Článek
Určitě jste zaznamenali, že se nám hodinky – často samy od sebe – o víkendu posunuly o hodinu dopředu. Každoroční rituál měl možná kdysi význam pro energetické úspory, i když dnes jsou jeho přínosy v této oblasti přinejmenším sporné.
Jaký je váš názor na letní čas? Bude to podle mého odhadu dost předurčené vaší konkrétní situací a zkušeností. Pokud máte pevnou pracovní dobu, letní čas vám pomůže maximalizovat letní slunečné večery. Také některé obchody a kina na letním času měřitelně vydělávají. Naopak jestli máte malé a pravidelně spící děti, přechod o hodinu dopředu a dozadu vám rozhodí rodinnou pohodu.
Podle čeho bychom se tedy jako společnost měli rozhodnout, zda letní čas zachovat, či se tohoto přežitku zbavit? Já často zmiňuji dopady změny času na zvýšenou nehodovost a zvýšený počet vážných pracovních úrazů. To jsou reálné a měřitelné dopady, které samozřejmě souvisejí s rozhozením spánkového rytmu.
„Pokud chceme zlepšit lidské zdraví, neměli bychom bojovat proti svým tělesným hodinám. Proto bychom měli opustit letní čas a vrátit se ke standardnímu času po celý rok,“ uvedla Společnost pro studium biologických rytmů. „Toto řešení by vyřešilo jak naléhavý, tak dlouhodobý problém letního času. Důrazně proto podporujeme, aby (vlády) zvolily trvalý standardní čas v zájmu zdraví a bezpečnosti svých občanů.“
Nebudu ale předstírat, že jsem v tomto nějak objektivní. Každý rok je pro mě letní čas bolestivý hned dvakrát. Ne snad přímo proto, že by narušil můj spánek (od toho mám Netflix, Twitter a kávu). Každý rok mě ale rozbolí hlava, když se snažím spočítat časový posun v různých zónách. Takže už jen kvůli tomu budu rád, až se letního času zbavíme.
Škoda, že jsme k tomu nevyužili roky 2020 a 2021. Během pandemických let se totiž beztak jelo podle úplně jiných režimů. Práce, škola, obchody, nic nefungovalo tak, jak jsme byli zvyklí. Jedna administrativní změna navíc by se v tom bývala ztratila. Tak snad s tím zrušením letního času nebudeme čekat.
Neuvěřitelně komplikované časové propočty
Programátoři se dělí na dvě skupiny. První skupina má dojem, že práce s časovými údaji přece nemůže být až takový problém. Rozhodně nic, co by nešlo naprogramovat za hodinu a půl.
Druhá skupina programátorů jsou ti, kteří již měli tu smůlu a při svém projektu s časovými údaji skutečně pracovat museli. V lepším případě jen v rámci jednoho místa, v horším případě s údaji z celého světa. A ti, kterým se dodnes vrací noční můry, dokonce potřebovali naprogramovat nástroj pro výpočet uplynulého intervalu mezi časem A a časem B.
Správné zacházení s časovými údaji patří k opravdu zapeklitým úkolům. Začněme časovými zónami. Těch není 24, jak by vás asi napadlo, ale rovnou 38. Proč? Z různých historických, politických nebo obchodních důvodů má třeba část Austrálie posun o UTC+9:30 a Nepál má dokonce zónu posunutou o pět a tři čtvrtě hodiny. Zapomeňte tedy na to, že byste jen přičítali a odečítali hodiny.
Pak přijde na řadu již zmíněný letní čas. Ne všude začíná a končí stejně. V USA třeba letos přešli na letní čas už 13. března, zatímco Evropa až 27. března a v Austrálii budou hodiny posouvat až 3. dubna. Ale pozor, v Austrálii se hodiny na jaře posouvají zpět a na podzim dopředu, protože na jižní polokouli mají léto v době, kdy mi máme zimu.
A to ještě nemluvíme o lokálních kuriozitách: „Zatímco Arizona letní čas ignoruje, národ Navaho uvnitř Arizony jej dodržuje,“ všímá si můj oblíbený youtuber CGP Grey. „Uvnitř národa Navaho se nachází rezervace Hopi, která stejně jako Arizona ignoruje letní čas. Uvnitř rezervace Hopi se nachází další část národa Navaho, která se řídí letním časem. A konečně je tu také část rezervace Hopi na jiném místě národa Navaho, která ho nemá. Takže jízda přes tento stokilometrový úsek by technicky vyžadovala sedm změn času z letního na zimní, což je šílené.“
Možná si řeknete, že to je extrém. Ve skutečnosti je to jen špička ledovce. Každý rok se totiž situace různě mění. Některé státy se letního času vzdaly, jiné se k němu přidaly.
A pokud má váš software spolehlivě fungovat, musíte mít o všech těchto změnách přehled. Nejen v současnosti, ale i do historie a do budoucna, aby vám fungoval kalendář nebo výpočet intervalu. Když už jsme u toho – víte, že některé země přešly na gregoriánský kalendář teprve nedávno? I to budete muset zohlednit, pokud byste z nějakého důvodu chtěli z času odletu a času příletu spočítat, jak dlouho trvala cesta letadlem, které odlétalo v roce 2015 z Rijádu do Káhiry.
„Ale počkejte, to ještě stále není všechno,“ zvolá Horst Fuchs! „Věděli jste, že jednou za čas se organizace pro sledování rotace Země rozhodne přidat přestupnou sekundu?“ Jasně, nevypadá to v porovnání s hodinovou změnou až tak vážně. Z pohledu počítačů je ale sekunda poměrně dlouhý časový úsek a vy se s ním každopádně budete muset nějak vypořádat, pokud měříte časové údaje. Jinak vám bude rozdíl mezi dvěma dny vycházet jako 23:59:59, což nevypadá hezky. A pro zájemce přidám odkaz i na pár dalších chytáků a zádrhelů.
Naštěstí pro programátory existují různé knihovny, které velkou část tohoto bolehlavu zvládnou vyřešit na pozadí. Většina z nás se tak setká maximálně s tím, že nebudeme vědět, zda datum 3/4/2022 odkazuje na 4. březen nebo 3. duben.
V plné verzi newsletteru TechMIX toho najdete ještě mnohem víc – třeba rozbor potíží, ke kterým může vést využívání programů na rozpoznávání obličejů ukrajinskou armádou. Přihlaste se k odběru a budete ho dostávat každou středu přímo do své e-mailové schránky.
