Hlavní obsah

Jak a proč ukrajinská armáda investuje do umělé inteligence

Foto: twitter.com/DefenceU

Ukrajinský dron připraven k bojové akci.

Všudypřítomnost dronů je dána do značné míry cenou a jednoduchou výrobou. Drony se vyrábějí z velké části z čínských součástek, které lze poměrně jednoduše zkompletovat na Ukrajině i v garáži nebo obýváku.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Čtete ukázku z newsletteru TechMIX, ve kterém Pavel Kasík a Matouš Lázňovský každou středu přinášejí hned několik komentářů a postřehů ze světa vědy a nových technologií. Pokud vás TechMIX zaujme, přihlaste se k jeho odběru!

Co se týče nasazení umělé inteligence přímo na ukrajinském bojiště, byl jsem do značné míry skeptický.

Na nových softwarových technologiích založené nástroje nepochybně mají a budou mít své místo ve velení a řízení. Ale jestli přímo na bojišti, o tom jsem měl a mám stále své pochybnosti. Ovšem vše nasvědčuje tomu, že řada těch, kterých se konflikt dotýká ještě bolestněji, má jiný názor.

„Mým cílem je vytvořit skutečného Terminátora, který nás bude chránit a pomáhat naší armádě,“ řekl reportérovi webu Politico letos v květnu Serhij Kurpjenko, šéf ukrajinské společnosti Swarmer. Novinář byl přizván k účasti na ukázce technologie, která má k člověku podobnému robotu se zbraní v ruce ještě daleko, ale která rozhodně může dál rozšířit bojové možnosti bezpilotních prostředků všeho druhu, kterých na ukrajinském bojišti stále přibývá.

Ukrajinský startup představil nedaleko Kyjeva skupinu dronů, která využívala pokročilého softwaru a hardwaru ke koordinované spolupráci v „roji“. Hlavní výhodou je, že jednomu pilotovi umožňuje ovládat více dronů najednou: pilot vede první stroj, ostatní ho následují –⁠⁠ a co je důležité, přitom provádí i vlastní manévry. Drony se totiž zvládnou v určité míře samostatně přizpůsobovat měnícím se okolnostem a vzájemně komunikovat a koordinovat svůj let a činnost.

V ukázce byly použity tři průzkumné drony a dva větší bombardovací drony, které měly za úkol najít a zničit cíle v terénu. Operátor dronů označil cíle na mapě, stiskl Start a pak přenechal velkou část práce dronům. Nejprve se přiblížily dva průzkumné drony, které si zvolily trajektorii na základě možného terénního reliéfu nebo jiných možných překážek na mapě. Bombardovací drony průzkumníky následovaly, a když byl cíl nalezen, zažádaly si o svolení k útoku. Operátor ho schválil, stroje vypustily nálož a stáhly se. V tu chvíli nastoupil do akce pátý dron, který měl za úkol natočit výsledky, aby se dalo ověřit, zda byl cíl zničen, či nikoliv.

Technologie je navržena tak, aby usnadnila práci pilota, který pouze zadá počáteční příkazy a drony velkou část mise provedou bez lidského zásahu. Má zkrátit čas potřebný pro rozhodování a reakci na změny na bojišti prostě proto, že podle předpokladů Swarmeru se mohou dnešní počítače orientovat v tak složitém prostředí a zpracovávat velké množství informací rychleji než lidé. O útoku (alespoň zatím) rozhoduje v systému vždy člověk, ale příprava a provedení už je na strojích.

Udržet si výhodu

Drony dnes představují pro vojáky na obou stranách jednu z nejnebezpečnějších zbraní. Především Ukrajina na malé útočné drony spoléhá v blízkosti fronty více než jakoukoliv jinou techniku. V roce 2024 jich chce vyrobit a nasadit zhruba milion, dokonce se objevily spekulace, že by možná mohlo být možné navýšit výrobu až na dva miliony kusů.

Malé létající stroje už dnes působí ve skupinách. Vyletí tak ve formaci, ve které jsou stroje s různými typy náloží, jež mají různý účinek proti odlišným cílům. Některé jsou například vybaveny termobarickou náloží, která je obzvláště účinná v uzavřených prostorech jako kryty a bunkry. Další mají hlavice vytvářející množství střepin, aby měly maximální účinek v otevřeném terénu proti živé síle či lehce obrněným cílům. A pochopitelně existují i drony s protitankovými náložemi.

Všudypřítomnost dronů je dána do značné míry cenou a jednoduchou výrobou. Drony se vyrábějí z velké části z čínských součástek, které lze poměrně jednoduše zkompletovat na Ukrajině i v garáži nebo obýváku. Rusko od začátku války pravidelně a poměrně úspěšně ničí velké závody se strojní výrobou, ovšem malé dílničky pro výrobu dronů lze zaměřovat těžko.

Cena také není vysoká: FPV drony přijdou na zhruba 400 až 1200 dolarů podle vybavení, velikosti, doletu a dalších parametrů. Piloti je přitom dokážou navést s přesností, které máloco dokáže konkurovat. V praxi tak fungují jako obdoba naváděných střel a munice všeho typu, které mívají ceny ve stovkách tisíc dolarů.

Z vojenského hlediska drony pomáhají především v obraně, která je dnes ukrajinskou prioritou. Pomohly rozšířit a udržují široké „území nikoho“ mezi ruskými a ukrajinskými jednotkami. Tenhle „odstup“ je klíčový pro úspěšnou defenzivu, protože obráncům dává možnost zasáhnout útočící jednotky ještě před tím, než se samy dostanou na dostřel.

Klíčovou roli dronů jasně ilustrovalo letos v únoru zahájení fungování nové složky armády: Sil bezpilotních systémů, které se zcela věnují práci se vzdušnými, pozemními a námořními drony.

Výhledově by Ukrajina nemusela na drony spoléhat v takové míře, protože by měla mít k dispozici více dělostřelecké munice. To ovšem neznamená, že by bezpilotní prostředky přestali Ukrajinci používat. Naopak, výhledově by jich chtěli nasazovat ještě více než dnes –⁠⁠ a ideálně efektivněji. A přesně to má umožnit nejen podle Swarmeru vyšší míra zapojení „umělé inteligence“ do boje.

Jak urychlit její příchod

Ve snaze udržet rychlost inovací se Ukrajina pokouší vytvořit podmínky a image technologické líhně v tomto oboru. Ukrajinská vláda se snaží aktivně spolupracovat s místními a zahraničními společnostmi na vývoji novinek, jejich testování a nasazení na bojišti.

Stěžejní postavení zaujímá program nazvaný Brave1, což je společná organizace zahrnující šest ministerstev, jejímž úkolem je v první řadě usnadňovat vojenské nasazení komerčních technologií. Nejde tedy ani tak o výzkum, ale o vývoj řešení, která lze velmi rychle zavést do praxe. Podle náměstka ukrajinského ministerstva inovací Oleksandra Bornjakova citovaného Politicem prošlo programem za první rok úspěšně zhruba 700 nejrůznějších inovací, z nichž 40 se dnes používá na bojišti.

Jde o nápady z různých oblastí: zdravotnické techniky, logistiky i kybernetické bezpečnosti. Ovšem prioritou jsou bezpilotní systémy: „Cílem je, aby na bojišti nebojovali lidé, nýbrž roboti,“ řekl Bornjakov.

Současný trend je přitom jasný a jeho příkladem jsou i „roje“ dronů společnosti Swarmer: totiž autonomie. Na Ukrajině je nejúčinnějším druhem obrany proti dronům elektronický boj, tedy jednoduše rušení protivníkova signálu pro ovládání dronu. Tím znemožní pilotovi ovládat stroj a navést ho přesně na cíl. Dosah rušiček často nebývá veliký (někdy jen desítky metrů, u velmi silných kilometry), ale velmi často stačí na to, aby útok dronu byl neúčinný, protože minimálně poslední část letu probíhá „naslepo“.

Rušičky jsou dnes na ukrajinském bojišti naprosto běžné a v podstatě nezbytné –⁠⁠ ale v principu také velmi snadno překonatelné. Stačí, aby dron měl nějakého „pilota“ přímo na palubě.

Nejjednodušší formou je zcela „tupý“ autopilot. Některé kamikadze drony se dnes nastavují tak, aby v případě přerušení signálu s operátorem pokračovaly v přímé dráze letu. To znamená, že pokud už míří na cíl, tak by ho měly zasáhnout i v případě, že spojení „spadne“. Dalším krokem je pak vytvoření nějakého softwaru, který dokáže minimálně určit, na co pilot míří, a korigovat let dronu tak, aby daný objekt i bez pilota zasáhl.

Takovou jednoduchou „umělou inteligenci“ má mít na palubě novější verze ruského Lancetu a ukrajinského dronu Saker Scout. Zprávy o jejich účinnosti byly rozporuplné, zřejmě minimálně zpočátku nešlo o jednoznačný úspěch. Jde však nejspíš o jednoznačný trend. Podle vyjádření ukrajinské vlády pro Politico je v zemi nejméně 10 startupů, které se věnují právě nasazení nějaké formy umělé inteligence do dronů.

Z ukrajinského bojiště přicházejí v poslední době záběry, které naznačují, že nějaké výsledky už mají. Například v nedávném videu ukrajinské skupiny Wild Hornet, která vyrábí FPV drony, je jednoznačně vidět, že spojení s FPV dronem přeruší rušička. Ovšem dron zjevně cíl zasáhl, ukazuje záběr z jiného dronu, který útok pozoruje. Jestli to bylo dílem AI nebo softwaru, který dron prostě udržoval v letu stejným směrem i po ztrátě signálu, to v daném případě nelze jednoznačně říci. Autoři dronu tvrdí, že jde o případ nasazení možnosti autonomního rozhodování, ale nemáme způsob, jak to ověřit.

V každém případě výhody nasazení AI jsou tak zřejmé, že je těžké je pominout. Systém, jaký předvádí Swarmer, by mohl umožnit, že vyškolené piloty, kterých je stále nedostatek, by mohli nahradit branci rychle vycvičení k zaměřování potenciálních cílů. A místo, aby každý dron vyžadoval operátora, který by na plný úvazek sledoval jeho videokameru, mohl by jediný člověk dohlížet na celý roj potenciálně smrtících strojů.

„Umělá inteligence“, která se dokáže zaměřit na cíl, by pak do značné míry kompenzovala problém s rušičkami. Prozatím téměř určitě nenahradí plně zkušeného pilota, který může dron navést do slabého místa v pancéřování nebo „sítích“ kolem cíle, ovšem alespoň nějaký zásah je lepší než žádný.

Byť tedy dosavadní výsledky nasazování AI ve válce jsou omezené, možné výhody jejího zavedení třeba jen v omezené formě si účastníci bojů jasně uvědomují a považují je za zásadní. Tlak na zapojení AI do konfliktu je zjevný a dává smysl tím, že už přináší výsledky. Zároveň se nezdá, že by existoval důvod, proč by se vývoj měl nějak zpomalit či zastavit. Pravděpodobnost toho, že v dohledné době budeme zaskočeni inovací, o kterou většina z nás nestála, se tedy stále zvyšuje. Což musí uznat i takový optimista jako já.

V plné verzi newsletteru TechMIX toho najdete ještě mnohem víc. Přihlaste se k odběru a budete ho dostávat každou středu přímo do své e-mailové schránky.

Doporučované