Článek
„Rok 2025 může být prvním rokem, kdy se AI agenti zapojí do pracovního procesu a výrazně zasáhnou do toho, co firmy dělají,“ napsal na začátku roku Sam Altman, šéf společnosti OpenAI.
Pár dní nato se k této predikci přidal i Jensen Huang, který vede firmu Nvidia: „Jednou z nejdůležitějších věcí, o kterou je teď ve firmách zájem, je agentská umělá inteligence, systém, ve kterém spolu spolupracují různé AI modely.“
Agent se neptá a maká
Snadno bychom tato prohlášení mohli odmítnout coby snahu podpořit své vlastní produkty a povzbudit investory, aby nadále sypali stovky miliard do nenasytného chřtánu umělé inteligence. Obzvláště ve chvíli, kdy sílí varovné hlasy o AI bublině.
Přestože rok 2025 má být rokem AI agentů, nikdo pořádně neví, co to znamená v praxi. „Je to hodně vágní pojem,“ upozorňuje Ethan Mollick, profesor na University of Pennsylvania specializující se na inovace. „V podstatě to označuje program využívající umělé inteligence, který má zadaný cíl a pak samostatně pracuje na dosažení tohoto cíle.“
Tato neurčitá a široká definice zjevně výrobcům vyhovuje. Mohou tak s přimhouřením obou očí jako AI agenta označit téměř cokoli: od domácího robotického vysavače přes automatický telemarketingový systém až třeba po nástroj na automatickou komunikaci se zákazníky e-shopu.
Možnosti AI agenta nejlépe vyniknou ve srovnání s tím, co už většina lidí zná: tedy když se postaví vedle AI chatbota.
V posledních měsících se objevují noví AI agenti, kteří stojí za pozornost. Jde o nástroje – lépe řečeno kategorii nástrojů –, které otevírají nové možnosti využití toho, co ukázaly chatboty typu ChatGPT nebo Gemini. Počítače jsou díky generativní AI inteligentní a kreativní, a to v pravém smyslu těchto slov.
To neznamená, že počítače uvažují přesně jako lidé, že nedělají chyby nebo že umí dělat vše, co umí lidé. Nicméně umí dělat něco, co ještě před třemi roky neuměly. A všichni teď hledají, jak toho nejlépe využít.
Chatbot byl prvním uchopitelným způsobem, jak generativní umělou inteligenci nabídnout většinovému uživateli. Když se v listopadu 2022 objevil ChatGPT, získal si miliony uživatelů právě tím, že umožnil něco, co do té doby ani nevěděly, že by počítač mohl nabídnout. Od té doby se chatboti objevili snad ve všech nástrojích, přístrojích, službách a webech.
Rok 2024 byl rokem chatbotů:
Zdaleka ne vždy jsou chatboti užiteční. Často si třeba vyhalucinují něco, co zní důvěryhodně, ale neodpovídá realitě. A stejný problém se bude týkat i AI agentů. Když se strefí do toho, co jste po nich chtěli, nabídnou skutečnou pomoc a urychlení. Ale když si vymyslí nějaký nesmysl, mohou se dostat úplně mimo zadání a s každým dalším krokem se to bude jen zhoršovat. A zatímco u chatbota takovou chybu hned odhalíte a opravíte, samostatný agent se do toho může opravdu slušně zamotat. I proto je nástup AI agentů zatím spíše opatrný: při řetězení úkolů stačí malá chybka k tomu, aby byl výsledek naprosto nepoužitelný.
Operátor má ještě mouchy
Typickou ukázkou takového agenta – který vypadá na první pohled superschopně, ale v praxi je spíše nepoužitelný – je Operator od společnosti OpenAI. Firma jej uvedla v lednu a zatím je k dispozici jen pro předplatitele nejdražší varianty (200 dolarů měsíčně), a navíc jenom v USA.
„Operátor je agent, který za vás půjde na web a bude za vás plnit úkoly,“ slibuje firma OpenAI. „Podívá se na webovou stránku, může do ní psát, klikat a listovat. Je to náš první agent, který za vás může pracovat zcela samostatně. Vy mu dáte úkol a on jej splní.“
To zní jako sci-fi… a zatím to opravdu je pouze ambiciózní cíl. V našem testování je Operátor docela pomalý a popletený. Na každý úkol, který pro nás úspěšně dokončil, připadají tři úkoly, které nějakým způsobem zmotal.

OpenAI Operator v akci: snaží se na webu najít informace o českých králích. Video: Pavel Kasík, Seznam Zprávy
Operátor nemá přístup na váš počítač. Místo toho ovládá virtuální počítač na serveru a vy u sebe na obrazovce vidíte videopřenos z této obrazovky. Je to trochu jako sledovat člověka, který moc neumí s počítačem. Snadno se nechá zmást nepřehlednou strukturou webu nebo se zacyklí a točí se v nekonečných smyčkách.
Konkurenční operátoři jsou levnější. Třeba Proxy od ConvergenceAI vypadá velmi podobně jako Operator, ale můžete jej vyzkoušet zdarma. Výsledky ovšem vypadají relativně podobně: s jednoduchými úkoly si pomalu poradí, do čehokoli komplikovanějšího se ale zatím zamotává.
Až nebezpečně dobrý výzkum na míru
Kdyby tohle byl jediný AI agent, asi by vůbec nemělo cenu o této kategorii služeb psát. Ale od ledna uplynula už dlouhá doba (měsíc a půl jsou ve světě AI skoro věčnost) a do centra pozornosti se dostal nový agent: Hloubkový výzkum.
Chatboti umí – lépe či hůře – hledat na internetu. Obvykle to spočívá v tom, že chatbot zadá do vyhledávače dva nebo tři dotazy, pročte text na prvních stránkách a tento text pak využije k sepsání své odpovědi. Výsledek je často lepší, než kdyby chatbot odpovídal jen pomocí velkého jazykového modelu. Najde totiž konkrétní stránky a odkáže se na ně.

Když chatbot využije vyhledávač, doplní do textu odkazy. Uživatel tak může lépe zkontrolovat, zda se nejedná o halucinaci.
Jenže pro jakoukoli složitější otázku jsou výsledky často špatné. Chatbot totiž hledá velmi povrchně – asi jako kdyby člověk strávil necelou minutu pročítáním první stránky výsledků vyhledávání. Někdy poplete zdroje, jindy vybere vyloženě špatné zdroje, často se také nechá ovlivnit otázkou a odpověď je zkreslená.

„Najdi informace o tom, jak dlouho vládl Karel IV., nejdéle vládnoucí král český.“ Takové jednoduché zadání stačilo k tomu, aby se ChatGPT nechal zmást a našel podklady k chybnému tvrzení. (Dodejme, že nejdéle vládnoucím českým králem byl František Josef I., nejdéle vládnoucím korunovaným českým králem pak byl Leopold I.)
Takové drobnosti si u řady otázek vůbec nevšimnete. Jakmile ale přijde na komplikovanější téma, chyby se sčítají a AI vyhledávače dávaly často poměrně rozporuplné výsledky. Na první pohled vypadaly dobře, ale při bližším prozkoumání se ukázalo, že text vychází z pochybných webů nebo že jde o „přiohnuté“ informace, aby vyhovovaly zadání.
To všechno má vyřešit nová služba Hluboký výzkum. Pod názvy jako Deep Research se objevil ve všech hlavních chatbotech (kromě Clauda) a slibuje, že dle vašeho zadání sestaví hlubokou rešerši daného tématu.

Deep Research v chatbotu Gemini, Deep research v ChatGPT, DeepSearch v Grok 3 a Deep Research v Perplexity.
„Řekněme, že chcete otevřít novou kavárnu v Seattlu, která má místa k sezení na chodníku. Nejspíše je tu celá řada věcí, které vás ani nenapadly, že musíte mít připravené,“ vysvětlil mi v létě 2024 Aarush Selvan, vývojář Google, který vedl vývoj projektu Research with Gemini.

Agenta pro podrobné prohledávání webu ukázal Google neveřejně jako výzkumný projekt týmu Gemini novinářům už v létě 2024. Veřejnosti je funkce dostupná od prosince 2024.
„Na základě toho se Gemini nabídne, že sestaví podrobnou zprávu přímo na míru pro vás. Napřed se vás zeptá, zda souhlasíte s jeho plánem,“ popsal Selvan tehdejší prototyp AI agenta, který je nyní dostupný veřejnosti. „Když to schválíte, pustí se do práce a začne prohledávat webové stránky a sestavovat analýzu přímo pro vás. Až skončí, pošle vám notifikaci.“

Ukázka hloubkového výzkumu v Gemini.Video: Pavel Kasík, Seznam Zprávy
Jde tedy o tak trochu jednorázového AI agenta. Dáte mu cíl (třeba sestavit tabulku a dohledat odkazy) a agent se dá do práce. K dispozici má uvažovací modul a nástroje pro vyhledávání na internetu. Nepostupuje ale unáhleně, naopak může svou strategii opakovaně měnit na základě toho, co po cestě našel. Někteří agenti jsou nastavení tak, aby vše ověřovali z více zdrojů, jiným to musíte výslovně nařídit. Poté, co agent výzkum dokončí a sestaví závěrečný dokument, můžete se o výsledcích bavit s klasickým chatbotem ve stejné konverzaci, případně zadat nový hloubkový výzkum.

Deep research v ChatGPT

Deep Research v Perplexity

Deep Research v Grok 3

Deep Research v Gemini
Samotný výzkum trvá obvykle pět až patnáct minut. Výsledky snažení těchto agentů jsou překvapivě dobré. Kvalitou i rozsahem se vyrovnají přibližně osmihodinové práci vysokoškoláka, který dělá výzkum v oblasti mimo svůj obor.
Sem tam se vloudí chybičky i do těchto hlubokých rešerší. Jedná se třeba o duplicity: občas si agenti spletou dva lidi stejného jména. Často jsem si všiml, že agent vychází ze zdroje, který nepatří mezi nejlepší v daném oboru a určitě by šel najít zdroj lepší. A někdy – ne často – si vymyslí detaily, které v původních zdrojových webech vůbec nejsou.
To je nejspíš největší nebezpečí těchto hloubkových analýz. Navenek vypadají velmi propracovaně, v podstatě přesně tak, jak bychom si podrobný výzkum představovali. Za deset minut máte na míru analýzu srovnatelnou s něčím, za co byste jinde zaplatili tisíce korun. Jenže různé chybky, které do výsledku pronikly, nejsou na první pohled vidět. Pokud je to téma, kterému nerozumíte, je velká šance, že vám uniknou i při letmé kontrole. Výsledkem je tedy úctyhodně podrobná zpráva plná odkazů, za kterou ale nikdo nenese odpovědnost, protože podrobně ji zkontrolovat by trvalo několik hodin. Tipuji si, že většina lidí tu analýzu ani nebude celou číst, natož aby ji podrobně, citaci po citaci, ověřovala…
Agenti pomůžou hlavně firmám
Hloubkový výzkum je ukázka AI agenta, který je poměrně dobře definovaný a přitom univerzální. Využití pro takový podrobný výzkum občas najde skoro kdokoli. Ať už jde třeba o pomoc při výběru pánvičky, rozbor různých diagnóz na základě symptomů nebo třeba sestavování podrobné časové osy a vyhledávání dodatečných materiálů.
Jinak jsou ale AI agenti zajímaví spíše pro firmy, a to hlavně pro větší. AI agent totiž potřebuje jasně vymezený cíl, přesně připravená data a jednoznačně definované výstupy. Zatímco většina živnostníků nebo malých firem takové striktně definované interní procesy nemá, u velkých firem je takových procesů více. Řada oddělení má jasně dané zodpovědnosti i předem určené způsoby, jak řešit výjimky. Takové diagramy pak lze snáze „překreslit“ do on-line prostředí a vytvořit na míru agenta, který velkou část těchto činností zastane.

Ukázka jednoduchého „AI agenta“ pro vyřizování konkrétního typu příchozí pošty.
Také jednotlivci si samozřejmě mohou takovéto agenty vyrobit. V praxi se ale může stát, že výrobou a testováním AI agenta strávíte více času, než kolik by vám mohl ušetřit. Firmy to v tomto ohledu mají jednodušší, protože už nyní musejí mít zavedené postupy.
Podobně jako v letech 2023 a 2024 všichni hledali, jak zapojit chatboty, budou letos firmy hledat, k čemu a jak využít vlastní AI agenty. Existují agentury, které nabízejí „verbování AI pracovníků“ neboli vytvoření AI agentů na míru potřebám dané firmy. Kromě toho vznikají právě teď stovky a tisíce firem, které vytvářejí AI agenty na míru různým odvětvím.
Firma OpenAI minulý týden ukázala sadu nástrojů, které vývojářům zjednoduší tvorbu nových AI agentů. Kdokoli nyní může do svých aplikací zapojit věci jako prohledávání webu, prohledávání vlastních dat a dokonce i ovládání virtuálního stroje na dálku.

Vývoj AI agentů je díky novým nástrojům pro vývojáře zase o něco jednodušší.
Konkurenční Anthropic zase už loni představila protokol MCP, který různým AI agentům umožňuje komunikovat s různými on-line službami i mezi sebou navzájem. Agent tak bude moci třeba přidat události do kalendáře, reagovat na zprávy ve Slacku nebo vyhledat zákazníka v databázi objednávek. To vše bez složitého a drahého programování nástrojů na míru.
Co budou AI agenti znamenat pro zaměstnance? Odhady se různí a každý obor bude zpočátku trochu jiný. Zatímco některé lidské činnosti bude možné pomocí AI agentů prakticky 100% nahradit, většina zaměstnání je složená z celé řady úkolů. Strojoví agenti možná zvládnou některé z nich, ale rozhodně ne všechny. Výsledkem tak bude podivná a místy asi dost nepřehledná spolupráce mezi lidmi a stroji.
Zatímco v některých případech bude pomoc AI agentů vítaná, jinde bude docházet k chybám a konfliktům. Ty samozřejmě budou dopadat hlavně na lidi. Protože AI agenti se ničím stresovat nebudou.
S tím je ale spojená výhoda, kterou naopak lidé mají oproti umělým agentům. Zodpovědnost a důvěryhodnost. Zatímco AI agent si z případné chyby nic nedělá, lidé vnímají důležitost své práce. Strojový agent nemůže za nic ručit, zatímco lidé vědí, že výsledek jejich práce je zároveň jejich vizitkou.
AI agenti pomáhají programátorům:
Idealistické scénáře tak obvykle mluví o symbióze lidí a strojů. Zatímco stroje budou dělat mravenčí, náročnou a opakující se práci, lidé budou komunikovat s ostatními lidmi, řešit problémy „vyšší úrovně“ a budou zodpovídat za výsledek ostatním lidem.
Naopak v pesimistickém a dystopickém scénáři vidíme lidské pracovníky, kteří jsou zavaleni hromadou drobných rozhodnutí ke schválení a bez dostatečného kontextu nebo času na rozmyšlenou musí přejímat zodpovědnost za všudypřítomné AI agenty.

Google DeepMind ukázal AI agenta pro vědce, který jim má pomáhat s přípravou výzkumu nebo vymýšlením a prověřováním hypotéz.
Každá firma – a každý zaměstnanec i živnostník – si bude muset najít vlastní způsob, jak se s nástupem AI agentů vypořádat. Ať už je to jejich odmítnutí, nadšená implementace nebo opatrné experimentování. Všichni se přitom budou nervózně rozhlížet, jak se s tím vypořádali ostatní. Kdo to s nasazením AI agentů přežene, bude mít problém. Kdo je bude ignorovat, nahrává konkurenci.
První agenti, které si dnes můžete vyzkoušet, jsou buď legračně pomalí, nebo „na jedno použití“. Velké vývojářské firmy ale sázejí na to, že právě letos se situace přehoupne a že AI agenti budou fungovat všude kolem nás.
Generativní AI na vzestupu
Od listopadu 2022, kdy firma OpenAI představila nástroj ChatGPT, lidé po celém světě experimentují s tím, jak jim generativní umělá inteligence může pomoci.
O tom, co nové nástroje umí nebo neumí, se diskutuje z mnoha pohledů. Jedná se o skutečnou inteligenci a kreativitu? Výsledky jsou totiž nejen ohromující, ale také bizarní. Věnujeme se jim v podcastu Mozaika nebo v seriálu Hrajeme si s AI.