Nový rektor Mendelovy univerzity má problém. Jeho laboratoř falšovala data

Prezident Miloš Zeman jmenoval do funkce jedenáct rektorů českých vysokých škol. Část ve své funkci pokračuje, objeví se mezi nimi i několik nových tváří.

Jedna z nich patří prof. RNDr. Vojtěchu Adamovi, Ph.D., který se stává novým nejvyšším představitelem Mendelovy univerzity v Brně. Nejstarší vysoké zemědělské a lesnické učení dostává od 1. února do svého čela na pohled velmi úspěšného a výkonného mladého vědce.

Vojtěch Adam se věnuje například výzkumu některých aspektů nádorových onemocnění, biologických senzorů či vývoji pokročilých materiálů. Získal prestižní grant Evropské výzkumné rady (tzv. ERC grant) na výzkum některých aspektů metabolismu nádorů. Je spolupodepsán jako spoluautor pod několika stovkami vědeckých článků. V databázi centra CEITEC (založené na Web of Science) je Adam uveden jako autor více než 700 odborných publikací. Přitom mu v letošním roce bude teprve 40 let.

Nástup mladého rektora do funkce ovšem není vůbec bezproblémový – a to nejen proto, že se kvůli nemoci nezúčastnil slavnostního aktu na Hradě. Den před převzetím dekretu z rukou prezidenta Vojtěcha Adama v otevřeném dopise vyzval k rezignaci Pavel Jungwirth, předseda české Učené společnosti, která sdružuje tuzemské významné vědce.

Důvod je prostý, vědecká práce nového rektora byla minimálně v některých případech doslova „nedostatečná“.

Nebyl usvědčen z podvodu či falšování, pochybnosti o jeho vědeckých kvalitách jsou ale velmi opodstatněné. Muž, který by měl mimo jiné být garantem etických a vědeckých standardů na univerzitě, postupoval ve své práci nedbale a jen těžko se teď bude zbavovat podezření, že jeho práce obsahuje podvodné výsledky.

Že nový rektor nebude mít cestu do své funkce zcela hladkou, začalo být zřejmě prakticky okamžitě po jeho zvolení. Když 18. října 2021 končící rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová na twitteru oznámila zvolení Vojtěcha Adama, ve vláknu pod jejím příspěvkem se objevila otázka, zda je Adam – zvolený hlasy 22 z 31 přítomných členů akademického senátu – vhodným kandidátem, když se nad ním vznáší podezření z manipulace s daty.

Nerudová v reakci na zjištění doporučila nově jmenovanému rektorovi odstoupení. S informací přišla ČTK, nyní záleží na Adamovi, jestli výzvu vyslyší, nebo ne.

„Manipulace s daty“ je ve vědě velmi široký pojem. Zahrnuje škálu nejrůznějších chyb, někdy úmyslných, často neúmyslných s různou mírou závažnosti. V některých případech vlastně nemusí taková manipulace nijak vyznění článku změnit a vyřeší se malou opravou. V jiných případech vede k tomu, že se práce musí zcela „škrtnout“ ze seznamu vědeckých článků. Chyba je tak veliká, že je celý výsledek bezcenný.

Jde o vážný a velmi nepříjemný problém moderní vědy. Ta má nastavený systém kontroly, který by měl minimalizovat počet chyb v článcích. Vědci totiž na své výsledky vzájemně musí spoléhat.

Takto vypadá jedna z desítek nalezených manipulací:

Prakticky v žádném vědeckém oboru není v lidských silách začít pracovat od nuly. Vědci se musí spoléhat, že mohou pevně stát na příslovečných „ramenech obrů“, kteří se otázce věnovali před nimi. Pokud by jejich předchůdci nebyli v popisu svých výsledků přesní, pletli se, vymýšleli si či vysloveně lhali, na jejich práci by se nedalo samozřejmě stavět.

Pro vědu nebezpečný jev se dnes označuje jako tzv. replikační krize (wiki).

Vraťme se ovšem k případu brněnského nového rektora. Odkaz, který se objevil v tweetu pod zprávou o jeho volbě, vede na profesní web PubPeer. To je v podstatě diskusní fórum o vědeckých článcích po jejich publikaci.

PubPeer umožňuje anonymní publikaci příspěvků a je známý jako místo, kde se objevila řada výtek k vědeckým textům, které nakonec byly staženy, tedy de facto vymazány z vědecké literatury, kvůli nejrůznějším chybám.

Jak se ukázalo, v tomto případě nešlo o dílo nějakého anonyma. Na chyby ve většině případů (ne všech) upozornila Holanďanka Elisabeth Biková (wiki), která je původním vzděláním mikrobioložka. Nejznámější je ovšem díky tomu, že se věnuje odhalování chyb, omylů a podvodů ve vědecké literatuře, a to především manipulací s fotografiemi, grafy a dalšími obrazovými materiály. V roce 2021 získala za tuto činnost cenu Johna Maddoxe, za kterou stojí slavný vědecký časopis Nature.

Záležitost přitáhla pozornost alespoň části vědecké komunity i institucí, pro které Adam pracuje. On sám ani kolegové, kteří s ním na článku pracovali, o nějaké kritice do té doby neměli údajně tušení. Pro Deník N prohlásil, že hodlá chyby opravit. „Proč k situaci došlo, nyní zkoumáme, abychom mohli data opravit či na vyvstalou situaci reagovat jiným způsobem.“

Jinak řečeno, Adam trval na tom, že šlo o neúmyslné chyby. Slíbil, že on i jeho tým učiní vše, aby byly napraveny. „Obsahově a výsledkově se na článcích nic nezmění, jedná se o technická pochybení.“

Dodejme, že někteří kolegové z oboru takové tvrzení od začátku zpochybňovali. Chyby se jim zdály příliš zjevně výsledkem cílené manipulace, nikoliv omylu.

Pozornost, kterou si případ získal, vedla k tomu, že se upozornění na možné manipulace s daty v prací Vojtěcha Adama množila. Postupně se jich na PubPeer objevilo 26 (stav k 26. lednu 2022).

Jednaly i akademické instituce, v jejichž rámci Vojtěch Adam působí. Mendelova univerzita, Vysoké učení technické a ústav CIETEC 22. října oznámily, že ustanoví mezinárodní vědeckou komisi, která se případem bude zabývat.

Šestičlenná komise neměla za cíl vyšetřovat přímo Vojtěcha Adama či jeho tým. Zabývala se jen vědeckými články, ve kterých se údajně objevily chyby. Jejím cílem bylo zjistit, o jak závažné prohřešky proti dobré vědecké praxi vlastně jde, a co by se podle názoru jejích členů mělo udělat s příslušnými vědeckými pracemi udělat.

Zda je možné je nechat, jak jsou, opravit (s patřičným vysvětlením a poznámkou), nebo by bylo nejlepší je „stáhnout“ – což v podstatě znamená, že by bylo lepší, kdyby nikdy nebyly publikovány. Závěry jsou pouze doporučení, komise nemůže „poručit“, aby se články stáhly. To je v podstatě mezi autory a časopisem, ve kterém vyjdou a který zodpovídá za kontrolu textu před vydáním.

Komise si tedy od Vojtěcha Adama vyžádala záznamy o práci na experimentech, které články popisují. Chtěla například originální snímky z mikroskopu, záznamy s detaily, kdy se experimenty prováděly a další nezbytnosti. Na konci prvního prosincového týdne materiály dostala, v polovině prosince se pak sešla s Vojtěchem Adamem. Výsledky svého šetření zveřejnila 25. ledna (česky je pouze tisková zpráva, podrobnější závěry anglicky v PDF).

Výsledky nejsou pro tým nově jmenovaného rektora vůbec příznivé. Členové komise si ke kontrole rozdělili 12 článků z oněch 26, na které přispěvatelé z PubPeer upozornili.

U poloviny z nich by podle komise mělo neprodleně dojít ke stažení. Články by tedy měly být v podstatě „vymazány z vědecké literatury“. Chyby jsou veliké a Vojtěch Adam komisi nepředložil dostatek materiálů, aby ji přesvědčil, že šlo o drobná pomýlení.

V případě tří článků nakonec komisi Vojtěch Adam a jeho kolegové přesvědčili. Dokázali problémy věrohodně vysvětlit. U zbylých tří článků by podle komise měl Adam s kolegy zvážit stažení článku. Částečně nedostala k dispozici dost podkladů, aby mohla odpovědně rozhodnout, jak mohl omyl vzniknout, částečně se jí nabízená vysvětlení nezdála.

Komise nijak nehodnotila, proč by se chyby mohly v článcích objevit, pouze jak se to mohlo stát. I když uznala, že Vojtěch Adam a jeho kolegové se v řadě případů snažili chybu či omyl napravit, snaha podle ní nebyla dostatečná.

Byť ve většině případů změny zásadně nezměnily závěry prací, ve kterých byly zveřejněny, jde o příliš velké omyly. Takto zjevné chyby podle ní vedou ke vzniku obecných pochybností o kvalitě práce Adamova týmu.

Členové komise nebyli také zcela spokojeni s mírou spolupráce při vyšetřování. „Prof. Adam zjevně nepochopil význam výrazu „původní data“ ve stejném smyslu jako komise,“ píše se například v materiálu.

Ve většině případů totiž Adam komisi poskytl mikroskopické snímky ve formě „uložených obrázků“ (jpeg souborů) s nízkým rozlišením. Komise očekávala, že dostane do ruky původní, neupravené snímky ze samotného mikroskopu. Ty mívají samozřejmě mnohem větší rozlišení a nejsou komprimovány jako jpeg obrázky.

S překvapením komise také konstatovala, že Vojtěch Adam ve všech případech snímky předkládal, jako kdyby neexistovaly žádné další, o které by se autoři mohli opřít. Podobné fotografie jsou přitom klíčovou součástí vědecké práce. Z experimentů – hlavně těch, o kterých chce autor něco publikovat – se jich pořizují obvykle celé sady.

Tato skutečnost je podle komise také v rozporu s vysvětlením autorů, že problémy jsou jen výsledky nějakého přehlédnutí. Bylo by jednoduché si představit, že chybný snímek byl vybrán omylem z velkého množství jiných záběrů (třeba špatnému názvu souboru). Ale pokud existuje vždy pouze jeden, jak mohlo dojít k záměně?

Ve většině případů navíc autoři prací nedodali k datům laboratorní zápisník, tedy standardní dokument, do kterého si vědci v laboratoři zapisují údaje o své práci. A to nejen kvůli případné kontrole v budoucnosti, ale především sami kvůli sobě – bez podrobných záznamů by si sami těžko mohli být jisti svými výsledky a mohli své experimenty zopakovat.

Aktualizace: Před vydáním jsme požádali Vojtěcha Adama o vyjádření. To nám zaslal krátce po vydání článku, doplnili jsme jej do textu výše.