vyráběly elektromobily na platformě Volkswagen MEB. Tedy Volkswagen ID.3 / Cupra Born, Volkswagen ID.4 či Škoda Enyaq iV. Společnost rozjíždí ještě výrobu elektrických vozů v závodech v Emdenu a Hannoveru, ale tam jde zatím jen o přípravu výroby.
Problémy měl totiž ukrajinský dodavatel kabelových svazků pro elektromobily. Výrobu se údajně podařilo obnovit a firma si našla alternativní dodavatele. Ve Volkswagenu mohou ovšem pouze trnout, co se v napjaté síti dodavatelských vztahů přetrhne příště. Byť ani Tesla nepochybně v současné situaci nemůže být v klidu, před konkurencí se zdá být díky své filozofii ve výhodě. Jak by Muskovo ego mohlo nenabývat.
V plné verzi newsletteru TechMIX toho najdete ještě mnohem víc – třeba analýzu souvislostí mezi názory na očkování proti covidu a na ruskou invazi na Ukrajinu. Přihlaste se k odběru a budete ho dostávat každou středu přímo do své e-mailové schránky.
