Článek
Co byste dělali, pokud by vám někdo z vašich přátel poslal internetový odkaz, na kterém byste zaníceně zastávali názory, s nimiž však ve skutečnosti vůbec nesouhlasíte. A co kdybyste tam zpívali nějakou vámi zkomponovanou písničku nebo se snažili prodat jeden z vámi namalovaných obrazů? Že nezpíváte, neznáte noty a nemalujete? Že si nic takového neumíte ani představit? To je jedno.
Je tady umělá inteligence a v její moci je tohle všechno udělat. Prozatím stačí, když ji někdo zaúkoluje a výsledný produkt pak anonymně zveřejní. Ano, vítejme v novém světě, kde se stát může prakticky vše.
O existenci umělé inteligence, jejích schopnostech a možných dopadech jsem se v posledních dvou měsících pokusil informovat dvě vědecké rady, jejichž jsem členem. V obou případech to vzbudilo zajímavou diskuzi mužů stejně postarších, jako jsem já sám, kteří na celou záležitost dosud převážně nahlížejí jako na víceméně zajímavou hračku či novou aplikaci.
Víra, že se zítra probudí do stejného světa, jaký byl včera, chlácholivě mírní všechna zneklidnění, která jsou s nástupem tohoto fenoménu spojena. Nechce se nám prostě věřit, že umělá inteligence samostatně provozuje rozhlasovou stanici, skládá nejen hudbu, ale umí celosvětový hit i nahrát, maluje obrazy, nerozeznatelně imituje rozhovory slavných lidí.
Mohlo by vás zajímat:
To všechno se zatím zdá být jen zábavou, a ačkoliv si určité nebezpečí zneužití připouštíme, zatím jsme se s ním v nějaké znepokojivé formě nesetkali. A tomu odpovídá i nejasný právní rámec, v němž se umělá inteligence a její produkty pohybují.
Ještě důležitější je, že umělá inteligence umí už dnes odpovídat na otázky pacientů o dost fundovaněji a empatičtěji, než to dokážou lékaři. Dokáže v nejrůznějších obrazech našeho těla, ať už to jsou vzorky tkání nebo rentgenové snímky, rozeznat nádorové procesy lépe než zkušený odborník. Složí náročnou atestační zkoušku a to nejen v medicíně, ale i jiných oborech.
A rozvoj jejích schopností letí vpřed nevídanou rychlostí, s níž pokrok nebo budoucí záhuba lidstva nabývá na síle a mění současný svět. Obávám se, že generace současných lídrů na všech společenských úrovních není na tuto změnu připravena a prozatím není schopna nebo ochotna ji akceptovat.
Od jistého věku se přirozeně řídíme především zkušeností, nikoliv kreativitou a představivostí. Nedostatek zkušenosti s umělou inteligencí tak vytváří naše vnitřní bariéry, přes které se nemůžeme dostat a přiřadit jí odpovídající význam.
Zdá se, že tak, jak je to v historii obvyklé, budeme horečnatě hledat řešení až ve chvíli, kdy nás k tomu donutí nějaký bezprostřední problém či pocit nebezpečí. Nejvýznamnějším dosavadním počinem, který jsem zaregistroval, byla výzva podepsaná řadou globálních celebrit, aby se na půl roku pozastavil vývoj umělé inteligence.
Hrozba dlouhodobého neúspěchu
Popravdě řečeno, tomuto přístupu nerozumím, protože její vývoj souvisí s politickou, vojenskou, hospodářskou a obecně i intelektuální nadvládou jednotlivých mocností a globálních firem. Tudíž zastavit pokrok v této oblasti je utopie. Společně s Nerudou totiž můžeme konstatovat, že „kdo chvíli stál, stojí opodál“. Digitální giganti to vědí, a proto se z principu zastavit nemohou.
O to více by české intelektuální i vládní autority měly přemýšlet nejen nad tím, jakými pravidly omezit nově vznikající svět umělé inteligence, ale i nad jejím systémovým využitím v náš prospěch. Samozřejmě, podobné rady lze do jisté míry označit jako „hraběcí“, protože výzvy a proklamace jsou jedna věc, ale životní realita bývá jiná.
Vláda nebo třeba univerzity mají navíc spoustu operativních starostí, jejichž řešení má zdánlivě mnohem vyšší prioritu než cosi, co většina postarších intelektuálů považuje více za hračku než za nástroj, který v budoucích měsících a letech změní náš svět.
Ale to je právě ten úhel pohledu, který bychom měli radikálně změnit. Je třeba aspoň na chvíli zvednout hlavu od rozpočtů, cen nejrůznějších vstupů, platů, penzí, inflace a všemožného operativního balastu a zkusit vnímat pořadí priorit z dlouhodobého hlediska.
Budoucnost by totiž mohla ukázat, že při zpětném pohledu na rok 2023 budeme konstatovat, že to byla doba, kdy se praktické aplikace umělé inteligence staly klíčovými pro fungování velké části světa. Státy nebo obecněji společnosti, které tento vývoj nezachytí, se vystavují nebezpečí dlouhodobého neúspěchu.
A na závěr si dovolím dvě sice banální, avšak klíčové otázky. Jste si opravdu jistí, že tento článek byl napsán reálně existujícím člověkem? A pokud ano, kolik byste na to vsadili?
