Článek
Obáváte se, že kvůli zdokonalující se umělé inteligenci přijdete o práci? Možná to nebude tak horké, tvrdí výzkumníci z amerického Massachusetts Institute of Technology (MIT), jejichž studie si všiml časopis Time. Jak je to možné? Zaměstnavatelům se to podle nich jednoduše nevyplatí.
Výzkumníci totiž nezkoumali pouze to, zda je umělá inteligence schopna vykonávat určitý úkol, ale také, zda má pro firmy ekonomický smysl nahrazovat lidi, kteří tyto úkoly vykonávají nyní. A zjistili, že zatímco umělá inteligence schopna analyzovat vizuální vjemy dnes může zastat úkoly, které představují 1,6 procenta mezd pracovníků v ekonomice USA (vyjma zemědělství), pouze zhruba ve čtvrtině těchto případů by při dnešních nákladech bylo pro firmy levnější automatizovat namísto placení lidských pracovníků.
„Celkově naše zjištění naznačují, že vytěsňování pracovních míst umělou inteligencí bude značné, ale také postupné. A proto existuje prostor pro vládní politiku a rekvalifikaci ke zmírnění dopadů nezaměstnanosti,“ píší autoři.
Zásadní úkon, který podle výzkumníků AI bez problému zvládne, je vizuální analýza. Ta může pomoci za využití diagnostických zařízení například v nemocnici nebo při zkoumání zásobníků, zda obsahují správné položky. Autoři však tvrdí, že podobné úkoly jsou často natolik roztříštěné, že jejich automatizace je neekonomická.
I při rychlém snižování nákladů o 20 procent ročně by podle výzkumu stále trvalo desítky let, než by se úlohy počítačového vidění staly pro firmy ekonomicky efektivní. „Přestože se blíží určitá změna, je také stále ještě čas se jí přizpůsobit. Nedojde k tomu tak rychle, že by se všechno okamžitě ocitlo v chaosu,“ uvedl pro TIME Neil Thompson, hlavní autor studie.
Není to tak jednoznačné
Výzkumníci z MIT ale brali v potaz pouze počítačové vidění, které tvoří jen část schopností umělé inteligence. Vynechal například možnosti velkých jazykových modelů, na bázi kterých funguje například populární ChatGPT. Právě společnost Open AI, která chatbot koncem roku 2022 zpřístupnila veřejnosti, si nechala vypracovat studii o tom, jak mohou velké jazykové modely ovlivnit trh práce. Podle této studie by asi polovinu pracovních úkolů pro téměř pětinu amerických pracovníků mohla ovlivnit umělá inteligence typu ChatGPT 4.
To je mnohem větší číslo, než se kterým pracují výzkumníci z MIT. Ti jsou ale přesvědčeni, že se jejich ekonomický model dá aplikovat právě i na další nástroje umělé inteligence, jako jsou třeba právě jazykové modely. Do budoucna tak bude podstatné, jestli se jejich teorie potvrdí a závěry se budou skutečně dát aplikovat i na další nástroje umělé inteligence. Takové, které slibují automatizaci většiny forem práce, kterou lze vykonávat za obrazovkou počítače.
Další překážkou zapojení AI na pracovišti je její společenská přijatelnost. Studii spojenou s tímto tématem si ku příležitosti letošního Světového ekonomického fóra v Davosu nechal vypracovat Mezinárodní měnový fond (IMF). Některé profese podle něj mohou nástroje umělé inteligence bez problémů integrovat, zatímco jiné by mohly čelit odporu kvůli kulturním, etickým nebo provozním obavám. Umělé inteligenci je podle výzkumu vystaveno téměř 40 procent celosvětové zaměstnanosti, ve vyspělých ekonomikách pak asi 60 procent.
Zhruba polovina těchto pracovních míst může mít podle IMF z integrace AI prospěch, což zvýší produktivitu. U druhé poloviny pak ale může umělá inteligence vykonávat klíčové úkoly, které v současné době vykonávají lidé. To by mohlo snížit poptávku po pracovní síle, což by vedlo ke snížení mezd a omezení náboru zaměstnanců. V nejextrémnějších případech by mohla některá z těchto pracovních míst zaniknout.
