Článek
Elektrárnu Černobyl, dějiště největší jaderné katastrofy v dějinách, mají pod kontrolou ruské invazní jednotky. Na první pohled taková zpráva logicky budí intuitivní obavy. Vždyť je tam „nějaká ta radioaktivita“. Nemohou ruské jednotky nějak využít Černobylu k útoku? Nemůže se, třeba i nedbalostí, uvolnit radioaktivní prach, který by zasáhl zbytek Evropy?
Tyto otázky se začaly na sociálních sítích řešit s rychlostí a rozhodností typickou pro internetovou komunikaci. Dana Drábová, česká fyzička a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, však má dobré zprávy – pokud člověk není současným hodnotám v okolí elektrárny vystaven dlouho, nebezpečí nehrozí.
Naměřená radiace vyskočila desetinásobně
Drábová se snaží svým jasným vystupováním na twitteru mírnit obavy: „K lokálnímu zvýšení radiace může v černobylské zóně v důsledku pohybu vojenské techniky dojít,“ připouští a odkazuje na mapy, kde si lidé mohou prohlédnout aktuální hodnoty naměřené radiace po celé Evropě.
K dispozici jsou také senzory přímo v oblasti bývalé jaderné elektrárny Černobyl. Tam skutečně některé senzory po obsazení ruskými vojáky naměřily významný, přibližně třináctinásobný nárůst hodnot v noci na 25. února.
Hodnoty radiace naměřené v Černobylu (data z 25. února 2022)
Hodnota naměřeného záření 10,2 mikrosievertů za hodinu (μSv/h) sice překračuje běžné hodnoty, není ale pro člověka bezprostředně nebezpečná, a to ani pro člověka, který se nachází na místě. Jen se tam nesmí zdržovat dlouho. Pro srovnání, rentgen zubů odpovídá jednorázové dávce cca pěti mikrosievertů.
Schéma XKCD.com zobrazuje orientační přehled nebezpečnosti různých hodnot radiace.
V bezprostřední blízkosti bývalé jaderné elektrárny pak senzory 24. února zaznamenaly ještě vyšší radiaci. Oproti běžným hodnotám jde o dvacetinásobné navýšení.
Hodnota 65 mikrosievertů překračuje dlouhodobé hodnoty pro daný senzor asi dvacetinásobně.
Protože senzor odeslal poslední data 24. února, nelze z tohoto jednoho měření dělat velké závěry. K podobnému nárůstu ale došlo u všech čtyř senzorů v okolí. Profesorka Claire Corkhillová z University of Sheffield na základě těchto neúplných dat spekuluje, že jde o zvíření prachu: „Zajímavé je, že úroveň radiace se zvýšila hlavně v okolí hlavních cest do a z uzavřené zóny Černobyl a také kolem reaktoru. To by spíše naznačovalo, že zvýšený pohyb lidí nebo vozidel mohl zvířit radioaktivní prach. To odpovídá ti tomu, že v jiných oblastech naměřená radioaktivita vůbec nestoupla.“
Zvýšená radiace naměřená na místě je zřejmě důsledkem průjezdu těžké vojenské techniky, jak informuje ukrajinský státní dozor. „Jak již bylo dříve oznámeno, byly překročeny kontrolní úrovně dávkového příkonu záření gama ve vyloučené zóně. Odborníci centra to spojují s narušením svrchní vrstvy půdy v důsledku pohybu velkého množství radiotechnické těžké vojenské techniky přes vyloučenou zónu a zvýšením znečištění ovzduší.“
Psychologické a informační dopady Černobylu?
Z vojenského hlediska dobytí Černobylu není zřejmě zvlášť podstatné, podle analytiků jde především o strategickou lokalitu, která umožňuje jednotkám postupujícím z Běloruska rychlejší cestu do Kyjeva.
Rusko i Ukrajina nicméně mohou Černobylu – jakožto světově nejznámějšího místa na Ukrajině – využít ke zvýšení zájmu veřejnosti.
Vojenské jednotky Ruska obsadily Černobyl 24. února 2022Video: twitter/TadeuszGiczan
Rusko v (nyní nedostupném) vyjádření ústy mluvčího Igora Konašenkova uvedlo, že ruské jednotky spolupracuji s personálem.
Ukrajinští politici varují, že ruské obsazení Černobylu „ohrožuje celou Evropu“. A Rusko podle nepotvrzených zpráv simuluje nad oblastí leteckou bitvu. Je tedy pravděpodobné, že o Černobylu v souvislosti s invazí ještě v následujících dnech uslyšíme.
Ukrajinské úřady nicméně uvedly, že nemají Černobyl pod kontrolou. „Údaje z automatizovaného systému monitorování radiace v uzavřené zóně, které jsou k dispozici online, ukazují, že kontrolní úrovně záření gama byly překročeny ve značném počtu pozorovacích bodů. V současné době však není možné zjistit příčiny změny radiačního záření v uzavřené zóně z důvodu okupace a vojenských bojů na tomto území,“ uvedl úřad ráno 25. února.
Ukrajina už 24. února informovala Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (IAEA), že „neidentifikované vojenské jednotky“ obsadily prostory jaderné elektrárny v Černobylu.
Co se nachází v prostorách Černobylu?
Černobylská jaderná elektrárna se 26. dubna 1986 stala dějištěm dosud největší jaderné havárie v dějinách. Během nepovedeného testu došlo k akumulaci páry, narušení reaktoru a sérii explozí. Reaktor, který již nešlo ovládat ani zpomalit, se poté roztavil. Okolí bylo kontaminováno radioaktivním materiálem. Do atmosféry unikl radioaktivní mrak a více než 300 tisíc lidí muselo být postupně evakuováno. Budova reaktoru byla uzavřena betonovým sarkofágem. V roce 2019 byl dokončen nový kryt, který nahradil betonový sarkofág chvatně postavený krátce po nehodě.
Nový kryt kolem 4. reaktoru jaderné elektrárny Černobyl.
Betonový krunýř skrývá přibližně 200 tun jaderného odpadu. Kvůli trvajícímu nebezpečí úniku radioaktivního materiálu z původní budovy reaktoru je nutno neustále sledovat situaci a například odčerpávat podzemní vodu, která je v dané oblasti kontaminovaná radioaktivním materiálem. Tato voda pak musí být skladována po dobu sta let jako nebezpečný odpad.
Předpokládá se, že úklidové práce v oblasti bývalé jaderné elektrárny budou trvat až do roku 2065. Do té doby je oblast uzavřena a vstup je povolen pouze pod dohledem správy objektu. Na místě je stále významné množství jaderného odpadu, který správa objektu postupně transportuje.
Poradce ukrajinského prezidenta, Olexij Arestovič, se domnívá, že Rusko zajalo personál čenobylské správy objektu za účelem vydírání Západu.
Ředitel Mezinárodní agentury pro jadernou energii, Rafael Mariano Grossi, uvedl, že situaci sleduje s velkým zneklidněním. Vyzval k maximální zdrženlivosti a opatrnosti při jakékoli činnosti v oblasti jaderné elektrárny.
Česku prach z Černobylu nehrozí
Podle Dany Drábové je vyloučeno, že by radioaktivní prach z Černobylu mohl nějak ohrozit Česko. A například radioaktivní jód, který by byl pro lidi obzvláště nebezpečný, se zde vzhledem ke svému krátkému poločasu rozpadu již dávno nevyskytuje.
Rusko podle ní využívá toho, jaký emocionální náboj má cokoli, co se radiace týká. „Prostě se okolo Černobylu jednodušeji dostanou ke Kyjevu. A ještě mohou poděsit radiací. To je celé.“
Zdůrazňuje, že Státní úřad pro jadernou bezpečnost i další instituce sledují úrovně radiace po celé Evropě. O jakémkoli nárůstu by se tak lidé dozvěděli přímo z těchto míst. „Neplašte, nevěřte všemu, co kdo napíše na sociální sítě. Dezinformací je víc než informací. Buďte v klidu, sledujte oficiální zdroje. V tuto situaci je to nejlepší způsob, jak se dostat k verifikované informaci.“
Situace v Evropě k 25. 2. 2022
Také ohledně případného využití jaderných zbraní v probíhajícím válečném konfliktu ze strany Ruska je Drábová skeptická: „Když to vzájemné odstrašení fungovalo za studené války, tak proč by teď nemělo fungovat?“ Domnívá se, že v okolí ruského prezidenta je dost lidí, kteří by využití jaderných zbraní rezolutně odmítli.
Aktualizace: Do článku jsme doplnili další vyjádření, mapu a odkazy.
