TechMIX: Lovci netopýřích virů se vrací do práce, ale s přísnými pravidly

Nezisková organizace EcoHealth Alliance se stala známá i v Česku díky spolupráci s virologickým ústavem ve Wuchanu – a tedy v souvislosti se stále nevyvrácenou domněnkou, že virus mohl uniknout z laboratoře.

I když je původ viru SARS-CoV-2 stále neznámý, rozhodnutí je významným zvratem v komplikovaném příběhu, který dostal malou neziskovou organizaci z New Yorku na přední stránky novin, do internetových diskuzí a také politických sporů hned v několika zemích světa. EcoHealth Alliance nemá žádné vlastní zdroje příjmů, žije z darů a grantů, a do velké míry negativní pozornost tedy výrazně omezila její fungování.

V dubnu 2020, poté co tehdejší americký prezident Trump naznačil, že SARS-CoV-2 může pocházet z wuchanské laboratoře, EcoHealth Alliance přišla o svůj grant u amerického NIH. Tento „Národní ústav zdraví“ je kolos s rozpočtem zhruba jednoho bilionu korun ročně (45 miliard dolarů v roce 2022), a tedy klíčový zdroj podpory biomedicínského a zdravotnického výzkumu.

Pro upřesnění dodejme, že po tomto kroku následovalo ještě byrokratické divadlo: NIH grant o několik měsíců později obnovil a okamžitě pozastavil, dokud nebudou splněny určité podmínky. Ty ovšem podle EcoHealth Alliance bylo v té době zcela nemožné splnit.

Grant měl zajišťovat prostředky právě na výzkum toho, jak mohou koronaviry přeskakovat z netopýrů na člověka. Podle zpráv se z grantů (a případně dárcovských peněz) platilo vše možné, od výzkumu virů v laboratoři přes modelování ekonomických a zdravotních dopadů lidské činnosti (třeba odlesňování) až po tvorbu osvětových materiálů. Jako je například kniha „Jak žít bezpečně s netopýry“, která má snižovat riziko přenosu netopýřích virů na člověka.

S tím, jak sílila debata kolem původu viru SARS-CoV-2, sílila i pozornost upřená na EcoHealth Alliance. Na jednu stranu to není nijak překvapivé, protože organizace se věnovala přesně té otázce, která nás všechny začala pálit. Koronaviry byly v jejím hledáčku celé roky.

Výzkum mimo jiné už několik let před pandemií odhalil v Číně osoby, které měly v krvi protilátky proti netopýřím koronavirům. Zjevně tedy ukázal, že netopýří viry na člověka čas od času přeskakují – což by v důsledku mohlo vést ke vzniku nové nemoci.

Ale to nebyl ten hlavní důvod pozornosti. Tím byly experimenty prováděné v laboratořích wuchanského ústavu. Během nich výzkumníci připojili protein hrotu různých divokých netopýřích koronavirů k jiné virové „kostře“, aby zjistili, zda vzniklí „kříženci“ (chimérické viry správně řečeno) mohou infikovat lidské buňky (ne přímo člověka, ale jen buňky ve zkumavce).

Nejen u koronavirů je totiž funkce zmíněného hrotu („spike“) klíčová pro fungování celého viru. Přenesení hrotu na jiné, mnohem dobře poznané viry, se kterými lze dobře zacházet, umožňuje zkoumat i jinak dosti exotické koronaviry a jejich vlastnosti.

Brzy se ozvali kritici, podle kterých je nutné považovat tento výzkum za vysoce rizikový, protože v jeho rámci mohou tyto „zkřížené“ viry získat nové schopnosti (tzv. „gain of function“) a tak se stát třeba člověku nebezpečnějšími.

Výzkum tedy měl minimálně probíhat pod mnohem větším dohledem, případně jej NIH vůbec neměl platit. Podle jiných, třeba Anthonyho Fauciho, to tak nebylo a výzkum do této regulované kategorie nespadá (debatu jsem popsal v TechMIXu v říjnu 2022).

Ovšem poprask kolem EcoHealth Alliance pouze sílil. Zpravodajský web Intercept požádal podle zákona o veřejném přístupu k informacím o záznamy z pokusů, které ukázaly, že některé chimérické viry se replikovaly nečekaně úspěšně (znovu tedy v kultuře lidských buněk).

NIH a EcoHealth se neshodly na tom, zda byl tento výsledek neprodleně nahlášen, jak vyžadoval grant. (Ve výsledku to vedlo k tomu, že pravidla pro tento typ výzkumu se v USA vyjasní a zpřísní. Tak to alespoň začátkem tohoto roku doporučil poradní výbor NIH.)

„Lovcům virů“ nepomohlo ani to, že si příliš nepotrpěli na účetnictví, ve kterém se objevily nejasnosti a nesrovnalosti. EcoHealth Alliance tak špatně vykazovala i cesty třeba právě do Wuchanu, což celkem pochopitelně jen živilo další spekulace.

Nový čtyřletý grant je okleštěnou verzí původního grantu. Poskytuje organizaci 576 tisíc dolarů ročně (tedy nějakých 10 milionů korun), nezahrnuje ovšem celou řadu prvků, které původní grant měl. Nové podmínky neumožňují vytváření chimérických („křížených“) virů a EcoHealth Alliance musí dodržovat nová podrobná pravidla pro vedení účetnictví a vykazování.

Ostatně grant číslo R01AI110964 je možná tím nejbedlivěji sledovaným v historii agentury. Projekt již nezahrnuje sběr nových vzorků netopýrů ani práci s živými viry. Spolupráce s wuchanským ústavem je prakticky vyloučena.

Jediné, čím může čínský ústav přispět, je více než 300 (celých a částečných) genomů netopýřích koronavirů souvisejících se SARS, které má ve své databázi. EcoHealth Alliance má mimo jiné výslovně zakázáno provádět jakýkoli výzkum i jinde v Číně nebo sbírat jakékoli nové vzorky obratlovců, včetně výše zmíněných netopýrů.

Kromě toho bude mít EcoHealth Alliance zakázáno provádět jakoukoli práci, která by podle názoru mateřské organizace NIH a amerického ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb (HHS) mohla zvýšit virulenci nebo schopnost přenosu viru.

Revidovaný grant také nařizuje důkladnější dohled nad financemi a účetními postupy EcoHealth Alliance. Řídí se přitom do značné míry zprávou amerických federálních auditorů z ledna letošního roku.

Podle ní EcoHealth Alliance nesprávně vykázala výdaje ve výši přibližně 90 tisíc dolarů. (Mimochodem, zpráva rovněž vytýká NIH, že grant pro EcoHealth Alliance ukončila neoprávněně, takže z ní nikdo nevychází úplně dobře.)

Řada vědců, kteří grant komentovali na sociálních sítích či v médiích, uváděla, že nikdy neviděli grant s tolika podmínkami. Ovšem Peter Daszak, ředitel EcoHealth Alliance, pro časopis Science řekl, že jeho skupina je spokojená: „Teď se konečně můžeme vrátit k práci.“

Daszak se domnívá, že i pouhé procházení archivovaných vzorků může být velmi prospěšné a může odpovědět na některé zásadní otázky ohledně koronavirů. Třeba už to, proč jsou tak úspěšné a rozmanité.

Velkou změnou prošel také přístup EcoHealth Alliance k veřejnosti a organizace připravila rozsáhlou prezentaci o novém grantu. V ní například zdůrazňuje to, co jsme už zmiňovali, tedy že nebude provádět žádné laboratorní pokusy, které by mohly být vykládány jako „vylepšování“ virů: „Nebudeme provádět žádný terénní výzkum v Číně ani nebudeme provádět žádné další odběry vzorků z lidí nebo netopýrů v terénu, ani žádné pokusy s rekombinantními viry nebo infekční experimenty.“ (I když vytváření chimérických virů není ve skutečnosti nic tak nezvyklého.)

Cílem ale stále zůstává pochopit riziko šíření netopýřích koronavirů. Kromě zkoumání samotných archivních vzorků se z grantu bude platit i „detektivní práce“, jejímž smyslem je zpětně určit, proč jsou tyto viry tak rozmanité, proč se přenáší na lidi v tak vysoké míře a proč jsou některé z nich schopny způsobit onemocnění u lidí.

Měla by vzniknout mapa s vyšším rizikem výskytu potenciálně nebezpečných virů. Cílem je umožnit zacílit opatření v oblasti veřejného zdraví (třeba testování nebo hygienický dohled) na místa, kde je to nejvíce potřeba. Výzkumníci chtějí tedy zjistit, kterým lidem (nejen podle lokality, ale třeba i povolání či věku) hrozí nákaza nejspíše, a jak by se dala snížit.

Co se týče samotných virů, výzkum se má ptát mimo jiné i na to, proč se v této skupině virů vyskytuje tolik virů „složených“ (rekombinovaných), které mají v sobě kousky genetické informace z odlišných virů. Tahle otázka má přímo souvislosti s přenosem ze zvířat na lidi.

Konečně také vědci doufají, že výzkum poskytne další materiál (genetické sekvence, vzorky virů atp.), který by se mohl hodit při navrhování a testování léků či vakcín proti koronavirům. V tomto ohledu možná přínos nebude tak výrazný, protože EcoHealth Alliance už není ve výzkumu koronavirů zdaleka tak osamocená jako před rokem 2020. Že by dvě koronavirové epidemie za dvě dekády přece jen něco změnily?

Celá řada vědců z oboru obnovení grantu veřejně přivítala. „Už bylo na čase,“ řekl třeba Gerald Keusch, který se podílel na petici proti zastavení grantu. Kritici se ovšem stále najdou. Jeden z nich, mikrobiolog Richard Ebright z Rutgers University, označuje obnovení grantu za „nehoráznost“, protože EcoHealth Alliance „hrubě a opakovaně“ porušila podmínky grantu.

Jiná kritička skupiny, molekulární bioložka Alina Chanová z Broad Institute, je s revidovaným grantem většinou v podstatě spokojena. Projekt v nové podobě je podle ní výrazně bezpečnější a „stojí za to“. Byť by preferovala, aby práci dělal někdo jiný než EcoHealth Alliance.

Ale kdo? Tahle dnes tak kontroverzní „neziskovka“ má zkušenosti jako prakticky nikdo jiný. Když si s odstupem času poslechnete nějaký rozhovor s Petrem Daszakem (třeba tenhle pro popularizační podcast o virologii TWiV), zjistíte, že EcoHealth Alliance se v minulosti jako jedna z mála organizací na světě věnovala věcem, které dnes zajímají každého. Nejen tento rozhovor působí prorocky – a to hlavně proto, že pandemii nebylo těžké předpovědět.

Skutečným úspěchem by bylo jí zabránit. Což se samozřejmě EcoHealth Alliance ani nikomu jinému nepovedlo. A mám vážné pochybnosti, že pár set tisíc dolarů ročně by to do budoucna mohlo změnit. Na to bude zapotřebí mnohem velkorysejší úsilí mnohem významnějších hráčů než jen aktivity jedné konspirátory „milované“ nadace.

V plné verzi newsletteru TechMIX toho najdete ještě mnohem víc. Přihlaste se k odběru a budete ho dostávat každou středu přímo do své e-mailové schránky.