TechMIX: Apple chystá „průhledové brýle“. V cestě jim stojí lidská slušnost

Protože se psaní o technice věnuji už od roku 2004, často zažívám momenty déjà vu. Nepsal jsem už o téhle studii? Netvrdila už nějaká jiná firma, že vyrobila „nejmenší XYZ“? Nesliboval už v roce 2010 někdo „vyřešení tohoto problému“? Tyto zkušenosti mne pak často vedou k tomu, že k přelomovým vědeckým studiím i revolučním technologickým novinkám přistupuji skepticky. To na úvod k tomu, proč bude tenhle newsletter tak trochu „brzdící“.

O tom, že se firma Apple hodlá vydat do segmentu AR brýlí (Augmented Reality = rozšířená realita), se spekuluje už delší dobu, prototyp „mobilního počítače s displejem nasazeným před očima“ ostatně Apple ukázal už v roce 1996. V roce 2008 si Apple nechal patentovat „na hlavu nasazený displej“ nebo „metody pro zobrazování informací v prostoru“. Soudě podle patentu z roku 2019 by takové brýle dokonce mohly zkusit promítat obraz přímo na rohovku… (Nemůžu se rozhodnout, zda sem dát odkaz na Futuramu nebo nějaký vtip na „the real retina display“).

V posledních měsících ale zvěsti o „Apple brýlích“ dostávají konkrétnější podobu. Minulý týden přinesl Wall Street Journal shrnutí toho, co by vstup Applu do arény virtuální/rozšířené reality mohl znamenat: „Rozšířená realita je buď dalším způsobem, jakým budeme přistupovat k internetu, a nebo zcela pohltí naše smysly a stane se nezbytnou vstupní branou do metaverza,“ píše Christopher Mims (viz též můj článek o nedávném přejmenování Facebooku na Meta). „Každopádně by dopad AR mohl být obrovský. A několik faktorů naznačuje, že Apple má jedinečnou pozici k tomu, aby se mu v oblasti AR brýlí podařilo vytvořit nedobytnou pozici, jak se mu to kdysi povedlo s iPhonem.“ Naráží hlavně na silnou pozici Applu na americkém trhu (viz můj článek ze září) a unikátní „jablečné“ procesory M1 (jejich výhody tu podrobně popsal Matouš).

O tom, jak by Apple brýle měly vypadat, zatím mnoho nevíme. Analytik Ming-Chi Kuo se nicméně domnívá, že by Apple tímto zařízením mohl do deseti let nahradit iPhony a udělat z nich nejen herní a zábavní zařízení, ale i hlavní způsob konzumace obsahu. A tam jsem, přiznám se, docela skeptický.

Pamatujete si na zařízení zvané Google Glass? Mělo to být revoluční zařízení, které zcela změní způsob, jakým žijeme své životy, orientujeme se po světě a komunikujeme s okolím. Tato reklama z dubna 2013 ukazovala den viděný skrze Google brýle. Demonstrovala vše, co tento gadget uměl: průhledový displej před pravým okem, rozpoznávání řeči, natáčení videa, rychlé vyhledávání trasy, odpovídání na textové zprávy, videohovory… Přiznám se, že jsem byl tehdy nadšený, a jakmile se naskytla příležitost, brýle jsem začal testovat.

Při testování Google brýlí se celkem brzy ukázala zásadní nevýhoda tohoto futuristického zařízení. Není to zařízení neutrální. Máte jej neustále (doslova) na očích. Všichni kolem vás vidí, že je máte na očích. A přemýšlejí, zda je náhodou nefilmujete. Zatímco mobil strčíte do kapsy a tablet do batohu, tyto brýle prostě máte nasazené na obličeji. I když je nepoužíváte, ostatní si tím nemohou být jistí.

Když jsem s brýlemi přišel na tiskovou konferenci, byl jsem za exota. Znervózňovaly okolí, kudy jsem chodil, a velmi rychle jsem pochopil, proč se nositelům v anglickém světě přezdívalo „glasshole“. Tyto brýle byly navržené bez ohledu na společenské normy a mezilidskou komunikaci. Zkrátka pokud je vaším snem koukat do displeje, aniž by ostatní viděli, že koukáte do displeje, tyto brýle vám to stejně neumožní. Naopak, všichni kolem vás automaticky předpokládají, že je brýlemi zrovna nahráváte, natáčíte nebo ignorujete, i když to tak není.

Už dávno žijeme ve světě, kde nás kdokoli kdykoli může skrytě nahrávat a natáčet. Až budou Apple Glass (nebo Apple Glasses?) na světě, určitě je otestuji. Výkon iPhonů je ve srovnání s rokem 2013 ohromný, 4G/5G internet rychlejší a také displeje pokročily mílovými kroky. Společenské normy jsou ale, myslím, podobné. Jsem v tomto staromódní. Ve světě, kde má každý druhý člověk vedle oka (nebo dokonce v oku) kameru, se mi moc chodit nechce.

I kdybyste se snažili, řeckému písmenku omikron jste se v minulém týdnu zřejmě nevyhnuli. Podle prvních preprintů (vědecká studie, která ještě neprošla recenzním řízením, což je v tomto případě pochopitelné, jde o čerstvá data) je nová varianta SARS-CoV-2 nejen výrazně nakažlivější, ale také zvyšuje šanci reinfekcí. Tedy i lidé, kteří už nemocí covid-19 prošli, by mohli být touto variantou ohrožení. Matouš ve svém článku popisuje, co víme a co zatím nevíme.

Než se tedy pustíte do úvah jedním či druhým směrem, je dobré se zastavit. Je v pořádku chtít o nové variantě vědět co nejvíce. Zatím jsme ale ve fázi, kdy všechny údaje, které získáme, budou neúplné, potenciálně zkreslené výběrovou metodou nebo zkrátka ryzí spekulace. Vzpomeňme na únor a březen 2020, kdy jsme se poprvé dozvěděli o novém koronaviru. V době, kdy byl po informacích největší hlad, byly zároveň k dispozici jen kusé útržky. O měsíc později jsme měli mnohem lepší data.

Vyplatí se tedy být opatrný a očekávat spíše špatné zprávy, ale nebrat je ještě za definitivní. Už za dva týdny budeme nejspíše vědět o nakažlivosti, nebezpečnosti a smrtnosti nové varianty mnohem více než nyní. Klíčové budou především informace o reinfekcích a schopnosti obcházet očkování. A z hlediska veřejného vnímání bude také důležité, jaký dopad bude mít nová varianta na různé věkové skupiny.

Zatím se můžete podívat na náš článek o očekávané délce dožití. Psal jsem ho s tím, že se tento koncept bude ještě hodit a vyplatí se tedy jej vysvětlit interaktivní grafikou i „metaforickou“ animací. Aby snad zase někdo neříkal, že „když je někomu 75 let, tak už před sebou statisticky stejně moc roků neměl“.

Zajímá vás výběr těch nejzajímavějších longreadů o technologiích ze světových médií nebo tipy na netradiční vánoční dárky nejen pro šikovné děti? Přihlaste se k odběru newsletteru TechMIX a budete ho v plné verzi dostávat každou středu přímo do své e-mailové schránky.