„Tchyně málem přišla o dům, měsíce jsem nespal.“ První krach Dalibora Dědka

Dalibor Dědek zadlužil sebe i rodinu, aby mohl s kolegy z automobilky Liaz založit vlastní firmu. Teprve pak se stal zakladatelem úspěšného miliardového podniku Jablotron.

Východiskem jejich byznysu měla být milionová zakázka na řídící systémy pro ČSAO Moravany – jenže to se brzy dostalo do platební neschopnosti. Dědkova firma Jape měla najednou jen spoustu nakoupeného materiálu, dluhy a žádné jasné vyhlídky.

„Ze dne na den jsme se ocitli všichni v situaci, kdy jsem v noci nemohl usnout kvůli tomu, že jsem si pořád říkal: Ty jo, jak já budu vysvětlovat mámě a tchyni, že přišly o barák,“ vzpomíná Dědek v podcastu Černá čísla.

Zachránily ho televize a zejména videopřehrávače, které se po revoluci začaly do Československa dovážet ve velkém.

„Jenomže spousta dovezených televizí měla jinou normu, hrály černobíle a bez zvuku, a zrovna tak ta videa. Tak jsme s kolegou v práci vymysleli takový konvertomat, který byl docela univerzální. A když byla úplně krize největší, řekl jsem: Pojďme to vyrábět ve velkém,“ dodává Dědek.

Na konci roku 1990 založil Dědek a jeho společníci ještě druhou firmu - Jablotron. Ten je proslulý především díky zabezpečovacím systémům a alarmům, holding ale dnes vyrábí také vzduchotechniku a topení, monitory dechu do dětských postýlek a podporuje využití vodíku jako alternativního paliva. Obrat skupiny loni přesáhl tři miliardy korun.

Dalibor Dědek firmu už dnes nevede. Nástupce našel v Miroslavu Jarolímovi, kterému v roce 2015 prodal 40% podíl Jablotronu na splátky. Dědek si nejprve si myslel, že ve firmě zůstane v ústraní jako konzultant, jako šedá eminence. Jenomže oficiální předání pravomocí zpočátku skřípalo.

„Šel jsem třeba do svého oblíbeného vývoje a tam jsem se vedoucích ptal: Jé, nad čem děláte? Oni se mi pochlubili a pak vytáhli ze šuplíku něco dalšího a říkali: Pane Dědku, máme tu ale ještě něco super. Mě to zaujalo, říkal jsem, to je dobrý, a jestli kdyby se to zkusilo takhle a onakle… Na konci měsíce přišel Jarolím: Já jsem vám ale říkal, že nebudete zasahovat do vývoje. A já na to, že jsem do ničeho nezasahoval,“ popisuje Dědek.

Výlety do vývojového oddělení musely skončit. Dnes je Dědek v Jablotronu spíše vrbou, zpovědníkem. Na dveře mu klepou bývalí kolegové a zaměstnanci, když se potřebují vypovídat. Do firmy chodí jednou týdně, aby si vybral e-maily. A věnuje se Nadaci Jablotron, která podporuje řadu filantropických projektů zejména v domovském Jablonci nad Nisou a okolí.

Jak Dědek vzpomíná na své dětství a dospívání? Proč je v jeho byznysu rozhodující spokojený montér? A platí, že peníze jsou až na prvním místě? Poslechněte si celý díl v přehrávači v úvodu článku.