Billie Eilish, Bon Jovi a dalších 200 umělců brojí proti AI v kultuře. Proč?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nezisková organizace Artists Rights Alliance (ARA) zastávající se práv interpretů, textařů a obecně hudebníků, na svých internetových stránkách představila rozsáhlý seznam umělců, kteří se postavili v otevřeném dopise proti „znehodnocování“ hudby a lidské kreativity zapojováním umělé inteligence (AI) do kultury.

Své jméno k protestu nechalo připojit skoro 250 celebrit. Jsou mezi nimi i populární zpěvačky Billie Eilish, Nicki Minaj, Katy Perry nebo zpěvák Jon Bon Jovi.

Umělci se v první řadě ozvali proti trendu poslední doby, kdy se jejich díla využívají pro trénink některých AI modelů. Protestující takové jednání vnímají jako „útoky na lidskou kreativitu“, prostřednictvím aliance proto vyzývají technologické firmy, aby je ukončily. Podle nich může jednak poškodit individuální tvůrce, ale zároveň i zničit celý hudební ekosystém.

„My, podepsaní z řad umělců a textařů, žádáme vývojáře AI, technologické firmy a digitální hudební služby, aby okamžitě přestali s využíváním umělé inteligence k narušování a snižování hodnoty práce lidských umělců,“ píše se v dopise.

„Nenechte se ale zmást. My také věříme, že AI může, používá-li se zodpovědně, posunout lidskou kreativitu vpřed. Některé platformy a vývojáři ji ale využívají k sabotáži kreativity a poškozování umělců, textařů, hudebníků a držitelů práv,“ uvádí dál petice.

Test nástrojů s umělou inteligencí pro cíl generování nové hudby provedl mimo jiné například YouTube.

„Některé z největších a nejmocnějších firem bez dovolení používají naše díla k tréninku modelů AI. Tyto kroky mají za cíl tvorbu lidských umělců nahradit zvuky a obrázky generovanými AI, což vede k výraznému snížení odměn vyplácených umělcům. Pro mnohé hudebníky a textaře, kteří si vydělávají jen na živobytí, by to znamenalo katastrofu,“ doplňuje v dopise ARA.

Aliance pro práva umělců tak upozorňuje hlavně na dva nebezpečné jevy, a to sice neautorizované používání skladeb k výcviku AI klonů a využívání nových umělých zvuků k vyhnutí se povinnosti vyplácet autorské honoráře.

„Pracující hudebníci se v dnešním streamovacím světě už tak sotva uživí a teď se k tomu přidala hrozba v podobě konkurence generované umělou inteligencí. Neetické využívání generativní AI k nahrazení lidských umělců snižuje hodnotu celého hudebního ekosystému, a to jak pro umělce, tak pro fanoušky,“ uvedl v prohlášení i Jen Jacobsen, výkonný ředitel ARA.

Protestní dopis a iniciativa bezmála 250 umělců přichází skoro rok po zveřejnění skladby od umělé inteligence, která napodobila hlasy rappera Drakea a zpěváka The Weeknda, a rychle se tak stala virálním hitem.

Kanadský hiphoper pak ale vyjádřil svůj nesouhlas s generativní tvorbou a streamovací platformy Spotify i Apple Music ji následně stáhly.

Po tomto prvním incidentu veřejně pro BBC promluvil o svém znepokojení s umělou inteligencí v kultuře například i britský zpěvák Sting. Na straně AI nástrojů však stojí třeba DJ David Guetta či zpěvačka Grimes.

Většina umělců podepsaných u petice by nicméně takové jednání považovala za krádež svých hlasů. Někteří z nich se však kvůli své účasti na ní setkali i s kritikou - Nicki Minaj kvůli tomu, že na začátku roku sdílela na sítích obrázek generovaný AI, a Katy Perry zase minulý měsíc vyfotili na večírku sedící na jednom křesle se zakladatelem Open AI Samem Altmanem.

Už i „jenom“ používání umělé inteligence k psaní textů písní a scénářů, nebo i pro výrobu obrázků a videí herců ale v roce 2023 iniciovalo hned několik stávek odborů a smluvních jednání - i v samotném Hollywoodu, jak psala i redakce SZ Byznys.

A šíření falešných pornografických obrázků zpěvačky Taylor Swift zase upozornilo na to, jak se dá AI zneužít pro tvorbu takzvaných „deepfake“, jak vysvětlovala rubrika SZ Tech.

Legislativu přímo určenou k ochraně hudebníků před tím, aby jejich hlasy generovala umělá inteligence pro komerční účely, schválil v březnu zatím jediný americký stát, Tennessee. Nazývá se „Ensuring Likeness, Voice and Image Security Act“, ale přezdívá se jí i Elvisův zákon.

V platnost vstupuje 1. července a replikovat hlasy umělců tam nebude možné bez jejich souhlasu.

Poradenská firma v oblasti financí PwC přitom ještě v roce 2019 v průzkumu uvedla, že rozsáhlé využití umělé inteligence by do roku 2030 mohlo do globální ekonomiky přinést 15,7 bilionu dolarů. Časopis Harvard Business Review toto číslo dává do spojitosti s nahrazováním lidí za inteligentní stroje a systémy v průmyslu, logistice či finančnictví.

Do roku 2040 tak podle těchto zdrojů může být rozložení pracovní síly vlivem těchto přesunů k nepoznání. Kontury toho, jak by takové změny mohly dopadnout a kam by vývoj lidské civilizace v budoucnosti strojů a AI mohl vést, se ale rýsují právě i těmito protestními dopisy a logickými úvahami o postupném rozvoji člověka.

To, že by umělá inteligence neměla zasahovat do jejich oboru, netvrdí jen hudebníci, filmaři a herci, nebo malíři s tím, že umění je vrchol civilizace - té lidské. Zapojení AI do své oblasti tak, že by mohla nahradit zaměstnance, vnímají jako rizikové rovněž někteří experti a pracovníci ze sociálních oborů, služeb i podniků, kde převládá a je důležitý lidský kontakt, empatie, kritické myšlení a také kreativita – jako v oblastech péče, vzdělávání, ale i komunikace a médií.

V průmyslu, energetice, logistice a finančnictví, kde jde lidově řečeno o „čísla, klouby a kolečka“, by umělá inteligence a robotizace skutečně mohly vést k redukci míst. A tím pádem i k uvolnění značného množství peněz například na investice či odvody do vědy, vzdělávání, zdravotnictví a sociálních oborů.

A právě do těchto sektorů by vedle programování a údržby chytrých systémů nebo kultury, komunikace a médií mohli i za vidinou lepších mezd a platů směřovat v budoucnu lidé za prací a vlastní realizací. A také by v nich pak mohly vznikat nové služby a firmy.