Z outsidera favoritem: sociální sítě jsou pevně na straně prezidenta Trumpa

Psal se 20. říjen 2021 a toho času bývalý americký prezident Donald Trump oznámil, že zakládá novou sociální síť Truth Social.

Nic jiného než založit si vlastní platformu mu nezbylo. Nejužívanější sociální sítě - Twitter, YouTube, Facebook a Instagram - mu dříve toho roku jeho uživatelské profily zablokovaly v reakci na útok na Kapitol, který Trump na začátku ledna 2021 pomohl rozdmýchat. Republikán, který s tradičními zpravodajskými médii nemá moc dobré vztahy, najednou neměl kde propagovat svoji agendu a ani s jeho preferencemi to nevypadalo dobře.

Jenže to bylo tehdy. O necelé čtyři roky později je všechno jinak: Trump je opět pánem Oválné pracovny a velké sociální sítě mu jdou na ruku.

Twitter, dnes nesoucí název X, je v držení excentrického miliardáře Elona Muska, prezidentova blízkého spojence a člena jeho administrativy. Facebook a Instagram - sítě společnosti Meta - upravují pod vlivem svého vlastníka Marka Zuckerberga politiku tak, aby rovněž vyhovovala současnému nejmocnějšímu muži světa. Meta navíc minulý týden oznámila, že za zablokování účtů přizná Trumpovi odškodné ve výši 25 milionů dolarů, v přepočtu přes 600 milionů korun.

V posledních týdnech navíc Trump de facto přidal další síť - čínský TikTok, oblíbený zejména u nejmladší generace uživatelů.

V politickém boji jsou to opravdu mocné zbraně. Američanů, kteří v různých průzkumech tvrdí, že některou ze sociálních sítí navštíví každý den, stále přibývá. Třeba Facebook, který je v USA nejoblíbenější platformou, denně navštíví bez jednoho procentního bodu tři čtvrtiny dotázaných Američanů.

Další data pak ukazují, že roste i podíl Američanů, kteří tato média považují za svůj primární zdroj informací. Ve sběru dat z loňského září jich čtvrtina uvedla, že nové zprávy z platforem sociálních médií získávají „často“ a 29 procent „někdy“.

Dramaticky vyšší jsou tato čísla u nejmladších generací - podle studie Forbes Advisor a Talker Research z roku 2024 preferuje 45 procent příslušníků generace Z vyhledávání informací na sociálních médiích před tradičními vyhledávači. Znamená to, že do budoucna bude význam sociálních sítí ještě růst.

Nejužívanější platformou sociálních sítí pro zisk informací je pro obyvatele USA Facebook, ačkoli jeho popularita v tomto smyslu od roku 2020 míně klesla ve prospěch jiných sítí, jako je YouTube, Instagram nebo TikTok.

Význam sociálních sítí výmluvně ukázala loňská prezidentská kampaň. Čísla o dosahu hovoří jasně – například rozhovor Donalda Trumpa s populárním podcasterem Joem Roganem má na YouTube 55 milionů zhlédnutí. Na druhé straně interview televizní stanice CBS News 60 Minutes s demokratickou kandidátkou Kamalou Harrisovou sledovalo v televizi 5,7 milionu lidí a na YouTube má 3,8 milionu zhlédnutí.

Trend je zřejmý: sociální sítě a nové formáty tradiční média převálcovaly. Jsou přitom skvělým podhoubím pro růst dezinformací. Hojně je šíří i Trump.

Podle Jen Easterlyové, do ledna ředitelky Agentury pro kybernetickou bezpečnost a bezpečnost infrastruktury, se před 5. listopadem 2024 na sociálních sítích šířilo „bezprecedentní množství dezinformací“.

Voliči byli podle ní zpracováni videy vydávajícími se za zprávy vytvořené FBI, které varovaly před bezpečnostními hrozbami a podvody s voliči, zatímco jiná videa nepravdivě zobrazovala voliče Kamaly Harrisové, kteří hlasovali několikrát. Žádné takové zprávy se však ani téměř tři měsíce od voleb nepotvrdily. Mimochodem, Easterlyová na svou funkci rezignovala v den Trumpovy inaugurace.

Ve světle těchto informací by bylo logické, kdyby sociální sítě s ohledem na svůj vliv přistoupily k efektivnějšímu boji s šířením dezinformací a manipulací, jenže děje se pravý opak.

Například společnost Meta Platforms v úterý 7. ledna ústy svého zakladatele a vlastníka Marka Zuckerberga oznámila celou řadu kroků, které situaci rozhodně nezklidňují.

Příklad první: Odstranila omezení ohledně témat, jako je přistěhovalectví nebo genderová politika. V praxi to znamená například umožnění označovat příslušníky LGBTQ+ komunity jako mentálně nemocné, přestože Světová zdravotnická organizace homosexualitu ze seznamu nemocí odstranila již v roce 1990 a třeba Americká psychiatrická asociace ještě o 17 let dříve.

Příklad druhý: Přesunula týmy pro důvěru, bezpečnost a moderování obsahu z tradičně demokratické Kalifornie do republikánského Texasu.

Příklad třetí a nejdůležitější: Zrušila program ověřování faktů v USA. Nahradila jej systémem Community Notes (česky Poznámky komunity).

„Ověřovatelé faktů byli příliš politicky zaujatí a zničili více důvěry, než vytvořili, zejména v USA,“ řekl třetí nejbohatší muž světa Zuckerberg ve videu. Nový systém umožňuje uživatelům platforem upozorňovat na příspěvky, které mohou být zavádějící a ke kterým je potřeba dodat více souvislostí.

Síť X jej používá již delší dobu. Je tam úspěšný? Sama platforma vyhodnotila, že ano - tvrdí, že poznámka připojená k zavádějícímu příspěvku může také organicky snížit jeho virální šíření o více než polovinu. Podle interního výzkumu se s ní rovněž zvyšuje šance, že původní autor tweet smaže, a to o čtyři pětiny.

Je to ale složitější. Program, dříve zvaný Birdwatch a používaný třeba na Wikipedii, má řadu nedostatků. Analýza poznámek přidaných k příspěvkům na X zveřejněných přímo v den amerických voleb ukázala, že pouze 55 z 849 poznámek bylo ověřitelných a jen 24 z nich také užitečných. Odborníci vedle toho upozorňují, že systém je značně neefektivní.

Jak vysvětluje server stanice CBS, aby bylo možné - na X i sítích Mety - určit, které poznámky komunity spatří světlo světa, musí je ohodnotit jiní, autorizovaní tvůrci komunitních poznámek co do kvality zdrojů, srozumitelnosti, poskytování kontextu a podobně. Ani tak ale nemusí být zveřejněny - nutný je totiž tzv. „ideologický konsensus“. Algoritmus vyhodnotí politické spektrum všech hodnotitelů. Pokud usoudí, že jsou dostatečně různorodí, poznámku zveřejní.

Právě tato nutnost je oním pověstným ďáblem skrytým v detailu. V polarizovaném světě, kde se dezinformace staly regulérním prostředkem politického boje, je pravděpodobné, že algoritmus onen „ideologický konsensus“ nevyhodnotí - jedné straně spektra totiž šíření dezinformace v podstatě vyhovuje. Mechanismus je navíc zdlouhavý a při pozdním vyhodnocení již šíření lží a manipulací nelze zabránit.

Program tak lze jen těžko nazvat úspěšným. Nezodpovězenou otázkou navíc zůstává, zda vůbec kdy úspěšným být měl - zda nejde pouze o nákladově efektivní kouřovou clonu pro zanedbávání odpovědnosti za boj s dezinformacemi, která vytváří přátelské prostředí pro narativy vyhovující politickému programu Donalda Trumpa.

Doporučování příspěvků na sociálních sítích je plně závislé na algoritmech, které ale nejsou transparentní. Mnoho studií - například uznávaného think tanku Brookings Institution, ale i další - již dokázalo, že uživatelé si vytvářejí tzv. echo chambers, tedy prostředí, jež jim nabízí příspěvky, které jsou v souladu s jejich politickým přesvědčením a pouze je v něm utvrzují. To podle těchto výzkumů přispívá názorové polarizaci ve společnosti samo o sobě.

A co sítě nabízejí účtům, které samy od sebe žádný velký zájem o politická témata neprojevují? Na tuto otázku se loni v říjnu - jen několik dní před rozhodujícím hlasováním o budoucí hlavě nejsilnější světové ekonomiky - pokusila odpovědět investigativní práce reportérů deníku Wall Street Journal.

Na X založili desítky účtů, kterým v předvolbě zájmů vybrali činnosti od politiky velmi vzdálené - vaření, sport, domácí práce… Přesto se na „for you page“ každého z účtů ve velkém objevoval obsah související s volbami.

Co je ale znepokojující: Podle listu šlo dvakrát častěji o obsah podporující republikána na úkor demokratky. V některých případech přitom šlo o příspěvky od anonymních uživatelů, které byly přinejmenším manipulativní. Jako na jeden z nejzobrazovanějších upozornili investigativci na post účtu označeného jako @catturd2, který urážlivým způsobem naznačoval možný volební podvod ze strany Harrisové.

Přímý zásah do algoritmu ze strany vlastníka sítě Elona Muska na podporu republikánů nikdy potvrzen nebyl, tato zjištění však minimálně vyvolávají pochybnosti.

Stejně jako skutečnost, že příspěvky jednoho konkrétního účtu se zobrazují, jak zjistil americký technologický zpravodajský web The Verge, prioritně. Kterého účtu? Toho majitelova, samozřejmě.

Studie vědeckých týmů z University College London a University of Kent loni na jaře uvedla, že sociální sítě rovněž silně rozšiřují misogynní a sexistický obsah. Sdílené ultrakonzervativní narativy jsou často podobné těm, které šíří i americký prezident.

Studie se soustředila zejména na čínský TikTok, nicméně uvedla, že stejný fenomén lze sledovat i na jiných platformách.

Nahrávají tomu i některé nové kroky Facebooku a Instagramu. Deník The New York Times minulý týden uvedl, že platformy v posledních týdnech systematicky skrývají příspěvky poskytovatelů potratových pilulek. Účty nejméně dvou velkých společností sítě úplně smazaly.

Společnost Meta pozastavení některých účtů a promazání příspěvků potvrdila, uvedla však, že tyto kroky nesouvisí se změnou zásad vyjadřování. Načasování ovšem vyvolalo otázky, zda společnost neupravuje politiku prosazování obsahu vstříc názorům šéfa Bílého domu. Už jen proto, že jde jen o některé z řady kontroverzí, které se na sítích Mety v posledních dnech a týdnech dějí.

Mnozí uživatelé Facebooku a Instagramu si stěžovali, že jejich účty sledují oficiální účty prezidenta Trumpa (@potus), první dámy Melanie Trumpové (@flotus) a viceprezidenta JD Vance (@vp), aniž by kdy klikli na příslušné tlačítko či vůbec tyto profily kdy navštívili.

Jiní si na Instagramu všimli, že se během inauguračního pondělí i další den nevyplňovaly výsledky pro některé hashtagy, včetně #democrat. Místo toho se zobrazovala zpráva ve znění: „Tyto výsledky jsme skryli“ s dodatkem, že „výsledky pro hledaný výraz mohou obsahovat citlivý obsah“.

Pro úplnost: příspěvky označené #republican se zobrazovaly bez omezení.

Ředitel komunikace společnosti Meta Andy Stone na sociálních sítích naznačil, že to, co uživatelé pozorovali, byla kombinace obvyklé praxe společnosti Meta během prezidentských změn a nešťastné chyby. V reakci na příspěvek neziskové skupiny Distill Social, která si stěžovala, že Meta nutí lidi sledovat Trumpa, Stone napsal, že oficiální účty „spravuje Bílý dům a mění se, když se změní jeho rezidenti“. To znamená, že pokud uživatelé tyto účty sledovali během jedné administrativy, sledují je dál i po volbách.

Uživatelé však uvedli, že účet @potus se zobrazuje jako nově vytvořený a oni kromě něj sledují i účet @potus46archive, který je stále určený Joe Bidenovi. Navíc se objevili další, kteří tvrdili, že nyní sledují prezidentský profil, přestože v minulosti nesledovali účty žádné jiné administrativy.

V tomto případě se nabízí jednoduché vysvětlení, že tito uživatelé již po čtyřech letech zapomněli, koho začali sledovat. Vysvětlení se ale hledá obtížněji u situace, kdy se uživatelé sítí pokusili účty přestat sledovat nebo je zablokovat, ovšem systém jim to neumožnil.

Samotná Meta tuto chybu vysvětluje velkým náporem na dané účty a nutností vyřídit značné množství žádostí podobného typu. Jako neúmyslnou nešťastnou chybu označuje i nezobrazování výsledků pro některé hashtagy. Stone uvedl, že kvůli této chybě nemohli uživatelé vyhledávat celou škálu témat a chyba se netýkala „jen těch levicových“.

Vzhledem k vazbě vlastníka na republikány někteří uživatelé odmítají věřit, že jde o pouhou náhodu.

Akce zákonitě vyvolává reakci a platí, že nespokojení uživatelé mohou odejít ke konkurenčním sítím.

Twitter si první velkou vlnu exodu konzumentů obsahu zažil po převzetí Elonem Muskem. Druhá, ještě větší, přišla v týdnech po volbách. Týkala se sice i Spojených států, ale zejména Evropy - zdejším uživatelům se nelíbily miliardářovy útoky na místní politiky.

Alternativu poskytly sítě obdobného charakteru, tedy zaměřené na tzv. mikroblogování, jako je Bluesky, která během týdnů raketově přesáhla 20 milionů členů, nebo Threads patřící do rodiny Meta Platforms. V lednu, po zmíněných úpravách politiky ověřování informací, ovšem uživatelský exodus zasáhnul i Zuckerbergovu společnost.

Stále se však jedná o velmi malý podíl, který sociální sítě příliš neovlivní. Velké řadě uživatelů jsou totiž politická témata do značné míry lhostejná. Právě v tom ale nebezpečí sociálních sítí spočívá - pomocí přednastavených algoritmů pomáhají utvářet názor i těm, kteří se aktivně o veřejné dění příliš nezajímají. V politickém boji proto mohou být velmi mocnou zbraní. Nyní, zdá se, pevně na straně nového amerického prezidenta.