Už žádný rámus a kouř. Mají dronové show potenciál nahradit ohňostroje?

Novoroční ohňostroje nejsou pro každého. Pro mnohé je tento čas symbolem hluku, všudypřítomného zápachu střelného prachu a náhlého pocitu, že budou zase dva dny hledat svého vystrašeného psa po okolí.

V některých městech však pomalu přecházejí na jiný způsob oslav. Způsob, který nezanechá hromady odpadu a velkou uhlíkovou stopu, sníží riziko výbuchů či popálenin. A hlavně, nedělá takový hluk. Jsou to drony, někdy až tisíce dronů.

Mnohá města ve Spojených státech dnes již upřednostňují drony při oslavách Dne nezávislosti, zejména v oblastech trpících suchem a požáry, jak píše server NPR. Dalším důvodem může být i znečištění ovzduší, negativní vliv na domácí mazlíčky, ale také dopad na lidi s psychickými obtížemi, nebo s posttraumatickým syndromem – například u bývalých vojáků a lidí prchajících před válkou.

Světelné dronové show však nejsou úplnou novinkou ani v Česku. Už v roce 2023 se jich uskutečnilo nejméně 25 v několika českých městech. Sice to zatím není tak velkolepá podívaná jako na některých místech v zahraničí, ale to je nejspíš jen otázkou času.

Návrh takové show nezačíná u strojů, ale u designování. „Vlastně na začátku o tu dronařinu vůbec nejde. Spíše jde o finální obrázek,“ říká Martin Saska z výzkumné skupiny Multirobotických systémů na ČVUT v Praze. „Jakmile mají organizátoři design té show, nastupuje počítačový software. Vypočítá trajektorie jednotlivých dronů tak, aby třeba přecházely z obrázku zeměkoule do obrázku rakety. Celá tato fáze může trvat i týdny,“ předestírá Saska.

Dronové show se typicky připravují podobně jako velké organizované ohňostroje nebo jiné vizuální show. Mají pečlivě přichystanou choreografii, která se připravuje mnohem déle, než potom trvá. Organizátoři musejí také předem pečlivě zkontrolovat místo konání své show. Musejí dávat pozor například na elektromagnetické signály, které by mohly představení narušit. Zvážit ale také musejí výškové struktury jako jeřáby, nebo letecký provoz.

Jakmile jsou organizátoři připraveni, nahrají do jednotlivých dronů trajektorie a specifikují jim, v jaký čas mají být na kterých souřadnicích v prostoru. „Často se ty drony nechávají vzlétnout jen třeba do výšky tří metrů, aby se zjistilo, jestli opravdu vzlétnou všechny, a případně je technici vymění. U profesionálních velkých show s tisíci drony ale nevzlétnou třeba jen jednotky nebo menší desítky,“ nastiňuje Martin Saska.

Když je ve vzduchu potřebný počet strojů, stačí už jen zmáčknout tlačítko start. „V ten moment je dron naprosto automaticky fungující systém,“ ubezpečuje odborník. Každý dron v sestavě si jen „odlétá“ svou choreografii a vrátí se zpět na zem. Vše řídí přesné programování počítačem.

Představte si profesionální taneční skupinu. Během představení ví každý tanečník, v jaký okamžik má stát na jakém místě a který pohyb má udělat. Nemusí ani nijak komunikovat se zbytkem sboru, protože je choreografie pro všechny předem daná a nacvičená.

Dronové show fungují velice podobně. Každý dron má konkrétní souřadnice v prostoru, na kterých se musí v konkrétní čas nacházet. Jsou přitom navrženy tak, aby se stroje nesrazily. Po představení se potom vrátí do své stanice na zemi, doplní baterii a celý proces se může opakovat s odlišnou choreografií na jiném místě.

Co se týče organizace, dronové show nejsou zase tak odlišné od profesionálních velkých ohňostrojů. Ty totiž mají typicky také choreografii předem přesně naplánovanou v počítačovém softwaru. Drony mají ale nespornou výhodu – dají se použít znovu a znovu.

Ve srovnání s ohňostroji mají tedy dronové show spoustu výhod. Ale tento fenomén má naopak také svá úskalí, a rozhodně nejsou zanedbatelná.

Patří k nim třeba centralizovaný systém ovládání. Podobné show, jako bylo například rekordní představení v čínském Šen-čenu letos v září, mohou být řízeny pouze jedním počítačem v kombinaci se systémy GPS. Pokud se ovšem z jakéhokoliv důvodu tento jeden kontrolní počítač vypne, zasekne, nebo se do něj někdo nabourá, celé hejno dronů se může zřítit k zemi, jak už se ostatně stalo.

Proto se kvůli bezpečnosti nemůže taková show odehrávat přímo nad hlavami lidí. Provádí se v bezpečné vzdálenosti, často například nad vodou.

„Můžeme si ale představit i nějakého blázna, který si po domácku, za pár dolarů, vyrobí GPS rušičku podle návodu na internetu. A teď to pustí na nějaké velké show s desítkami tisíc dronů. Vtip je v tom, že ty drony by si pořád myslely, že dělají obrázek planety ve vzduchu, ale nevěděly by, že se ta planeta řítí na lidi dole,“ uvažuje Saska.

Dalším rizikem je, že využívané drony jsou takzvaně slepé. Typicky nemají žádné senzory, aby spolu komunikovaly nebo si hlídaly své okolí. Neobsahují žádné nástroje umělé inteligence, aby se chovaly jako roj nebo hejno.

Příkladem nebezpečí mohou být draví ptáci, kteří na dron zaútočí, protože si jej spletou s kořistí. Tento stroj přitom nemá žádný způsob, jak se dravcům vyhnout. „Ty drony se nemohou nahodile organizovat jako ryby v pohádce Hledá se Nemo a té kolizi zamezit,“ srovnává Martin Saska.

A pak je tu cena. Pokud byste si chtěli dnes něco podobného objednat, můžete podle Saska počítat až s třikrát větší cenou než za tradiční profesionální ohňostroj. „Musíte v ceně počítat s pravidelnou výměnou baterií a drahou údržbou,“ vysvětluje odborník. Často podle něj přitom dronové show v Česku poptávají menší vesnice v domnění, že by mohly ušetřit.

Vyšší cena však může být pro některé únosná. Zvláště když zde tolik nehrozí škody na majetku a zdraví. Kromě toho se dá předpokládat, že s rozvojem konkurence a technologií může jít cena dolů.

Snížení ostatních rizik je pak otázkou vývoje zabezpečení. A v něm by mohla hrát roli například umělá inteligence, která se zatím u dronových show nijak nepoužívá.

Podle Sasky by instalace senzorů a schopnosti dronů vyhodnocovat pohyby ostatních dronů v jejich okolí mohly výrazně omezit hrozby selhání centrálního počítače, a tedy odstranit některá výše zmíněná rizika. „My jsme třeba vyvinuli systém, který dokáže tu formaci držet pohromadě, i když nemá GPS signál. Kdyby nám teď někdo tu show narušil, naše zmiňovaná planeta by byla schopna odletět někam na pole za město a kontrolovaně přistát,“ vysvětluje expert z ČVUT.