Minecraft a Roblox jsou digitální džungle. Jak děti chránit před predátory?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Víte přesně, co hraje vaše dítě a co zažívá v online hrách? Dle evropské studie z října 2023 hraje v Evropě počítačové hry 76 procent dětí ve věku 6–⁠⁠⁠⁠⁠⁠14 let. Velká část takových her je přitom online a s řadou z nich se setkávají děti už i v předškolním věku. Mezi nejoblíbenější patří Minecraft a Roblox, u starších dětí je to pak Fortnite. Ne vždy přitom rodiče jejich aktivitu dostatečně hlídají.

Hraní na sítích není úplně bezstarostné, na děti při něm číhá řada nebezpečí. Hry se zapojením více hráčů, takzvané multiplayery, umožňují chat a posílání soukromých zpráv. Hráči zde také vystupují prostřednictvím avatarů, jejichž chování mohou ovlivňovat. Nejsou výjimkou ani minihry s obsahem, který je pro děti vyloženě závadný.

Děti se tak mohou setkat s kyberšikanou, nevhodným násilným nebo sexuálním obsahem či přímo se sexuálními predátory, ale také finančními podvody nebo phishingem – podvodným získáváním citlivých údajů. Výjimkou nejsou ani trolling, výhrůžky či vydírání.

„Pojď na tento odkaz, dám ti zdarma kouzelnou zbroj a poradím, jak vyhrát,“ může například znít zpráva zaslaná dítěti. Pod odkazem pak číhá třeba instalace malwaru, který sleduje internetové bankovnictví rodičů. Jsou známy i případy, kdy se děti setkaly s virtuálním znásilněním avatara, pozvánkami do sexuálně zaměřených miniher nebo se skutečným sexuálním obtěžováním, když šly na schůzku s domnělým kamarádem ze hry.

Níže v článku poradíme, jak naučit dítě bezpečně se pohybovat v online hrách i jak nastavit obecná pravidla pro hraní. Ale také jak zvýšit zabezpečení techniky, kterou dítě při hře používá.

U hraní platí jedna základní rada: je důležité ho dětem nezakazovat, protože je tím pravděpodobně naučíte spíš lhát. Místo doma pak děti často hrají o přestávkách ve škole, u kamarádů nebo tajně po nocích. Lepší je nastavit jasné hranice úměrně věku: tedy kolik času a na které platformě může dítě strávit. Budete je tak i mít více pod kontrolou.

Zároveň je potřeba s dětmi stále mluvit o nebezpečích, o hrách a o tom, co v nich prožívají. Děti sice vědí, že kybersvět není reálný, ale následky jejich aktivit v něm a jejich emoce skutečné jsou. Úlohou dospělých je ochránit je v té virtuální džungli před predátory a naučit je, aby se ubránily i samy.

Připojování na servery a prostředí Minecraftu:

Ptejte se, jak se chovají ostatní hráči vůči nim i někomu jinému. Boří jim někdo jejich stavby, krade jejich postavičce věci a nadává jim, píše podivné zprávy nebo nabízí mimořádné výhody ve hře? Upozorněte, že když se někdo představí, může se vydávat i za někoho úplně jiného. A vybídněte je, ať se vám nebojí s čímkoli podezřelým svěřit.

Pro dospělé není úplně nutné rozumět samotným hrám. Ale měli by se snažit pochopit jejich princip a na základě toho děti upozornit na možné nástrahy. Někdy i pomůže, když mladším dětem vysvětlí tyto věci o pár let starší sourozenec, kamarád nebo spolužák, kterému věří a berou ho jako přirozenou autoritu.

Zásadním pravidlem bezpečnosti pro děti v samotných hrách i jiném online prostředí je používat vždy přezdívku, nikoli vlastní jméno. Při výběru jména postavičky s tím obvykle hry automaticky počítají, například Minecraft nějaká jména vygeneruje a vy si z nich můžete vybrat. Důležité je také vysvětlit dětem, aby o sobě neprozrazovaly žádné detaily, ani když si povídají s jinými hráči, třeba domnělými kamarády.

Rizikové i bezpečnostní prvky a prostředí Robloxu:

Pokud je to možné, nenechávejte děti hrát na počítači nebo tabletu, který využíváte k důležité práci. Vždy existuje například riziko, že rozkliknou nějaký nebezpečný odkaz, který může natahat do zařízení škodlivé programy.

Ideální variantou je herní konzole. Anebo pro větší děti, které se vyloženě zajímají o IT, programování a tvorbu her, ještě lépe vlastní počítač. Nejvhodnější je herní notebook, který má oproti tomu běžnému mnohem vyšší výkon a dobře na něm fungují i náročnější hry. Samozřejmostí je i kvalitní antivirový program, což nemusí být ten zdarma.

Když už se dítě či teenager setkají s něčím nebezpečným, je dobré udělat screenshoty nebo nahrát video a pak to předat policii. Podvodník nebo agresor to pravděpodobně bude zkoušet stále znovu a jeho včasné odhalení zabrání mnoha dalším škodám. Pořízení snímků obrazovky a nahrávek by pro tyto případy měli umět nejlépe rodiče i dítě. Návod, jak na to, najdete na konci článku.

Zdaleka nejpopulárnější z online herních platforem jsou Minecraft se 169 miliony hráčů měsíčně a Roblox, kterému se věnuje už 196 milionů hráčů za měsíc. Proto se na ně podíváme blíž.

Aby bylo možné užít si hru, je potřeba povolit dítěti alespoň hodinu hraní v kuse. Pokud bude chtít s kamarády stavět, chce to spíš dvě hodiny. Pro hru online obecně nelze moc doporučit tablet, protože je to dle zkušenosti dětí „opruz“.

Pro menší děti je vhodnější, když hrají verzi Bedrock, ideálně samy nebo jen s kamarádem, kterého znají osobně. Větší děti pak mohou hrát i na veřejných serverech nebo mít svůj vlastní server a pozvat tam další kamarády.

Při hraní na serverech je dobré, aby dítě vědělo, jaké prostředky má k dispozici, pokud se k němu někdo chová „toxicky“ – sprostě mu nadává, porušuje pravidla nebo hackuje, krade mu věci („itemy“) nebo ho sexuálně obtěžuje. Ideální je v takových případech udělat snímek obrazovky neboli screenhot, nahlásit hráče administrátorům serveru a zablokovat si ho.

Administrátoři většinou reagují rychle a za porušení pravidel dostává hráč „ban“ (zákaz vstupu). Podle závažnosti přestupku je to na několik hodin či dní, případně nastálo, takzvaný „permaban“.

Proberte také s dítětem, kolik peněz jste ochotni investovat do již hotových nákupů světů a herních módů. Upozorněte dítě, že bezpečné jsou pouze oficiální zdroje doplňků do hry. Ostatní stránky, zejména ty, které poskytují takzvané cheaty neboli doplňky umožňující podvádění ve hře, jsou velice rizikové, bývají zdrojem virů a dalšího malwaru a nestojí za to zničit si kvůli nim počítač. Pokud má potomek vlastní přístroj, pravděpodobně si ho nebude chtít poškodit.

V Robloxu je dobré vybírat minihry spolu s dítětem, ideálně takové, které mají nějaký smysl a v nichž je možné uplatnit pozitivní schopnosti: kreativitu, spolupráci, prostorovou představivost. A naopak nevybírat hry, které jsou buď vyloženě hloupé, příliš „pay to win“, tedy v nichž úspěch přímo závisí na tom, kolik herních peněz neboli Robuxů nasypete do herních „Itemů“. Anebo minihry typu „gambling“, jako je například Pet Simulator, kde zkrátka jen roztáčíte Robuxy a čekáte, co za ně dostanete.

Díky měně Robux na Robloxu existuje mnoho jevů jako ve skutečném světě – inflace nebo zhodnocení investic – jdete hrát o určitý „Item“, abyste ho mohli časem výhodně prodat. Tím pádem jsou zde také krádeže herní měny.

Známí youtubeři dostávají Robuxy nebo různé „Itemy“ od sponzorů, aby propagovali hru nebo jejich značku. Někdy pak peníze rozdávají náhodným hráčům, aby si zvýšili svou popularitu. I tady platí úsloví „lehce nabyl, lehce pozbyl“. Hráč, který dostane velkou sumu Robuxů, o ně obvykle rychle přijde, protože s nimi „flexí“ (vytahuje se) a někdo ho „oscamuje“, tedy podvede a okrade. Někteří podvodníci se také za známé youtubery vydávají.

Malé děti, kterým rodiče nechtějí Robuxy koupit, lákadlu Robuxů snadno podlehnou. Je proto dobré dětem vysvětlit, že nic na světě není zadarmo, ani Robuxy – pokud jim tedy kdokoli něco takového nabízí, vždy za to něco chce: buď mu jde o krádež dat, krádež jejich účtu, nebo se jedná o agresora či o sexuálního predátora, který je posléze může vydírat.

Herní komunita dokáže být velmi toxická a není neobvyklé, že starší a silnější hráči různě napadají a šikanují začátečníky nebo mladší děti. V takových případech je potřeba nahlásit agresorův profil administrátorům a zároveň si ho zablokovat, což by mělo znamenat, že už se na serverech nepotkáte.

Ukázky zabezpečení v Robloxu:

Pokud jde o vaši vlastní hru, můžete z ní dát hráči ban na určitý čas nebo navždy. Vzhledem k liknavosti administrátorů na Robloxu se ale nemusíte spravedlnosti dočkat. Proto je dobré, aby si dítě umělo udělat screenshot nebo natočit video. Existují i programy, které dokážou zaznamenávat a posléze na pokyn uložit posledních 30 sekund ze hry – to se hodí ve chvíli, kdy zjistíte, že se stalo něco neobvyklého, a potřebujete důkaz.

Ze zmíněných rad je vidět, že online hry rozhodně nejsou prostředí bez rizika. Děti se mu však nevyhnou, a tak je potřeba je naučit se v něm bezpečně pohybovat, stejně jako třeba venku na ulici. Opatření pro vyšší bezpečnost ovšem není zase tolik, aby se nedala bez obtíží zvládnout. A není ani na místě se virtuálního prostředí přehnaně bát. Může totiž dětem přinést i mnoho pozitivního.

Autorka je novinářka a lektorka neziskové vzdělávací organizace AI dětem.