TechMIX: Hřbitov zrušených služeb Googlu se stále rozšiřuje

Naopak, podle různých počítadel už na „Google hřbitově“ skončilo přes 250 služeb, produktů a nástrojů. Některé asi vůbec neznáte, takže třeba ukončení služby Google Bookmarks nebo Google Fitstar Yoga jste nejspíš nijak neprožívali.

Pak jsou tam ale velké projekty, jejichž ukončení vyvolalo v komunitě velké rozhořčení. Já osobně jsem toto zoufalé rozčarování zažil už třikrát.

Poprvé v roce 2013, kdy Google ukončil provoz oblíbené čtečky RSS kanálů Google Reader. Jeden čas to byla moje nejpoužívanější aplikace. Měl jsem v ní uspořádáno několik set zdrojů a pomocí hvězdičkování jsem si nástroj „vycvičil“ tak, že jsem tam opravdu každý den našel to nejzajímavější z oblastí, které jsem sledoval. A najednou byl Google Reader pryč. Jistě, dočkal se pár náhrad od konkurence, ale už to nikdy nebylo ono.

Zcela nepoučen jsem o rok později nadšeně naskočil do betaverze Gmailu s modrou ikonkou a názvem Inbox. Byl to celkem revoluční koncept: nad již existujícím účtem Gmail jsem mohl fungovat s novým, krásně čistým rozhraním. E-maily byly uspořádány podle důležitosti, nástroj se učil a zdokonaloval, reagoval podle kontextu, urychloval časté odpovědi a uspořádal letenky nebo rezervace.

Reakce uživatelů i odborné veřejnosti byly nadšené. Během pár měsíců jsem si betaverzi zamiloval a začal jsem ji používat jako svůj hlavní e-mailový klient. Povzbuzovalo mě v tom i to, že sám šéf Google mluvil o Inboxu jako o budoucnosti Gmailu: „Inbox je pro vás. Inbox pracuje za vás.“

Proto jsem bral jako celkem nefér, že v roce 2019 byl Inbox ukončen. Najednou už to nebyla budoucnost Gmailu, ale jen „experiment, ze kterého jsme se poučili“.

Google slíbil, že „všechny oblíbené funkce z Inboxu implementuje do Gmailu“. Částečně to splnil, ale na ty nejlepší funkce se nedostalo. A kdo podobně jako já používal posledních pět let Inbox, našel svůj Gmail v naprosto neuspořádaném stavu. To, co bylo v Inboxu uklizené, v paralelním Gmailu vypadalo jako neudržované skladiště bez jakéhokoliv systému.

Třetím případem byl můj oblíbený nástroj na třídění fotek Picasa, který Google udržoval opravdu dlouho. Od roku 2002 jej vypiloval ve fantastický software, který jsem mohl bez váhání komukoli doporučit na rychlou úpravu fotek. A pak jej najednou v roce 2015 ukončil.

Nahradil jej on-line verzí, ale „náhrada“ se tomu opravdu říkat nedá, jsou to úplně odlišné nástroje. Picasu mimochodem stále ještě můžete neoficiálně stáhnout a používat, ale Google už s ní nemá nic společného.

Samostatnou zoufalou kapitolou je dlouhodobá – a dlouhodobě neúspěšná – snaha firmy Google najít komunikační nástroj pro okamžitou komunikaci. Napřed to byl Google Talk (ukončen 2013), nahradit jej mohl Google Wave (2009 až 2012) nebo Google Buzz (2010 až 2011).

Aby Google předešel těmto neustálým ukončováním chatovacích nástrojů, představil v roce 2011 s velkou slávou svou sociální síť Google+. Projekt dokonce změnil tvář velké části služeb Google, firma se jej totiž snažila integrovat všude tam, kde to dávalo aspoň trochu smysl.

Brzy se ukázalo, že zájem lidí není moc velký. Pamatuji si, že jsem na „plusku“ potkával jen pár lidí. Což mi tak úplně nevadilo, nebyla to „uřvaná“ síť typu Twitter či Facebook. Ale bylo jasné, že za úspěch ji nejde označit ani při nejlepší snaze.

Když v roce 2018 vyšlo najevo, že z Google+ uniklo velké množství uživatelských dat, byl osud služby zpečetěn. Mimochodem, místo slova „ukončit“ použil Google v tomto kontextu hezké slovo „sunsetting“, což lze přeložit jako „zapadne nad ním slunce“.

Já osobně jsem nejvíc věřil nástroji Google Hangouts. Když v roce 2016 dostal několik konkurentů, aplikací z portfolia Google, které řešily prakticky to samé, trochu jsem znejistěl.

Rozhodně jsem ale nečekal, že Google nakonec zavře všechny tyto služby, a místo toho se pokusí uživatele přemigrovat do dosud naprosto okrajového nástroje Google Messages, který sloužil jen k posílání textových zpráv. Hangouts končí k listopadu 2022, respektive nekončí, bude „plně upgradován“.

Dlouho jsem přemýšlel, proč vlastně Google služby ukončuje tak často, že jsou tomu věnovány celé weby. Těžko je to důsledek nedostatku financí, Google (respektive mateřská firma Alphabet) patří k nejbohatším firmám světa. A neustálé ukončování oblíbených služeb vyvolává v uživatelích nejistotu a tím poškozuje značku Google.

Rozhodně to tak bylo v mém případě. Až opět uslyším prezentaci nějakého skvělého Google produktu, budu – jak se znám – zase nadšeným „early adopter“, tedy jedním z prvních uživatelů. Ale asi už po zkušenostech s Inboxem nesvěřím nové službě svá data a nebudu na ni spoléhat v každodenním životě.

Jedním z důvodů, proč Google ukončuje tolik služeb, je samozřejmě jejich obdivuhodná snaha stále inovovat a přicházet s novými, zajímavými řešeními. Jedním ze způsobů je povzbuzování zaměstnanců k tomu, aby pracovali na vlastních projektech a hledali nové inovativní přístupy.

Odvrácenou stranu ale anonymně popsali dva zaměstnanci Google (autenticitu jsem nemohl ověřit). Ve firmě jsou lidé odměněni a povyšováni za to, že něco nového spustili, představili veřejnosti. „Když k takovému startu dojde, všichni ambiciózní vývojáři z produktu odejdou, protože už tam nemohou získat žádné body,“ píše jeden z bývalých programátorů. Prý tomu říkali cyklus „Launch, Promo, Abandon“, tedy zveřejnit, zpropagovat, opustit.

Uvedení nové služby je zkrátka mediálně atraktivní, upoutáte na sebe pozornost na pódiu. Naopak údržba a pomalé rozvíjení produktu nikomu slávu nepřinese. „Kolik chyb byste museli opravit, abyste byli povýšeni? Nekonečno. Prostě to nejde, taková činnost je ignorována,“ píše jiný údajný programátor v roce 2018.

Toto bylo známé už v roce 2019, kdy Google uvedl službu Stadia. Hráči byli tehdy pochopitelně nejistí, a herní novináři serveru Kotaku se na to ptali šéfa projektu: „V komentářích jsme se často setkávali s názorem, že Google má dlouhou historii projektů, které spustí a pak je opustí. Myslím, že existuje obava uživatelů, kteří si mohou myslet, že Google Stadia je skvělá platforma, ale pokud se k ní připojím a utratím za ni peníze, jak si mohu být jistý, že u ní Google vydrží dva, tři, pět let?“

„Kdy tuto novou službu uzavřete?“ je přesně taková otázka, kterou nechcete při slavnostním spuštění nového produktu slyšet. Ale v kontextu Googlu – a samozřejmě i dalších on-line platforem – je to otázka zcela adekvátní.

„Rozumím obavám,“ odpověděl tehdy Phil Harrison, šéf Stadia. „Myslím si však, že se stačí podívat na výši investic, které jsme do projektu Stadia vložili a nadále vkládáme. Jedná se o velmi, velmi významné úsilí napříč celou společností, které se netýká pouze mého týmu, ale také celého YouTube, naší technické infrastruktury a týmu pro práci se sítí. Představuje tisíce lidí, kteří na tomto podniku pracují.“

Letos projekt Stadia končí. A pro další platformy, které Google představí, bude zase o trochu těžší přesvědčit uživatele, aby do nich naskočili.

V plné verzi newsletteru TechMIX toho najdete ještě mnohem víc. Přihlaste se k odběru a budete ho dostávat každou středu přímo do své e-mailové schránky.