Článek
Čtete ukázku z newsletteru TechMIX, ve kterém Pavel Kasík a Matouš Lázňovský každou středu přinášejí hned několik komentářů a postřehů ze světa vědy a nových technologií. Pokud vás TechMIX zaujme, přihlaste se k jeho odběru!
Jako novinář píšící o vědě a technologiích často slýchám, že jsou to disciplíny apolitické. Považuji to za legrační nedorozumění, které možná souvisí s historií technické novinařiny v socialistickém Československu.
Tehdy skutečně platilo, že redaktoři píšící o vědě a technice měli větší prostor psát objektivní zprávy, pokud si zachovali nekritický odstup od politiky. Ve skutečnosti je ale věda a technika se společenským – a tedy i politickým – děním velmi úzce provázána.
Hledat objektivní, vědecky a datově podložené odpovědi na společenské otázky je jednou z důležitých úloh vědců. Problém je, že takové odpovědi se obvykle někomu líbit nebudou. Věci, které nezapadají do našeho pohledu na svět, máme tendenci ignorovat.
Někdy se nám čísla nelíbí do té míry, že náš mozek doslova zapomene, jak počítat. To je dokonce experimentálně ověřeno. Když jsou nějaké statistiky v přímém rozporu s naší ideologií, nejsme schopni je správně interpretovat. Studie z roku 2013 tento jev nazývá „motivovanou numerickou gramotností“.
Lidé, kteří jsou proti střelným zbraním, nebyli schopni interpretovat (smyšlená) čísla, která by ukazovala na bezpečnost zbraní. A naopak lidé, kteří jsou proti regulaci držení zbraní, nebyli schopni přečíst čísla, která ukazovala na nebezpečnost zbraní. Takže na to myslete, až budete číst následující řádky…
Zbraně jsou v USA větší/menší problém, než se zdá
Spojenými státy otřásla minulý týden tragédie. Osmnáctiletý pachatel se vydal s útočnou puškou do základní školy v Texasu, ve které zabil 21 lidí, z toho 19 dětí. Policie dorazila na místo téměř okamžitě, se vstupem do budovy ale otálela více než hodinu, což bylo zřejmě fatálně chybné rozhodnutí. Více informací snad přinese vyšetřování, které se komplikuje, protože místní policie přestala spolupracovat s vyšetřovateli.
Jak ale připomínají mnozí komentátoři, neobvyklé detaily tohoto případu by neměly odvádět pozornost od obecnějších problémů, které se týkají střelných zbraní v USA. Spojené státy jsou totiž jedinou vyspělou zemí na světě, kde se takovéto incidenty dějí až neuvěřitelně často. Podle některých definic „hromadné střelby“ se jich v USA odehraje více než deset týdně (statistiky za rok 2022).
Podle přísnějších kritérií (například dle FBI) „incidentu zahrnujícího aktivního střelce“ jsou to desítky případů ročně. Narůst je v posledních letech výrazný, jen mezi lety 2020 a 2021 byl více než padesátiprocentní.
Střelby ve školách tvoří jen malou část těchto útoků, ale jsou to samozřejmě zločiny mimořádně zavrženíhodné, protože oběťmi střelců jsou tam především děti. Tyto případy elektrizují veřejnou debatu – prostor dostanou truchlící rodiče obětí, novináři se budou ptát politiků, co s tím hodlají dělat, a politici budou slibovat reformy, které se jim pak obvykle nepodaří legislativně protlačit.
Skutečná šíře tragédie se však odhalí, podíváme-li se na úmrtí zaviněná střelnou zbraní v celkovém kontextu. Především velmi rychle zjistíme, že jde opravdu o typicky americký problém. Amerika má s přehledem největší počet střelných zbraní na osobu na světě, desetkrát více než ČR, čtyřikrát více než Rakousko nebo Kanada.
Když se podíváme na počet úmrtí souvisejících se střelbou, USA je ve společnosti zemí jako Brazílie nebo Kolumbie, zatímco Kanada nebo evropské země mají podíl úmrtí střelnou zbraní pět- až desetkrát nižší. V USA umírá na střelbu 12 lidí na 100 tisíc obyvatel, v Rakousku 2,75 a v Česku je to 1,6.
Většinu úmrtí střelnou zbraní v USA tvoří sebevraždy (24 tisíc ročně, 54 %), následují vraždy (19 tisíc ročně, 43 %). Ve zbývajících třech procentech se skrývají nehody nebo policejní střelba, což je malý podíl, ale s často velmi tragickými příběhy.
Nešťastné náhody se totiž často týkají dětí, které například najdou špatně zabezpečenou zbraň. Právě mezi dětmi a mladými lidmi nyní střelné zbraně mohou za většinu úmrtí. V roce 2020 zbraně coby příčina úmrtí dětí a mládeže poprvé poskočily na první místo (druhé jsou teď automobilové nehody, jejichž podíl dlouhodobě klesá).
Hlavní příčiny úmrtí dětí a dospívajících ( do 19 let) ve Spojených státech v letech 1999 až 2020. Smrt zaviněná střelnou zbraní je nejčastější příčinou úmrtí mladých lidí v USA.
Na reálných datech tedy vidíme, že USA mají významný problém se střelnými zbraněmi: mezi obyvateli je velké množství zbraní, dochází k velkému počtu masových útoků a zbraně zabíjejí velké množství lidí. U dětí a mladistvých jde dokonce o hlavní příčinu úmrtí.
Zároveň ale zbraně zdaleka nejsou jediným problémem, kterému Američané čelí a který jim snižuje délku dožití oproti ostatním vyspělým státům. V kontextu veřejného zdraví (a zbraně lze považovat za problém veřejného zdraví) mají větší vliv faktory jako kouření, obezita nebo předávkování léky. Ale to samozřejmě nejsou tak dramatické a náhlé události, jako je masová střelba.
Očekávaná délka dožití v USA stoupá mnohem pomaleji, než v jiných vyspělých zemích. Ještě patrnější to je, když uvážíme, že za zdravotní péči vydávají Spojené státy nejvíce peněz na světě v přepočtu na kupní sílu obyvatel.
V neposlední řadě je třeba vnímat emocionální rozměr problému. Zbraně nejsou největší problém USA, ale jsou problémem viditelným. Většina amerických škol nikdy nebude čelit agresi střelce vybaveného útočnou puškou. Ale skoro každá škola (přesněji 96 % amerických škol) pořádá pravidelné tréninky pro takový případ. Sebelepší plán ale nemůže útočníkovi úplně zabránit v zabíjení. A psychologický dopad na žáky a studenty je ohromný.
Čísla nicméně v diskuzích o zbraních hrají druhé až třetí housle. Americká debata – kterou bohužel často nekriticky přenášíme i do Česka, přestože náš kontext je zcela odlišný – se opět motá v kruzích obvyklých klišé, jako „zbraně nezabíjejí, to lidé“ nebo „jediné, co zastaví padoucha se zbraní, je hrdina se zbraní“. Samozřejmě, že někdy se to skutečně povede. Statisticky vzato je ale „good guy with a gun“ spíše rétorická figura.
Kdyby skutečně „hrdina se zbraní“ zvyšoval bezpečnost lidí kolem sebe, tak by ve městech, kde chodí více lidí ozbrojených, bylo bezpečněji. Statistiky ukazují, že tomu tak není. „Meziroční změny v míře hromadné střelby ukázaly, že ve většině let byla míra hromadné střelby v restriktivních státech v průměru nižší než ve většině států, kde je střelba povolena,“ ukazuje jiná analýza. Reportér Jordan Klepper ve vtipné reportáži názorně demonstruje, že být „ozbrojeným hrdinou“ není až tak jednoduché.
Číselné argumenty ale – jak jsme si na začátku ukázali – řadu lidí nepřesvědčí. V tomto směru může být účinnější pokrytectví lidí, kteří jsou placeni za to, aby vystupovali proti regulaci zbraní. Třeba zákaz zbraní na sjezdu Národní asociace držitelů střelných zbraní nebo útěk šéfa této organizace na luxusní jachtu z obavy, že by se mohl stát terčem útoku. Že by ani tito radikální zastánci střelných zbraní nevěřili tomu, že víc zbraní znamená větší bezpečí?
Jsou to v porovnání se statistikami nepodstatné jednotlivosti. Ale právě takové věci lidem často utkví v paměti. A budou pak třeba ochotnější naslouchat radám vědců ohledně toho, co by se proti masové střelbě reálně dalo dělat.
V plné verzi newsletteru TechMIX toho najdete ještě mnohem víc. Přihlaste se k odběru a budete ho dostávat každou středu přímo do své e-mailové schránky.
