Článek
Vědci se už desítky let přou o to, zda naše chování mohou ovlivnit pachy vydávané jinými lidmi. Jinak řečeno, zda naše tělo produkuje feromony, tedy „látky ovlivňující chování jiných jedinců stejného druhu“.
Navzdory tvrzení celé řady obchodníků s „ověřenými českými feromony“ zatím ovšem věda nemá v této otázce jasno.
Existuji jen „indicie“, nikoliv zcela přesvědčivé důkazy. Jednu velmi zajímavou v posledních týdnech přidala studie vzniklá v Izraeli. Podle článku, který vyšel v časopise Science Advances, jedna sloučenina, kterou ve větší míře vylučují malé děti, zvyšuje agresivitu žen a snižuje ji u mužů.
Látka nemá žádnou vůni či zápach a nese název hexadekanal. Jde o jednu z mnoha variant uhlovodíků, které naše tělo produkuje (konkrétně se skládá z 16 uhlíků, 32 vodíků a jednoho kyslíku). Z těla se uvolňuje celý život, ale zřejmě nevyšší koncentrace se uvolňuje z kůže malých dětí, především podle autorů výzkumu na hlavě.
Před několika lety skupina autorů dospěla k názoru, že látka zřejmě má uklidňující účinek na myši. Izraelští výzkumníci se přesunuli k experimentům s lidmi. Jednoduše přilípli lidem pod nos pásku, která obsahovala hexadekanal, jiné skupině stejnou náplast bez této látky, a pak sledovali, jak si povedou ve speciálně připravených počítačových hrách.
Nešlo ovšem o žádné „střílečky“ s hordami nepřátel, ale v podstatě různé úlohy, ve kterých se museli potýkat či spolupracovat s dalšími hráči, účastníci si mysleli, že jde o lidi, ve skutečnosti šlo o algoritmus. Jeden příklad za všechny: Účastníci po několika kolech různých úkolů mohli svého partnera „trápit“ hlukem, tedy pustit mu do sluchátek různě hlasitý zvuk.
Takže pokud by na něj byli například naštvaní, nebo ho chtěli potrestat za nějakou dřívější „zradu“, spíše pustí silnější zvuk. Autoři práce tedy hlasitost takového zvuku považovali za ukazatel agresivity.
Nepotvrdilo se přitom, že by látka všechny uklidnila. Například v části s výbuchem ženy, které „čichaly“ hexadekalan, pouštěly svým neviditelným partnerům do uší výbuch o něco silnější. Muži naopak. Ti, kteří látku čichali, pouštěli zvuky spíše slabší. Rozdíl nebyl obrovský, zvuky byly v průměru jen o něco silnější nebo slabší, ale byl znatelný a statisticky významný. To nedokazuje, že nešlo o náhodu, ale naznačuje, že by se tu opravdu mohlo dít něco zajímavého.
V jiné části pokusu se také ukázalo, že vystavení hexadekanalu měřitelně mění činnost mozku. Ovšem tento výsledek není třeba až tak přeceňovat. Věda dnes ve „skenech“ mozku nedokáže číst jako v otevřené knize. Někdy poskytují cenné informace, někdy mohou být spíše matoucí. V tomto případě ukazují stejným směrem jako testy ve hře, ale to mnoho nedokazuje.
Co s tím?
Nápad o vlivu hexadekanalu dává svůdný biologický smysl: U celé řady druhů se mláďata musí bát především samců a spoléhat na ochranu matek. Agresivita čerstvých matek je mnohem častěji zaměřena proti těm, kdo by chtěli jejím mláďatům ublížit, než proti potomkům. Samci, včetně těch lidských, mohou být vůči mláďatům mnohem agresivnější.
Mohou tedy internetoví obchodníci konečně oprávněně tvrdit, že lidé ovlivňují jiné lidi pachem? Na to je rozhodně brzy. Sami autoři na otázku reportéra časopisu Science řekli, že nemohou tvrdit, zda je hexadekanal feromon.
Rozšířený problém studií s podobnými „možnými lidskými feromony“ je koncentrace. Ve velkých koncentracích může lidské chování měnit celá řada látek (ethanol, například). Mohou dětské hlavy produkovat takové koncentrace hexadekanalu, které vědci v pokusech využili? Nevíme jistě.
Studie také neprobíhala na rodičích. V jejich tělech se děje spousta biochemických změn, můžeme zaručit, že hexadekanal na ně bude mít stejný vliv jako na účastníky pokusu? Bez dalšího výzkumu ne.
Psychologické experimenty v posledních desetiletích poskytly celou řadu zajímavých výsledků. Ale celá řadu z nich, a některé byly velmi zajímavé a slavné, se nepodařilo ověřit. Obor kvůli tomu prošel velkým otřesem, kterému se říká „replikační krize“.
Jestli si z ní máme něco odnést, tak to, že podobné výsledky by se neměly přeceňovat na základě jedné, byť třeba velmi zajímavé práce. Alespoň si na něm můžeme ověřit naopak důkazy velmi dobře podložené tvrzení, že zdaleka ne všem internetovým reklamám se dá věřit.
