Rusko s příchodem jara udělalo, čeho se Ukrajina obávala celou zimu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ruská agrese vůči Ukrajině v posledních týdnech znovu citelně zasáhla i oblasti daleko za frontou. Ruské útoky namířené proti energetickým zařízením po celé Ukrajině zasáhly téměř všechny významné výrobce energie v zemi.

Útoky poškodily nebo zničily prakticky polovinu ukrajinských výrobních kapacit a způsobily výpadky elektřiny milionům lidí. Stalo se tak to, co se v nějaké míře očekávalo už od loňského podzimu.

Poslední vlna ruských náletů je pozoruhodná svým rozsahem. Zasaženy byly prakticky všechny ukrajinské tepelné elektrárny a řada rozvoden. Jen útoky z 22. a 24. března způsobily provozovateli národní sítě Ukrenergo škody ve výši kolem 2,5 miliardy korun, uvádí Kyiv Independent na základě vyjádření šéfa společnosti.

Postižena byla také největší ukrajinská soukromá energetická společnost DTEK, která 22. března přišla o polovinu své výrobní kapacity. Dvě z jejích tepelných elektráren jsou vyřazeny z provozu a jejich oprava potrvá několik let.

Ukrajinský státní podnik Ukrhydroenergo uvedl, že po několika přímých zásazích byly zničeny celé bloky vodní elektrárny Dnipro, která se nachází v Záporoží, a dodal, že jejich vybudování od nuly může trvat 18 až 24 měsíců. Vážně poškozena byla také další elektrárna v Charkově, jejíž oprava bude podle regionálních úřadů trvat rovněž několik let – a to pochopitelně za předpokladu, že ruské síly nezaútočí znovu.

Elektrárenské budovy jsou samy o sobě poměrně odolné cíle a dobře odolávají třeba útokům dronů, jako jsou Rusy používané šáhídy či ukrajinské dálkové drony. Ovšem řízené střely mívají nálože v řádech stovek kilogramů a v řadě případů hlavice stavěné tak, aby dokázaly prorazit i betonové stěny bunkrů, takže přesný zásah i na elektrárně napáchá velké škody.

Ve Lvovské oblasti nedaleko ukrajinských hranic s Polskem se Rusko od 24. března již potřetí zaměřilo na kritickou infrastrukturu, zničilo administrativní budovu a zabilo nejméně jednoho člověka, uvedl na telegramu šéf oblasti Maksym Kozytskyi.

Konkrétní stav dalších ukrajinských elektráren zůstává tajný, ale zprávy o nedávných výpadcích elektřiny v několika velkých městech zdůraznily rozsah ohrožení ukrajinské energetické sítě. Rozsah škod způsobených nedávným ruským bombardováním naznačuje i skutečnost, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil předčasné ukončení topné sezony v zemi.

Rusko rovněž rozšířilo svou leteckou ofenzivu o útoky na ukrajinská zařízení na skladování zemního plynu. Tato zařízení, v nichž se nachází velké množství plynu pro evropské odběratele, nebyla dříve cílem ruských bombardovacích kampaní. Přestože samotné zásobníky jsou pod zemí, čerpací stanice, které umožňují vkládání a těžbu plynu, jsou nad povrchem.

24. března Rusko odpálilo přibližně 20 raket a bezpilotních letounů na Bilče Volicko-Uherský zásobník, který představuje přibližně polovinu celkové ukrajinské skladovací kapacity. Šéf společnosti Naftogaz Oleksij Černyšov uvedl, že podzemní zásobník plynu společnosti na západě Ukrajiny si vyžádá opravy povrchové infrastruktury, ale samotné zásobníky nebyly dotčeny.

Zahraniční obchodníci si loni pronajali 2,5 miliardy metrů krychlových skladovacích prostor (celková kapacita je cca 3,5 miliardy metrů krychlových). Evropské firmy ukrajinské zásobníky využívaly, když evropské zásobníky byly prakticky po okraj plné.

Naftogaz rozsah škod bagatelizoval, ale připustil, že opravy budou nutné. Představitelé Naftogazu se také snažili ujistit evropské zákazníky, že Ukrajina splní všechny závazky bez ohledu na ruské nálety.

Ruské operace jsou výrazně složitější než jen vyslání munice na cíl. Načasování, výběr trasy, to všechno hraje roli. Výjimkou jsou do určité míry balistické střely a další velmi rychlá munice (tzv. hypersonická), které vzhledem ke své rychlosti neprovádí žádné komplikované manévry a míří víceméně přímo.

Různé typy dronů a střel ruské síly také vypouští postupně, aby se k cíli dostaly ve stejné chvíli. Cílem je přitom zahltit ukrajinskou obranu. Tento plán mohou plnit i různé méně přesné střely nebo munice namířená přímo do civilní zástavby, s nimiž si musí protivník také nějak poradit.

Jednotlivé údery jsou také de facto „spojené nádoby“, které je možné chápat jako jednu jedinou velkou operaci, jak ukazuje příklad operace z druhé poloviny března, který jsme už popisovali v předchozím článku.

Jak probíhal? Nejprve došlo 21. března k útoku, který zahrnoval zhruba 30 střel, v drtivé míře těch s plochou dráhou letu. Cílem byl Kyjev. Jak upozorňuje například historik Phillips O’Brien, v ukrajinské metropoli tou dobou probíhalo mezinárodní Kyjevské bezpečnostní fórum. Útok tedy mohl být naplánován tak, aby přilákal protivzdušnou obranu právě do hlavního města.

O den později následoval masivní útok s velkým podílem i rychleji se pohybujících střel (tj. balistických kinžalů a iskanderů i dalších), které mířily primárně na objekty mimo Kyjev. Většinu z nich se nepodařilo sestřelit, protože Ukrajina má k dispozici jen omezené množství zbraní, které je mohou zasáhnout (primárně jde o systémy Patriot, které má Kyjev zatím k dispozici zřejmě jen tři). Ruské střely tak mířily mimo jiné na velkou vodní elektrárnu na přehradě Dněpr, kterou zcela zničily.

V dalších dnech pak ruské síly zaútočily na Charkov, Lvov a Oděsu. Cílem byly znovu v řadě případů energetické provozy. Údery na klíčové rozvodny a jejich transformátory způsobily například v Charkově nebo v Oděse velké výpadky elektřiny. A jak jsme viděli, škody se budou odstraňovat zřejmě celé roky.

Ruské údery jsou pro Ukrajinu obtížně řešitelným problémem. Jak ukázal náš předchozí výčet, údery byly dosti úspěšné navzdory poměrně vysoké míře zachycení řízených střel s plochou dráhou letu a dronů.

Kombinace rychlejší munice a bezpilotních letounů použitých při těchto útocích spolu s různými trajektoriemi ztěžuje vytvoření spolehlivého „deštníku“ protivzdušné obrany nad klíčovými oblastmi. Proti téměř všem ruským vzdušným hrozbám je chráněn pouze Kyjev, takže zbývající části země jsou zranitelné.

Spojenci Ukrajiny v tomto případě mají poměrně omezené možnosti. Například jediným výrobcem střel Patriot je v současnosti USA. Země jako Německo nebo Nizozemí, které systémy provozují, měly jen poměrně malé zásoby střel. Jednoduše proto, že možnost jejich nasazení nebraly před ruskou invazí příliš vážně.

Republikánská strana se nedokáže vyrovnat s nelibostí svého prezidentského kandidáta Donalda Trumpa vůči otázce pomoci Ukrajině, a tak je vojenská pomoc Ukrajině „zaseknuta“ v Kongresu, tedy v republikány ovládané Sněmovně. Stále přitom není jasné, kdy se to změní.

V řadě ohledů tedy není vlastně čím pomoci. Navíc protivzdušná obrana není levná záležitost. I ty nejlevnější naváděné střely stojí miliony korun, ty nejdražší řádově stovky milionů korun (pro Patriot, například). Na balistické střely se přitom podle americké doktríny mají nasazovat tři „protistřely“ na jednu přilétající.

Pro vytvoření důkladnější ochrany by bylo zapotřebí například řádově zhruba desítek systémů Patriot. Ukrajina má k dispozici dnes zřejmě tři baterie. Každá přitom pokryje kruh o poloměru několika desítek kilometrů. Dodávky stíhacích letounů mohou pomoci, ale neřeší všechny problémy protivzdušné obrany – hlavně proti balistickým střelám zasáhnout nedokážou.

Proč přichází ruský útok právě teď, zvláště když na Ukrajině právě končí topná sezona a otepluje se? V zimě se ruské údery soustředily mnohem spíše na obranný průmysl a další vojenské cíle.

Velmi jednoduše řečeno: Nevíme. Důvody mohou být různé, navíc spojené. Nabízí se možnost, že jde o odplatu za ukrajinské útoky na ruské rafinerie (byť nejspíše už ty lednové, ne březnové, protože plánování útoků nějakou dobu trvá).

Možná Kreml čekal na vyčerpání ukrajinských zásob munice (tj. řízených protivzdušných střel), nebo si Rusko připravuje půdu pro ofenzivu naplánovanou někdy na blízkou budoucnost. Nedostatek elektřiny totiž postihne jak výrobny opravny vojenského materiálu, tak třeba i dopravu zásob k jednotkám. Možná Rusku trvalo až do jara, než si připravilo dostatečné zásoby střel, které chce pro údery použít. A možná je důvod zcela jiný.