Očkované jednodávkovou vakcínou čeká brzký booster. Mají kam spěchat?

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Od tohoto týdne mají lidé, kteří byli očkovaní vakcínou společnosti Janssen podle rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví (v PDF) nezvykle brzy dostat posilovací dávku vakcíny proti covidu. Již to nebude znovu vakcínou Janssen. Zájemci místo toho dostanou dávku jedné ze dvou mRNA vakcín, tedy látky společností BioNTech/Pfizer, či Moderna.

Je to jen další rána pro vakcínu, která v „uživatelské přívětivosti“ neměla srovnání. Vakcínu proti viru SARS-CoV-2 v jediné dávce jiný výrobce v Evropě nenabízel (byť jinde na světě se vyrábí či vyvíjí). Bohužel, v praxi se ukázala od začátku méně účinná než jiné v naší oblasti schválená očkování proti novému koronaviru.

V Česku ji dostalo k 6. prosinci zhruba 395 tisíc lidí; 240 tisíc z nich pak mělo ke stejnému datu očkování starší dvou měsíců (byli tedy očkování před 6. říjnem).

České ministerstvo své rozhodnutí opírá o několik odborných doporučení. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) například na základě dosavadních výsledků (například studie sledující americké veterány) o poklesu míry ochrany poskytované vakcínami dospěl k názoru, že míra ochrany poskytované touto vakcínou proti infekci během několika měsíců klesá na hodnoty kolem 10 procent.

Připomínáme, že stejná práce došla k závěru, že ochrana proti úmrtí na covid je výrazně vyšší. Po šesti měsících se u lidí do 65 let udržela na zhruba 70 procentech. Mezi seniory (nad 65 let), kde jsou účinky jakékoliv vakcinace obecně řečeno horší, klesla ochrana proti úmrtí na cca 50 procent. (Studie nesledovala hospitalizace, takže pokles ochrany proti ní z tohoto výsledku určit nelze.)

I tak má ovšem Janssen z těch u nás dostupných vakcín jednoduše řečeno nejhorší výsledky. Ochrana proti vážnému průběhu po očkování oběma dávkami libovolné mRNA vakcíny se při přímém srovnání ukazuje jako vyšší. Ve zmíněné americké studii byla ve všech věkových skupinách ochrana proti úmrtí v případě očkování mRNA látkou mezi 70 až 85 procenty.

Nízká účinnost proti nákaze má ovšem nepříjemný aspekt z hlediska ochrany veřejného zdraví: očkovaný vakcínou Janssen může být mnohem častěji nemocný než očkovaný jinou vakcínou. A virus se tedy může mnohem spíše šířit. A tak se očkování jednou dávkou vakcíny Janssen například v Rakousku od nového roku (přesněji od 3. ledna) nebude vůbec uznávat.

V Česku zatím nic takového ohlášeno nebylo a na uznávání platnosti certifikátu o očkování touto vakcínou se nic nemění. Do budoucna s ní Česko ale podle všeho nepočítá: „Myslím, že bychom ji měli mít k dispozici pro lidí, kteří mají třeba kontraindikované mRNA vakcíny. Ale do budoucna se bude asi spíš utlumovat,“ řekl před časem Vojtěch. I jeho předpokládaný nástupce Vlastimil Válek (TOP 09) se zdá být pro omezení dalších dávek tohoto druhu očkování. Ostatně, v současné době se přepokládá, že brzy bude dostupná řada nových vakcín, které by měly mít obecně řečeno vyšší ochranný účinek.

Od nového roku se ovšem platnost očkovacích certifikátů obecně zkracuje na devět měsíců. S posilovací dávkou bude certifikát platný na časově neomezenou dobu, ovšem to se může samozřejmě změnit. Protože lidé s vakcínou Janssen budou k přeočkování vyzváni už po dvou měsících, z pohledu platnosti očkovacího certifikátu na tento krok vlastně nemusí nijak spěchat. Měli by na to mít celých sedm měsíců.

Z hlediska ochrany své a svého okolí je situace poněkud jiná. Údajů o tom, co „boostování“ imunity po podání Janssenu přináší, není mnoho, ale jsou pozitivní. SÚKL se ve svém doporučení pro ministerstvo opírá o studii (zatím pouze v tzv. preprintu), která na základě laboratorních testů srovnávala očkování dvěma dávkami vakcíny BioNTech/Pfizer a kombinované očkování vakcínami Janssen a pak BioNTech/Pfizer.

Výsledky vyzněly pro kombinování dávek velmi dobře. Kombinované očkování vedlo k vyšší produkci protilátek (kontrolovaly se IgG a IgA, samozřejmě proti „hrotové“ bílkovině viru, protože informaci o jiných částech viru nenesou).

Po kombinovaném očkování také měli lidé své imunitní „zbraně“ šířeji zaměřené proti viru. Jejich protilátky a také T-buňky nebyly úzce zaměřené na rozeznávání jednoho konkrétního místa na povrchu „hrotu“, nýbrž dokázaly virus rozeznat podle různých částí hrotové bílkoviny. Po očkování dvěma stejnými vakcínami se protilátky naučily lépe „poznávat“ malou část viru.

Celá hrotová bílkovina je příliš veliká, a tak ji složky našeho imunitního systému poznávají podle konkrétních částí jeho povrchu. U různých složek imunitního systému (T-buněk, B-buněk, které vyrábí protilátky) může jít o různé a různě dlouhé úseky. Zjednodušeně můžeme říci, že čím více takových úseků imunitní systém zná, tím menší je pravděpodobnost, že mu virus unikne například v důsledku nějakých mutací.

Studie byla provedena na velmi malém počtu osob, i tak bylo zajímavé, že všichni očkovaní různými dávkami měli vysoké hladiny neutralizačních protilátek. To jsou sloučeniny vyskytující se v krvi, které se mají připojit na virus, a tak mu doslova „vlastním tělem“ zabránit, aby pronikl do buněk. Zároveň jsou podle dostupných údajů nejlepší ochranou proti samotné infekci virem.

Bohužel věda zatím nedokáže „přepočítat“, zda a jak jejich určitá hladina odpovídá míře ochrany. Víme, že vyšší hladiny protilátek a imunitní odpovědi jsou spojeny s vyšší mírou ochrany, ale nevíme, do jaké míry přesně spolu souvisí. Na základě měření aktivity imunitního systému tedy nelze přesně říci, že by lidé ve studii byli chráněni před nákazou virem třeba z tolika či tolika procentní pravděpodobností.

To lze dnes určit pouze na základě sledování v reálných podmínkách, a i vzhledem k tomu, že nákaza se může šířit bezpříznakově či prakticky bezpříznakově, to není nic jednoduchého. Protože ale odpověď imunitního systému je silnější než v případě dvou dávek mRNA vakcíny BioNTech/Pfizer, dalo by se odhadovat, že i ochrana by ve skutečnosti měla být lepší. Garantovat to však nikdo nemůže.

Obecně jsou však výsledky ze „smíšeného“ očkování různými vakcínami zajímavé a obecně slibné. Evropská léková agentura (EMA) a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) přišly tento týden s přehledem, který shrnuje dosavadní výsledky. Závěr se dá shrnout jednoduše: údajů je málo, zatím jsou ovšem v podstatě pozitivní a celkově „podporují smíšené očkování vektorovou/mRNA vakcínou (Janssen a AstraZeneca jsou dvě vektorové vakcíny schválené v Evropě).

Výrobce vakcíny Janssen si nechává v Evropě schválit doočkování další dávkou stejné vakcíny, ale ve světle dostupných dat nedává smysl na něco takového čekat. V podstatě jediným možný rizikem „míchání“ očkovacích látek by mohl být zvýšený výskyt vedlejších příznaků. Takové riziko je zatím ale spíše teoretické. Dostupné údaje žádné velké problémy nenaznačují, ovšem je jich zatím málo. Odhalily by asi opravdu vážný problém, ne třeba větší výskyt bolestí hlavy.

Otázkou je zvolený interval dvou měsíců. České ministerstvo bylo v tomto ohledu „agresivnější“ než některá odborná doporučení, ale zvolilo nakonec stejný přístup jako úřady v USA. Ty doporučily dvouměsíční rozestup i na základě údajů samotného výrobce, společnosti Johnson & Johnson.

Ten ve vlastní studii zkoušel „posilování“ ochrany před covidem další dávkou své vakcíny, a výsledky byly poměrně slibné. Druhá větev stejné zkoušky nabízela přeočkování po šesti měsících a rozdíl byl jen malý. I vzhledem k již zmiňovanému rychlému poklesu míry ochrany proti infekci, který je důležitý z hlediska šíření nákazy, tak poradní komise agentury FDA nakonec doporučila kratší rozestup.

Pokud máte možnost dostat posilovací dávku, v českých podmínkách rozhodně dává smysl nečekat. Virus SARS-CoV-2 je zcela evidentně sezónní, a největší riziko nákazy tedy bude zhruba do března či dubna příštího roku. Během léta množství nákaz téměř jistě znovu výrazně poklesne. Vzhledem k tomu, že množství protilátek kulminuje několik málo týdnů po naočkování, „booster“ v příštích týdnech stále ještě stačí poskytnout dobrou ochranu na zbytek sezóny respiračních onemocnění.