Tato města v Česku zasáhla koronakrize nejvíc. Teď se připravují na nuzné časy

Prvních šest týdnů nouzového stavu se tvrdě odrazilo na české ekonomice. Podle speciální analýzy CRIF pro Seznam Zprávy však na některých místech v Česku hůře než jinde. Kombinace ztráty tržeb se změnami v zaměstnanosti totiž ukazují, že o nejvíce peněz přijdou města ve třech okresech - Berouně, Chebu a Mladé Boleslavi.

V době nejtvrdších opatření proti šíření koronaviru přicházely firmy denně o tržby ve výši až 9,5 miliardy korun. Z toho přibližně 15 procent činily ztráty související s ochromením automobilové výroby.

V ekonomice budou také výrazně chybět tržby z redukované nákladní přepravy, cestovního ruchu, ubytování a stravování. Za prvních šest týdnů trvání nouzového stavu tak vymizelo víc než 400 miliard korun.

Jedná se o ekonomicky specifické oblasti - podle studie totiž vymizely z hospodářství především tržby automobilového průmyslu či služeb, což je vidět na žebříčku deseti nejpostiženějších regionů Česka.

Tam, kde se výrazněji než jinde vydělává na výrobě automobilů, kde důležitou roli hraje cestovních ruch, pohostinství nebo je koncentrace více negativních vlivů naráz, propadly tržby výrazně víc než v celé republice.

Například - okres Cheb, jak nastiňuje starosta okresního města Antonín Jalovec, přišel o spoustu peněz kvůli poloze dvou významných lázeňských měst, Františkových a Mariánských Lázní.

„Samozřejmě, že, byť v menší míře než lázeňská města, Cheb nebo Aš pociťují absenci německé klientely,“ přiznává Jalovec, jak se koronavirus dotýká i jeho města. „Množí se zde případy propuštěných pendlerů, kterým uzavření části a zahlcenost zbývajících hraničních přechodů do Bavorska komplikuje dojíždění do zaměstnání.“

Dodává, že region - už před krizí patřící mezi ty chudší - ekonomicky decimuje především uzavřenost hranic s Německem.

Ještě více je to však patrné na příkladu obou lázeňských měst. Starosta Mariánských Lázní Martin Kalina tvrdí, že s propadem cestovního ruchu se město momentálně snaží vypořádat hlavně pomocí úspor, nebo pozastavením některých plánovaných investic.

„Nepříjemným překvapením posledních dní je pro nás ale další výpadek u daňových příjmů, kde v rámci kompenzačního bonusu vláda přenáší tuto věc na samosprávy. Jen pro Mariánské Lázně to znamená v roce 2020 výpadek v příjmech přes 10 000 000 Kč,“ nastiňuje další problém.

„To je v době, kdy se jako lázeňské město zaměřené na cestovní ruch potýkáme s předpokládaným výpadkem příjmů v desítkách milionů korun, prostě svinstvo. Jiné slovo mne nenapadá,“ kritizuje strategii vlády.

Za „extrémní“ situaci označuje i starosta Františkových Lázní.

„Jsme město, které má 5500 obyvatel a přitom disponuje cca 5000 lůžky. Na tato lůžka v kombinaci s denními návštěvníky/turisty je navázána i velká řádka služeb. Ze dne na den přišel pokles na nulu a ani po 2 měsících se prakticky nic nemění. Tedy z 5000 lůžek je k dnešnímu dni obsazeno cca 200. V loňském roce byla v tuto dobu téměř 100% obsazenost,“ líčí Jan Kuchař smutná čísla, za kterými jsou mnohamilionové ztráty.

„Prozatím jsme udělali korekce rozpočtu, použili rezervy města z předchozích let a budeme se snažit překonat tuto krizi bez větších zásahů do investičních akcí a samozřejmě údržby města,“ doplňuje.

Ve městě, jehož 60 procent klientely tvořili zahraniční návštěvníci, odhaduje propad v rozpočtu z rozpočtového určení a DPH na 35 procent.

Řešení vidí Kuchař nejen v nominaci města na zápis na seznam UNESCO, ale i v dohodě vlády o povolení návštěv z Německa, které je od města vzdáleno jen 5 kilometrů.

Nárůstu nezaměstnanosti se však podle něj město nevyhne.

„Lázeňství a cestovní ruch není fabrika, která když nepřijde o zakázky, je možné ji z 0 na 100 % rozhýbat ve velmi krátkém čase. Cestovní ruch má mnohem delší odezvu, není zde reakční doba v horizontu týdnů, ale měsíců a možná i let. Lze tedy momentálně počítat s tím, že ve městě nebude obnoveno cca 20-25 % pracovních míst,“ předpovídá.

To znamená 500 nezaměstnaných v pětitisícovém městě. „Tento fakt bude mít velký vliv na všechna odvětví v obci a samozřejmě se bude jednat i o další snížení kupní síly, nad rámec krachu cestovního ruchu.“

Trochu jiná situace je v Berouně, kde zatím místní takové problémy neřeší. Region je podle zmíněné studie přitom v očekávaných ztrátách na špici. Je to kvůli tomu, že spojuje hned několik negativních vlivů - v okresním městě sídlí velká sázková firma Tipsport, v oblasti má svoje sídla i řada subdodavatelů pro automobilový průmysl.

„Samozřejmě, že stejně jako ostatní česká města a obce očekáváme pokles daňových příjmů, ale vzhledem k velmi dobrému hospodaření v minulých letech dokážeme větší část této ztráty pokrýt z vzniklých rezerv,“ říká tajemnice úřadu v Berouně Jitka Soukupová, proč je zatím ztráta peněz z místního Tipsportu příliš neohrožuje.

„Pro zbylou část hledáme úspory ve všech kapitolách rozpočtu města tak, aby se nepříznivá daňová situace co nejméně odrazila na životě berounských obyvatel,“ dodává.

Ani Hořovice, ve kterých sídlí třeba podnik Sekurit (klíčový například pro francouzský koncern Saint Gobain), zatím velké dopady - hlavně z hlediska zaměstnanosti - nepozorují.

„Očekáváme propad daňových příjmů, které se přerozdělují na centrální úrovni. Případný výpadek výroby na Hořovicku jako takovém přímo na finance města vliv nemá,“ vysvětlil starosta Jiří Peřina.

Vedení berounského města Zdice, kde se také koncentrují průmyslové haly, pak podle svých slov půjde po omezení investic, ale chce při tom zachovat provoz pro občany.

„Veškeré investice, které jsme slibovali občanům v rozpočtu na investiční akce, nebudou realizovány,“ řekl Seznam Zprávám starosta obce Antonín Sklenář s tím, že podle zprávy z Ministerstva financí přijde město v roce 2020 jen o 6,8 milionu z daňových příjmů.

„Svaz měst a obcí nám odhadl snížení daňových příjmů již o 11 100 mil. následkem dopadů a predikcí ohledně covid-19 na náš rozpočet. Přesto jsem to nechal ještě posoudit odbornou firmu, která uvedenou statistiku daňových dopadů a predikcí ještě zhoršila, a to na 12 100 mil. pro město Zdice,“ dodal.

V kategorii dopadu na zaměstnance je na vrcholu žebříčku Mladá Boleslav - sídlo české automobilky Škoda Auto. Ta kvůli riziku šíření nákazy koronaviru na několik týdnů zastavila výrobu a přišla také o velké množství agenturních pracovníků ze zahraničí.

Starosta Mladé Boleslavi Raduan Nwelati však Seznam Zprávám plány a predikce dalšího vývoje zatím poskytnout odmítl. Vedení města si totiž není jisté tím, jak se situace na zaměstnanosti místních obyvatel odrazí.

Na předních pozicích ohrožených okresů ale zůstává i Jablonec nad Nisou. I jeho firmy ze skoro 40 procent omezily svou výrobu, v tržbách je ze všech českých regionů ohrožen ještě více - předběhl ho už pouze Beroun.

I tam půjde vedení okresního města hlavně cestou rezerv - jen v březnu radní na restriktivní opatření uvolnili 120 milionů korun, dalších 5 milionů pak jako rezervu na kritické situace. Některé úspory město získá po redukci spojů MHD, omezil naopak vyplácení dotací a darů.

„Zrušením či snížením prostředků poskytovaných žadatelům v rámci dotačních programů, individuálních dotací a peněžitých darů se město snaží stabilizovat svůj rozpočet. Výjimkou mohou být dotace a peněžité dary související s nouzovým stavem, například náklady na humanitární pomoc,“ říká vedoucí odboru ekonomiky Renata Vítová.

Místní radní pozastavili uzavírání smluv s žadateli, kteří už měli dotaci či dar schválený, nebo administraci žádostí. „Netýká se to však smluv uzavíraných v rámci Programu podpory výstavby technické infrastruktury 2019 a Programu obnovy městské památkové zóny 2019,“ připomíná Vítová. Jednat se bude také s příjemci již zasmluvněných dotací a darů o redukci jejich výše.

Pohled na to, jaké regiony by krize nakonec mohla ohrozit dlouhodobě, nabízí i hlavní ekonom společnosti DRFG Martin Slaný.

„Koronavirová krize se šíří několika kanály. Zaprvé, od paniky na finančních trzích, zadruhé přes působení vládních opatření (která vypnula doslova část ekonomiky), zatřetí zpřetrhání dodavatelských vztahů, přirozené mobility práce, či zboží až po - začtvrté - negativní dopad do poptávky,“ vysvětluje.

„My dnes sčítáme primárně dopady prvních třech efektů. A vidíme je primárně v regionech příhraničních – působí efekt pendlerů (s poklesem jejich příjmů případně nezaměstnaností) klesá jejich poptávka, a dále působí negativní efekt v oblasti cestovního ruchu,“ zmiňuje nepřímo případ chebského regionu.

Ekonom dodává, že turistický ruch u nás zaměstnává sice jen 5 % pracovní síly, ale je úzce orientovaný na několik málo turistických center.

Cizinci podle Slaného utrácejí více peněz než domácí poptávka. „Proto kraje se závislostí na zahraniční poptávce budou čelit dlouhodobějším a hlubším propadům a bude záviset na tom, jak je dokáže vykompenzovat poptávka domácí (a to uvidíme, až jak dopadne krize na chování spotřebitelů),“ dodává ekonom.

Jiný efekt čeká Slaný u průmyslových regionů.

„Automobilky vyplácely částečně mzdy, myslím, že negativní efekt tak byl stejný jako jinde. Nicméně následná krize plus k tomu nasčítané veškeré negativní efekty z minula (destruktivní ekologická politika EU, emisní normy, netržní tlak na elektromobilitu atp.) budou pro automobilový průmysl zatěžkávací zkouškou,“ tvrdí.

Negativní dopad bude podle něj relativně větší rovněž v městech, kde je zaměstnanost koncentrovaná do jednoho či několika málo podniků.

Právě průmyslové regiony podle něj čeká v budoucnosti největší výzva: „Trvalejší změny budou souviset se změnami ve struktuře ekonomiky. Ty se nestanou přes noc. Krize ale bezesporu způsobí některé změny v ekonomice.“

Dodává ale, že nástroje měst a obcí jsou limitované. „Zmírnit dopady krize je úlohou rozpočtové nebo měnové politiky. Obce a města spíše mohou vytvářet dlouhodobě dobré podmínky pro podnikatele. Nabízí se třeba také využít snížení místních daní z nemovitostí či místních poplatků,“ uvádí.

„Což jsou ale jedny z mála autonomních příjmů obcí a měst a nepředpokládám, že ty je budou ve velkém snižovat, neboť budou výrazně vypadávat příjmy od státu,“ uzavírá Slaný.