Domácí roboti jsou zatím směšní, neměli bychom je ale podceňovat

„Víte, co je největší problém s prosazováním všeho toho AI? Špatný směr,“ poznamenala spisovatelka Joanna Maciejewska na jaře 2024. „Chci, aby mi AI vyprala prádlo a umyla nádobí, zatímco já se budu věnovat umění a psaní. Ne aby AI převzala moje umění a psaní, abych měla volné ruce na praní prádla a mytí nádobí.“

Její stížnost je pochopitelná. Umělá inteligence totiž zatím poněkud nečekaně exceluje hlavně v činnostech, které máme spojené spíše s kreativitou nebo intelektuální prací. Jak si už v roce 2022 všiml Sam Altman, šéf OpenAI: „Před deseti lety se tradovalo, že počítače napřed nahradí manuální práci, pak kancelářskou a jednou možná zvládnou umění. Zdá se, že to půjde v opačném pořadí.“

Zatímco tedy generativní umělá inteligence jako na běžícím pásu tvoří texty, grafiku, videa nebo aplikace, ve fyzickém světě to zatím na velkou parádu nevypadalo. O humanoidních robotech se mluví už dlouho, ale reálné produkty zatím nebyly v dohledu.

Nyní ale jeden z těchto dvojnožců  – NEO od americké firmy 1× – slibuje, že překročí práh běžné domácnosti už začátkem roku 2026. A to za cenu pouhých 20 tisíc dolarů (cca 420 tisíc Kč) nebo měsíční předplatné 500 dolarů (necelých 11 tisíc korun měsíčně). To je na robota relativně nízká cena. Brzy ale pochopíte, čím je tato „láce“ vykoupena.

Možná už jste viděli ukázky, jak se nový robot po domácnosti pohybuje. Firma 1× totiž vsadila na několik celebrit i vlivných organizací a podařilo se jí zaplavit sociální sítě i tradiční zpravodajství velkým množstvím videoklipů, třeba jak robot Neo vaří nebo jak uklízí.

Na rozdíl od většiny předchozích pokusů o dvounohé roboty – například robustních humanoidů od Tesly nebo Unitree – je robot Neo obalený do měkkého těla pokrytého speciální tkaninou. Má působit příjemněji na dotek a vyvolat pocit bezpečí. Místo futuristické technologie připomíná spíše přerostlou voodoo panenku.

Na rozdíl od robotů v továrnách musí být ti domácí připraveni na cokoliv. Pohybují se totiž v prostředí, které je nekontrolované a u každého člověka trochu jiné.

Zatímco v továrně můžete kolem robotické paže postavit zábrany nebo dokonce klec, robot v domácnosti se musí přizpůsobit vám. A udělat to tak, aby to bylo nejen bezpečné, ale také to bezpečně působilo na první pohled. Proto třeba robot odmítne vzít do ruky nůž nebo jiné ostré předměty. Ne proto, že by robotická ruka nemohla tyto nástroje ovládat, ale obrázek robota s nožem prostě není dobré PR.

„Mohl by vzít Neo něco těžkého a pustit to na mne ve spánku?“ ptá se bez okolků Joanna Sternová, novinářka The Wall Street Journal. „Dokážeme vám nabídnout mnohem lepší úroveň zabezpečení, než když si domů najmete lidského pracovníka,“ snaží se vysvětlit Bernt Bornich, šéf společnosti 1× Technologies. „To neznamená, že neexistuje žádné riziko, ale myslím si, že to máme zabezpečeno mnohem lépe, než je úroveň rizika, kterou už dnes přijímáte.“

Řekněme, že si tohoto plyšáka do domácnosti pustíte. Co vám skutečně nabídne? Jeho ruce jsou poměrně hbité, ale pohyby pomalé a váhavé. Když robot neohrabaně plní myčku nádobí – dát tam pár skleniček mu trvá pět minut – působí to opravdu směšně. „Abychom byli féroví, všichni jsme byli takhle ožralí,“ komentuje to za smíchu publika Ronny Chieng, moderátor The Daily Show. Jen jsme za takovou „službu“ neúčtovali 10 000 korun měsíčně.

Pomalost ale nemusí být u robota nutně na obtíž. Příslib jeho užitečnosti spočívá v tom, že tato práce (či pokus o práci) probíhá na pozadí a vy se o to nemusíte starat. Není tedy jedno, že naložit myčku trvá 30 minut? Není to vašich 30 minut ani nemusíte být doma. Že nesložil věci dokonale? Nevadí, hlavně, že jsem to nemusel dělat já.

Většině lidí ale bude vadit něco jiného. Úkoly – alespoň během reportáže WSJ – neplnil robot sám o sobě. Na to ještě nemá vytrénovanou umělou inteligenci. Místo toho jde ve většině případů o avatara, kterého na dálku ovládá operátor.

Opakuje se starý známý scénář, který už známe od Tesly nebo Amazonu: Dokud není umělá inteligence schopna spolehlivě splnit to, co se po ní chce, musí zakročit lidé. V případě Amazonu to byli brigádníci, kteří měli přístup ke kamerám Ring a mohli tak „zastoupit“ umělou inteligenci třeba při rozpoznávání obličejů. Amazon za to dostal v roce 2022 pokutu.

Humanoidní roboti Tesla Optimus, kteří na tiskové konferenci obsluhovali hosty, byli také ovládáni na dálku. Firma ohledně toho napřed mlžila, pak to ale přiznali.

Je tedy vlastně příjemnou změnou, že šéf firmy 1× je v tomto ohledu zcela transparentní: „Aby byl náš robot užitečný, musíme mít možnost se k němu na dálku připojit a převzít ovládání ve chvíli, kdy nedokáže sám dokončit úkol.“

Bornich věří, že už příští rok, kdy má jít NEO na trh, dokáže samostatně vykonávat většinu úkolů: „Kvalita jeho práce se bude rychle a dramaticky vylepšovat s tím, jak budeme dostávat nová data.“ Což je zřejmě to nejdůležitější, k čemu má tato verze domácího pomocníka sloužit.

Možná znáte pořekadlo, že pokud za produkt neplatíte, tak jste tím produktem vy. Týkalo se to třeba bezplatných online nástrojů, které vám ukazují reklamu. Coby uživatel takového nástroje jste „produktem“ v tom smyslu, že provozovatel prodává vaši pozornost inzerentům, kteří platí za příležitost ukazovat vám nabídky. Ideálně ušité na míru. Právě takto funguje většina sociálních sítí: Uživatelé o sobě dávají hromadu dat provozovateli a ten je musí nějak zpeněžit, nejčastěji reklamou.

Možná proto se někdy ve sci-fi filmech setkáváme s motivem, kdy jsou domácí roboti chodící reklamní bannery, které neustále mluví o tom, že lepší bude tahle značka kávy apod. Neříkám, že na takovou vizi „sponzorovaného obsahu“ nemůže dojít. V tuto chvíli je ale mnohem cennější, že dáte robotovi nahlédnout do své domácnosti. Postupně jej naučíte, jak se pohybovat v různých prostředích a plnit různé úkoly. A ještě za to budete platit.

500 dolarů není málo. „Je opravdu dostatek nadšenců, kteří jsou ochotni platit takové peníze za to, že si domů pustí robota, a ještě se budou muset vzdát podstatné části svého soukromí? A to pod příslibem, že to třeba jednou za pár let bude možná dělat vše, co potřebujete?“ ptá se recenzent Marques Brownlee. „Nejsem si tím jist.“

Brownlee nicméně poukazuje, že je to naprosto logická a osvědčená cesta, kterou firmy tlačí tento typ inovací. Automobilka Tesla takto už více než deset let postupně uvádí svůj FSD („Full Self-Drive“), tedy vizi budoucího samořídícího auta. Získává díky tomu data z milionů kamer a desítek milionů nejrůznějších situací. Bez ohledu na to, jak „full“ je aktuální FSD, má Tesla velkou výhodu při vývoji samořídícího auta právě díky tomuto ohromnému balíku dat z reálných situací. Může tak například vytvářet realistické simulace a tak ještě lépe trénovat budoucí verze.

Humanoidní robot se může teoreticky dostat do řádově více situací než auto. Každý byt je trochu jiný, každá domácnost má jiné zvyky. Různých scénářů, které mohou nastat, budou statisíce nebo miliony. Nemůžete se na všechny situace připravit v laboratoři. Aktuální humanoidi míří do domácností nikoli proto, aby vám pomohli, ale abyste vy pomohli jim.

Budou opatrně plnit pračku, nejistou chůzí dojdou návštěvě otevřít dveře nebo želvím tempem uvaří základní recepty. Někdy je budou na dálku řídit operátoři, jindy to bude pod taktovkou neustále se učící umělé inteligence. Tak či onak budou tito roboti v domácnosti působit dost směšně. Ale nenechme se zmást. Cílem není vaše pohodlí. Tento robot se přišel naučit, jak se pohybovat ve světě lidí.

Můžeme se mu smát, jak neumí rozlousknout ořech nebo půl minuty otevírá ledničku. Užívejme si ten pocit. Možná je to poslední generace robotů, která bude působit takto legračně.

V plné verzi newsletteru TechMIX toho najdete ještě mnohem víc. Přihlaste se k odběru a budete ho dostávat každou středu přímo do své e-mailové schránky.