Článek
Nestačí, aby lékaři u někoho rozpoznali bakteriální infekci. Potřebují také způsob, jak tyto bakterie potlačit. Posledních sto let se o to starají antibiotika, jejichž účinnost ale v poslední době varovně klesá.
Čtete ukázku z newsletteru TechMIX, ve kterém Pavel Kasík a Matouš Lázňovský každou středu přinášejí hned několik komentářů a postřehů ze světa vědy a nových technologií. Pokud vás TechMIX zaujme, přihlaste se k jeho odběru!
Penicilin Alexandera Fleminga letos slaví 95. narozeniny. A proto může dost lidí překvapit, že v jistém smyslu jsme na tom nyní hůře než před padesáti lety. Máme sice několik desítek antibiotik, ale řada bakterií je vůči nim odolná. A tato odolnost narůstá.
Antibiotická rezistence je rostoucí problém
Antibiotika postupně ztrácejí účinnost. Bakterie, které působení antibiotik přežijí, se totiž mohou dále rozmnožovat a „vyzradit“ tak budoucím bakteriím, jak se danému antibiotiku „bránit“. Výsledkem je postupná ztráta účinnosti některých antibiotik.
V Česku zatím antibiotická rezistence není vážný problém u nemocí šířených v populaci, ale začíná být problémem u nemocniních infekcí. „Z hlediska evropských států jsme na tom průměrně,“ říka profesor Jaroslav Hrabák, vedoucí Biomedicínského centra Lékařské fakulty v Plzni. „Největší problém v současnosti představuje nárůst rezistence u tzv. gramnegativních bakterií k rezervním antibiotikům, karbapenemům. Pokud se nám nepodaří trend nárůstu zastavit, mohli bychom se dostat do situace jako některé středomořské státy (např. Itálie, Řecko), kde jsou běžné infekce, které se léčí velmi obtížně, případně na ně neexistuje vhodná antibiotická terapie.“
Podle řady odborníků je bakteriální rezistence jeden z největších problémů současné medicíny. Doktorům se zmenšuje arzenál účinných léků, které mohou proti bakteriím předepsat. V Evropě na důsledky bakteriální rezistence umírá více lidí než na chřipku, tuberkulózu a HIV/AIDS dohromady.
Nové lék vznikl i díky neziskovce
Proto je tak velkou zprávou nový lék Zoliflodacin, který právě úspěšně prošel třetím kolem klinických testů: „Společnost Global Antibiotic Research & Development Partnership (GARDP) ve spolupráci s Innoviva Specialty Therapeutics, oznámila, že zoliflodacin, první antibiotikum ve své nové třídě antibiotik, dosáhl svého primárního cíle v bezprecedentní globální třetí fázi klinického hodnocení.“
„Je to antibiotikum s novým mechanismem účinku, které v současnosti nevykazuje zkříženou rezistenci vůči bakteriím, které jsou rezistentní k látkám s obdobným mechanismem účinku, respektive působící na stejné struktury,“ vysvětlila pro Seznam Zprávy profesorka Helena Žemličková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika na Státním zdravotním ústavu.
„Je to tedy potenciálně lék, který může být použitelný v léčbě kapavky, kde současná standardní léčba selhává. V současnosti je ve fázi klinického testování, které prokázalo jeho non-inferioritu (není horší, než nyní používaná léčba, pozn. red.) , má také příznivý profil toxicity (nízká pravděpodobnost nežádoucích vedlejších účinků, pozn. red.) a může být podáván perorálně,“ dodává Žemličková.
Zoliflodacin dává v zoufalé situaci ohledně nedostatku účinných antibiotik hned několik důvodů k optimismu. Především je to nejen nové antibiotikum, ale také první antibiotikum nové třídy, což by mohlo (ale nemuselo) znamenat, že další kandidáti budou následovat.
V současnosti se testuje pouze jeho použití na léčbu kapavky, což je pohlavně přenosná nemoc, na kterou lékaři v minulosti předepisovali penicilin, ale bakterie Neisseria gonorrhoeae už je vůči tomuto klasickému antibiotiku zhusta odolná.
Kdo to zaplatí?
Experimentální Zoliflodacin je zatím záměrně určený pouze k léčbě této konkrétní nemoci. Podstatnější však může být způsob, kterým je vývoj léku financován. Jde o úspěch neziskové organizace GARDP (Globální partnerství pro výzkum a vývoj antibiotik), která sbírá finance od řady států i soukromých dárců. Může se tak pustit i do výzkumu, který není pro velké farmaceutické firmy komerčně zajímavý.
„Dostat lék do lékáren vyžaduje obrovské množství času a peněz,“ vysvětluje Manica Balasegaram, šéf GARDP. „Společnosti musí sázet na ziskovost, ne na potřebu veřejného zdraví – a na antibiotikách se prostě nedají vydělat velké peníze. Zvláště ne na antibiotikách, která dokážou léčit nemoci, jež jsou nejčastější v chudých zemích.“
Zoliflodacin nyní čeká další schvalovací kolečko v USA i v Evropě. Už teď se ale jedná o úspěšný projekt, který by mohl ukázat cestu dalším. Spolupráce soukromého, státního a neziskového sektoru by mohla přinést v beznadějně vypadající situaci „slábnoucích antibiotik“ naději na budoucnost, ve které se nemusíme bát infekcí podobně jako generace našich praprarodičů.
V plné verzi newsletteru TechMIX toho najdete ještě mnohem víc. Přihlaste se k odběru a budete ho dostávat každou středu přímo do své e-mailové schránky.
