Článek
Rada bezpečnosti OSN přijala v úterý rezoluci bojující proti sexuálnímu násilí v ozbrojených konfliktech. Její znění však museli delegáti značně okleštit. Spojené státy totiž hrozily, že rezoluci vetují, pokud z ní nebudou odstraněny zmínky o poskytování „sexuální a reproduktivní zdravotní péče“. Podle Američanů by se totiž mohlo jednat o skrytou podporu umělých potratů.
Zmírněná podoba rezoluce prošla v poměru 13 hlasů ku 0, Rusko a Čína se hlasování zdržely. Američané nakonec po změně znění této rezoluce hlasovali pro její přijetí.
Tato změna se však neobešla bez kritiky dalších států. Změnu znění kritizovala Velká Británie a Belgie. Francouzský velvyslanec při OSN Francois Dellattre pak byl podle svých slov požadavky Spojených států „znechucen“.
„Je nevysvětlitelné, že přístup k sexuální a reproduktivní zdravotní péči pro oběti sexuálního násilí, které jsou často terčem strašných násilných činů a barbarského mrzačení, nebyl výslovně přiznán,“ kritizoval přijatou rezoluci Dellatre.
V očích Spojených států byly problematické dvě části rezoluce. V jedné se původně hovořilo o tom, že by oběti sexuálního násilí v ozbrojených konfliktech měly mít nárok na příslušnou zdravotní péči. Trumpova administrativa se však obávala, že reprodukční zdravotní péče by mohla zahrnovat také umělé interrupce pro ženy, které v důsledku znásilnění otěhotněly.
Druhý problematický bod pak zahrnoval zapojení Mezinárodního trestního soudu (ICC), jehož rolí by bylo souzení pachatelů sexuálně motivovaných válečných zločinů. Spojené státy však ICC neuznávají, protože se obávají ztráty suverenity amerických soudů a případných vyšetřování možných válečných zločinů spáchaných americkými ozbrojenými silami.
Podle německého ministra zahraničí Heiko Maase však rezoluce navzdory změnám pomůže zajistit tresty pro pachatele válečného sexuálního násilí, a to včetně sankcí a podpory obětí. Ty se pak podle Maase díky rezoluci dostaly do centra pozornosti.
„Tato rezoluce vyzývá členské státy OSN, aby podpořily oběti skrze snadnější přístup ke spravedlnosti, lékařské a psychologické pomoci a znovuzapojení do společnosti,“ dodal Maas.
Podle německého serveru Deutsche Welle (DW) také rezoluce zmiňuje oběti sexuálního násilí, které bývají příliš často ignorovány. Těmi jsou především muži, chlapci, matky a děti.
Krok správným směrem
Po přijetí rezoluce promluvila držitelka Nobelovy ceny za mír Nadia Muradová. Iráckou Jezídku Muradovou unesli před pěti lety bojovníci tzv. Islámského státu a využivali ji jako sexuální otrokyni.
„Myslím, že tato rezoluce představuje krok správným směrem. Její přijetí však musí následovat praktické kroky, aby se ji podařilo uvést v praxi,“ uvedla Muradová před členy Rady bezpečnosti.
Spojené státy podle britského deníku Guardian pokračují v prosazování jasného stanoviska, že nepodpoří žádný dokument z pera OSN, který by byť jen zmiňoval sexuální a reproduktivní péči. Podle Trumpovy administrativy jde totiž o skrytou podporu potratů.
Jak píše DW, Trumpova administrativa bojuje proti umělým interrupcím doma i v zahraničí. Stejně tak viceprezident Mike Pence je jako konzervativní křesťan hlasitým odpůrcem potratů.
Roe vs. Wade v ohrožení
Podle organizací pro práva žen v USA je například ohrožen zákon, díky kterému jsou od roku 1973 ve Spojených státech potraty legální. Za to může přelomový rozsudek amerického nejvyššího soudu, který uzavřel případ známý jako „Roe vs. Wade“.
Jednotlivé americké státy totiž přijímají přísnější zákony, které právo na interrupci značně omezují, ale zároveň jsou v kolizi s rozsudkem nejvyššího soudu. Texasští poslanci například chtějí prosadit zákon, který by umělou interrupci klasifikoval jako vraždu. Za tu v tomto jižanském státě přitom hrozí i trest smrti.
Podle Elizabeth Nashové z Guttmacherova institutu je však právě toto taktika, která by mohla umožnit zahájení nových soudních řízení, v jejichž důsledku by nakonec mohl být přelomový verdikt v kauze Roe vs. Wade přehodnocen.
Bílý dům také změnil pravidla pro financování zahraničních nevládních organizací. Pokud totiž chtějí dostávat peníze od států, musejí prokázat, že neposkytují umělé potraty a ani poradní konzultace. Podle DW takto omezil příspěvky ve výši 8,8 miliardy dolarů. Tyto peníze přitom neziskové zdravotní organizace využívaly také v boji proti viru HIV, tuberkulóze či malárii ve světě.
