Josef Šlerka: Lidský problém při kontaktu s umělou inteligencí je naše ego

„Internet, jak jej známe, skončil,“ zaznělo v naší čtvrté epizodě podcastu Mozaika. Analytik a pedagog Josef Šlerka tím reaguje na situaci, kdy na internet proudí ohromné množství vygenerovaných textů.

Mění se také to, jak lidé na internetu vyhledávají: „Viděl jsem, jak i moje tchyně používá ChatGPT jako vyhledávač. Ona je poměrně technologicky zdatná. A do ChatGPT může dát úplně nový typ otázek.“ Nyní to OpenAI ještě usnadnila, když do ChatGPT nově přidala vlastní vyhledávání.

Co to ale znamená pro tvůrce obsahu, jejichž webům nyní zřejmě klesne už tak klesající návštěvnost? Jakou motivaci budou mít lidé k tvorbě nových textů? A budeme vůbec chtít číst věci od lidí, když to roboti napíšou rychleji a levněji?

Vyhledávače se už od začátku webu výrazně změnily. To, jak lidé dnes na webu hledají, se blíží tomu, jak vypadala v učebnicích stránka, že „takto rozhodně nemáme postupovat“. Dříve se učilo, jak využívat pro pátrání klíčová slova, používat operátory AND a OR, přidávat závorky a uvozovky. Nic z toho dnes uživatelé obvykle vůbec nemusejí řešit. A s nástupem AI vyhledávačů bude ještě jednodušší najít odpověď i na běžným jazykem položenou otázku.

Josef Šlerka připomíná, že umělá inteligence postavená na velkých jazykových modelech vlastně neví, jaký je svět. Chatbot o světě nic netvrdí. „Není to něco, co má znalosti o našem světě. Jsou to spíš generátory možných světů, možných textů.“ Jazykové modely přirovnává k hercům, kteří také na pódiu něco pronášejí, ale neřekli bychom o nich, že nám něco tvrdí.

Díky „doladění“ těchto modelů jsou ale jejich výtvory často dostatečně blízké realitě. „Přece jenom u té umělé inteligence očekáváme, že bude užitečná – a ona užitečná je,“ myslí si Šlerka. „Ale je strašně těžké si uvědomit, že to není kalkulačka, že to není něco, co provozuje nějakou formální operaci. Že to vlastně svým způsobem je mnohem bližší člověku než stroji. A když to takhle řekneme, tak je to docela nepříjemná představa.“

Jaké budou reálné dopady toho, že je text všudypřítomný? Jak na to reagují třeba vysokoškolští pedagogové? Podle Šlerky hodně přeceňujeme schopnost lidí psát: „Pro řadu studentů není psaní základní způsob vztahování se ke světu. To umělá inteligence ukázala v plné nahotě: Najednou se musíme ptát po smyslu toho, proč po nich chceme tyhle věci.“ Naráží nejen na psaní seminárních prací, ale třeba i na psaní čtenářských deníků.

Přesto ale zdůrazňuje, že schopnost psát je stále důležitá: „Já si myslím, že dobrá rada je obecně naučte se číst a psát. Protože pak budete umět tu umělou inteligenci používat ještě lépe.“

Na média a webový ekosystém ale bude mít podle Šlerky nástup generativní AI velké dopady: „Bude to mít naprosto devastující účinek. Respektive bude pokračovat to, co už začalo.“ Šlerka připomíná projekt Mapa médií: „V Česku jsme napočítali přes tisíc šest set médií, která se snaží psát pravidelně zpravodajství nebo publicistiku. A to se bavíme o době, kdy většina toho obsahu ještě není generovaná umělou inteligencí. Ve chvíli, kdy tam přidáme tu vrstvu umělé inteligence, tak ten obsah poroste exponenciálně.“

„Vidíme ohromný nárůst obsahu, u kterého nebudeme vědět, jestli je lidský nebo od AI. Jak se s tím vyrovnáme?“ ptá se Šlerka. „Asi stejně, jako jsme se s tím vyrovnali v případě e-mailů. Budeme mít spam filtry. Místo vyhledávačů možná budeme potřebovat spam filtrovače.“

Podle něj se tím dále posílí současná fragmentizace a uzavírání se do nějaké bubliny. „Ale už to nebude sociální bublina, už bude každý člověk uzavřený ve své komůrce. On a jeho chatbot,“ spekuluje Šlerka.

„Budeme si postupně vytvářet své kopiloty, pomocníky, virtuální dvojčata. Něco, co bude přizpůsobené našemu chování, našim informačním potřebám. A bude to takový typ samomluvy,“ popisuje Šlerka to, co jsem nedávno nazval hrou na realitu. „My si vytváříme takový trochu schizofrenní svět, a budeme v tom pokračovat. Ta scéna je připravená. Máme za sebou éru sociálních médií.“ Teď mohou nastoupit média asociální.

V kontaktu s AI je tak podle Šlerky hlavní pastí lidské ego: „„Máme tendenci být umělou inteligencí emočně ovlivněni. Buďto okouzlení, nebo naopak ji zcela odmítáme,“ všímá si. „A to nám zabraňuje dobře posoudit ty výstupy AI. Které jsou někdy špatné a jindy skvělé.“

Podle něj už současné AI modely dosáhly v mnoha ohledech schopností průměrného člověka. „Pokročilé AI modely pak umí vyřešit úlohy, které neumí vyřešit většina populace,“ dodává v narážce například na model o1-preview.

On sám díky novým AI modelům dle vlastních slov téměř přestal programovat: „Já jsem byl vždycky špatný programátor, a živil jsem se programováním nerad. Ale bylo tak málo programátorů, že i my špatní programátoři jsme měli spoustu práce. Pak se ukázalo, že mi jde programátorům šéfovat.“

Nyní může podobným způsobem dávat příkazy AI asistentům a ti za něj mohou psát skripty. „Vlastně jsem zase šéf programátorů. A otevřelo mi to oči, začal jsem dělat věci, na které bych dříve nedosáhl, nebo se do nich nepustil,“ všímá si Šlerka. „V tomhle je to skvělé.“

(V textu článku uvádíme jen stručný výběr z probíraných témat. Celý rozhovor najdete ve videu v úvodu článku. Podívejte se také na celou epizodu k tomuto tématu.)