Článek
Říkáte si někdy, kde všude po vás zůstává stopa? Nemyslím zrovna v nějakém filozofickém smyslu, mám teď na mysli stopy digitální. Návštěva webových stránek, pohled do kamery v obchodě, placení platební kartou v restauraci, parkování na ulici… To všechno je někde zaznamenáno. Víte, co se s takovými daty pak děje?
Čtete ukázku z newsletteru TechMIX, ve kterém Pavel Kasík a Matouš Lázňovský každou středu přinášejí hned několik komentářů a postřehů ze světa vědy a nových technologií. Pokud vás TechMIX zaujme, přihlaste se k jeho odběru!
Všichni Američané – nebo aspoň ti, kterým záleží na jejich soukromí – si teď tyto otázky musejí klást ještě intenzivněji. Úřad ředitele národní zpravodajské služby USA (Office of the Director of National Intelligence, zkráceně ODNI) totiž odtajnil zprávu, ve které shrnuje, jaké informace si americké tajné služby kupují z komerčních zdrojů.
Za peníze cokoli
V zkratce jde prakticky o jakýkoli balík dat, který se dá na americkém trhu koupit: Anonymizované databáze pohybu lidí v různých lokalitách, souhrny aktivit na sociálních sítích, informace o prohlížečích, autech, mobilních telefonech apod. Magazín Wired to formuloval napřímo: USA otevřeně shromažďují kompromitující materiály na své vlastní občany.
„Existuje velké množství komerčně dostupných informací, které si může kdokoli koupit, včetně veřejnosti, cizích tajných služeb, soukromých firem a také americké vládní agentury,“ píše se v úvodu zprávy. „Tyto údaje mají pro komunitu zpravodajců vysokou hodnoty, ať už izolovaně, nebo v kombinaci s dalšími daty. Tato data mohou být analyzovaná ručně nebo automaticky. Souvisí s tím významné otázky týkající se práva na soukromí a občanských práv.“
Možná si říkáte, proč mají FBI nebo americké ministerstvo obrany potřebu kupovat od soukromých firem různé databáze. Vždyť mají dost svých metod a nástrojů, jak se dostat skoro k čemukoliv. Známe to z detektivních seriálů: Policie může požádat o záběry z kamer, o záznamy pohybu lidí na základě jejich mobilního signálu, nasadit odposlechy apod.
Není třeba žádat o povolení
Jenže k tomu všemu je potřeba mít povolení (tzv. warrant), souhlas soudu a nějaký jasně formulovaný důvod. Nelze někoho odposlouchávat bezdůvodně, to je proti americké ústavě, konkrétně proti jejímu čtvrtému dodatku z roku 1789.
Vládní agentury ale používají okliku. Pokud jsou nějaké informace veřejně dostupné, mohou je použít a samozřejmě na to žádné povolení nepotřebují. Problém je, že tu definici „veřejné dostupnosti“ podle panelu ODNI natahují daleko za hranici únosnosti: „Rigidní výklad vládních agentur ohledně toho, co jsou veřejně dostupné informace, představují pro veřejnost významnou hrozbu,“ píše se ve zprávě.
Schéma kombinace informací z více zdrojů, včetně zdrojů veřejných.
Navíc je zřejmé, že vláda není „jen tak nějaký“ kupec dat. Vhodným spojením databází může celou řadu anonymizovaných datasetů částečně rozklíčovat a použít někdy v budoucnosti proti konkrétním lidem. A to bez jakéhokoli dohledu. „Není žádným tajemstvím, že taková data lze deanonymizovat a identifikovat v nich konkrétní lidi,“ píše zpráva. Na snadnou deanonymizaci upozornili třeba v roce 2019 reportéři New York Times.
Intimní detaily o Američanech i cizincích
Asi nejzávažnějším závěrem odtajněné zprávy ODNI je zjištění, že americké vládní agentury považují za přijatelné „bez ustání sledovat pohyb mobilních telefonů milionů Američanů bez získání jakéhokoli souhlasu, stačí, že ty informace byly zakoupeny za peníze“. Jde o kličku, která by podle autorů zprávy nejspíše v Evropě kvůli GDPR předpisům neprošla. V USA jde ale zatím o otevřenou otázku a vládní agentury toho využívají.
„Komerčně dostupné informace mohou odhalit intimní informace o osobních údajích, soukromém chování, vztazích a výrocích lidí, a to jak Američanů, tak cizinců,“ uvádí zpráva. „Tyto informace mohou být zneužity ke slídění v osobních životech, mohou zničit něčí reputaci nebo spůsobit významné emocionální břímě či ohrožení osobní bezpečnosti.“
Odtajěný dokument také zmiňuje tzv. "mission creep": data nasbíraná pro jeden účel jsou uložena v systému a mohou být časem použita pro něco úplně jiného, v kombinaci s jinými daty dostanou nový význam.
CIA připravuje interní předpisy, jak zacházet se zakoupenými daty, ale tato část zůstala tajná.
„Tato zpráva jasně ukazuje, že si vláda nadále myslí, že se může vykoupit z ústavní ochrany za peníze daňových poplatníků,“ říká Chris Baumohl, právník z neziskové organizace Electronic Privacy Information Center. „Kongres se musí letos zabývat tím, jak vláda s takto získanými daty nakládá, a to ještě před tím, než se pustí do probírání opětovné autorizace dalších předpisů týkající se sledování, například FICA.“
Pro každého z nás by to ale měla být i připomínka toho, jak snadné je z různých stop v různých databázích vystopovat náš pohyb, naše preference a v mnoha ohledech podrobný otisk toho, kdo jsme.
V plné verzi newsletteru TechMIX toho najdete ještě mnohem víc. Přihlaste se k odběru a budete ho dostávat každou středu přímo do své e-mailové schránky.
